Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme radikální, proto jsou epidemie minulostí, míní ředitelka Bulovky

  18:05aktualizováno  18:05
I když svět nyní znepokojuje virus zika, nebezpečné nemoci už k nám zdaleka nepřicházejí v takových vlnách jako dřív. Podařilo se to díky radikálnímu přístupu Evropy k epidemiím. Léčka nebezpečných typů chřipek včetně ziky je však jednoduchá. „Hlavní je odpočinek, protože všichni dobře víme, že chození s chřipkou do práce není hrdinský čin,“ říká ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská.

Ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. (4. března 2016) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Chodí k vám po oznámení, že se virem zika nakazili už i dva Češi, ještě víc lidí se zájmem o vyšetření?
Dnes už to jsou tři Češi, protože včera (ve čtvrtek, pozn. red.) jsme potvrdili další nákazu. Pacientka přijela z Dominikánské republiky, je jí 38 let a je z Prahy. Je to klasická chřipková anamnéza stejně jako u ostatních. Nic neukazuje na to, že by byla těhotná, ale nemůžeme předjímat. Počet vyšetření nenarůstá nějakým skokem, protože v naší zemi zase není tolik cestovatelů, kteří by jezdili do Jižní Ameriky nebo Karibiku. Nicméně žádosti o vyšetření jsou v řádu desítek.

Na webu máme hezkou infografiku, kde pacienty nabádáme, pokud mají vyrážku, bolesti kloubů, bolesti hlavy, zvýšenou teplotu a přijeli z těchto destinací - přijďte, necháme vás vyšetřit. Vyšetření je bezplatné pro těhotné ženy stejně jako pro ostatní s podezřením nebo příznaky. Pokud jsou však lidé bez příznaků a chtějí se nechat vyšetřit jen z kontrolních důvodů, stojí to pět tisíc korun a nehradí to pojišťovna. Jde o velmi drahé imunologické vyšetření, které se dělá ve speciální laboratoři v Ostravě ve Státním zdravotním ústavu.

Změnilo oznámení o českých pacientech nějak chod vaší kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí?
Ne, protože výhodou nebo nevýhodou infekce je, že na určitý počet obyvatel je dimenzován určitý počet lůžek. Klinika má 168 lůžek, z toho patnáct je v režimu vysoce specializované intenzivní péče. My jsme povinováni držet ta lůžka, ať jsou plná nebo prázdná. Noční pohotovost standardně slouží dva až tři lékaři a my je musíme mít, ať se něco děje nebo neděje. Náš specializovaný tým, který zasahuje v případech opravdu vysoce nebezpečných nákaz - a tam zika nepatří, bavíme se o ebole či MERS - funguje na telefonu a je v pohotovosti neustále.

Fotogalerie

V chomutovské nemocnici ve středu zemřela 75letá žena, kterou oslabila takzvaná prasečí chřipka. Stejnou diagnózu lékaři určili i u další ženy (více zde). Jak nebezpečné jsou dnes nemoci, které v minulosti vyvolaly epidemie, jako ptačí chřipka, prasečí chřipka, SARS, MERS?
SARS je opravdu stará epidemie a už se myslím v posledních deseti letech nezopakovala. Ptačí a prasečí chřipky mezi námi kolují a před časem proběhlo médii, že větší počet lidí v této souvislosti zemřelo na Ukrajině. Posléze se ale ukázalo, že ta informace nebyla zcela objektivní. Byl to horizont půl roku, takže nešlo o epidemiologickou záležitost, že by v průběhu týdne nebo pár dnů zemřely desítky lidí.

Ať už se bavíme o kterékoli chřipce, velikou roli hraje i celkový stav pacienta a další přidružené nemoci. Pokud tam jsou zásadnější problémy kardiovaskulárního systému, selhání imunitního systému, pokročilá stádia diabetu nebo to třeba jsou onkologičtí pacienti, tato onemocnění jsou pak mnohonásobně nebezpečnější a končí nepříznivěji než u člověka, který dodržuje hygienické a epidemiologické návyky, je v plném zdraví a výkonný.

Všechny tyto nemoci přišly ve vlnách. Co se stane, že taková vlna odezní a epidemii se podaří zvládnout?
Vlny odezní, protože se mezitím vyvinou vakcinace a zlepší se i ochrana pacientů. Určitě jsou vždy vypracovány další hygienické a epidemiologické postupy, čemu se vyvarovat. V souvislosti se zikou teď vidíme, že v Brazílii a Karibiku nastoupila armáda a hromadně tam ty komáry ničí, což by mělo eliminovat riziko nákazy. U prasečí a ptačí chřipky byly zlikvidovány celé farmy, zdroje těch ohnisek. Po každé takové vlně se také zpřísňují všechny kontroly veterinářů.

Nicméně nelze se tomu úplně vyvarovat, protože virus je živý organismus a zase se někde může objevit. S ohledem na všechna opatření už to asi ale není v takových vlnách. Nedá se to přirovnat třeba k ebole v Africe, kde se přidávají další kulturní a náboženské návyky - omývání a nespalování těl, jisté utajování skutečností. V Evropě k tomu přistupujeme radikálněji a populace je obecně víc edukovaná. Víc sleduje internet, takže i ta informace se šíří rychleji. A řekla bych, že je hodně sledovaná i odborníky.

Jak se obecně léčí nebezpečné druhy chřipek?
U ziky a zmíněných chřipek je to klasická léčba jako u chřipky - paraleny, analgetika, trochu možná i sedativa, aby se člověk vyspal a uklidnil, podpora imunitního systému, vitaminová léčba, dostatek tekutin. Ta léčba je velmi „babská“, jednoduchá. A hlavní je odpočinek, protože všichni dobře víme, že chození s chřipkou do práce není hrdinský čin, ale ohrožování jak sebe, tak ostatních.

Mají lékaři obavy z nějakého konkrétního viru, který by v budoucnu mohl způsobit epidemii? Dá se to už předem odhadnout, případně mluvit v této oblasti o nějakých trendech?
Dopředu odhadnout se to určitě nedá, to je velmi obtížné. Zvlášť pokud se bavíme o zemích původu. Zmínili jsme africký a jihoamerický kontinent - kolik lidí v tamních džunglích a těžko dostupných oblastech umře, než se vůbec dostane ven informace, že ten virus nebo nemoc tam je. Ale WHO všechno mapuje a hlášení se podávají naprosto pravidelně. Nahlásit jakékoliv podezření nebo náznak něčeho, co se vymyká standardním průběhům nemocí, patří k profesním návykům i zákonným povinnostem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.