Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nečasová a spol. jsou bez viny, rozhodl soud v kauze zneužití rozvědky

  10:17aktualizováno  11:04
Soud v pátek zprostil obžaloby bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou ve větvi případu, která se týkala údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Žalobce pro ni navrhoval 3,5 roku vězení. Zproštěni byli také tři obvinění zpravodajci vojenské rozvědky. Verdikt zatím není pravomocný.

„V žalobě označené skutky nejsou trestným činem,“ stručně zdůvodnila verdikt soudkyně Helena Králová. Bližší zdůvodnění neuvedla a kvůli utajovaným skutečnostem odkázala na písemné vyhotovení rozsudku. Státní zástupce se na místě odvolal. 

Janě Nečasové a zpravodajcům Ondreji Páleníkovi, Milanu Kovandovi, Janu Pohůnkovi za zneužití Vojenského zpravodajství hrozilo až pět let vězení. Státní zástupce Rostislav Bajger pro ně žádal od tří do čtyř let vězení nepodmíněně (více o jeho návrhu zde).

„Vzhledem k tomu, že soudkyně už jednou podobným způsobem rozhodla, jsme byli připraveni i na tuto variantu,“ řekl k verdiktu státní zástupce Rostislav Bajger. Jako porážku verdikt nebere, doufá, že uspěje u odvolacího soudu.

Kauza je selhání systému, míní Pohůnek

Obhájce Jany Nečasové ale upozornil, že odvolací soud nemůže rozhodnout tak, že jeho klientka je vinna, a uložit jí trest. „V případě zprošťujícího rozsudku může buď odvolací soud verdikt potvrdit, nebo zrušit a vrátit s instrukcemi k soudu nižší instance,“ nastínil možnosti Eduard Bruna. Jeho klientka u soudu nebyla.

Fotogalerie

Trojice zpravodajců ve shodě uvedla, že rozhodnutí soudu čekali vzhledem k tomu, že pro jejich odsouzení neexistovaly žádné důkazy. „Soud vše posoudil a objektivně vyhodnotil,“ uvedl Ondrej Páleník. 

Milan Kovanda na otázku, jak mu kauza změnila život a zda uvažuje o satisfakci, řekl, že se nyní zabývá pouze přítomností, a budoucností, včetně nějaké satisfakce se vůbec nezabývá.

To jeho kolega Jan Pohůnek o případném odškodnění uvažuje. „Přišel jsem o zaměstnání, které jsem dělal třicet let,“ řekl. Vrátit se ke zpravodajství nemůže, už proto, že se jeho tvář stala mediálně známou. Maximálně může poskytovat nějaké poradenství. Případné kroky však učiní, až pokud odvolací soud verdikt potvrdí. 

„Vidím to jako trestní selhání celého systému České republiky. Pokud na zpravodajskou službu vnikne policie a začne tam dělat domovní prohlídky a odnášet si materiály, tak to nesvědčí o tom, že jsou pravidla nastavená dobře,“ dodal Pohůnek. 

Obžalovaní se bránili tím, že se nedopustili ničeho, co by bylo trestným činem. Tvrzení státních zástupců podle nich nebyla doložena žádnými důkazy (více o jejich závěrečných vyjádřeních zde).

Soudkyně Helena Králová už loni v kauze rozhodovala trestním příkazem. Janě Nečasové uložila podmínku, případ zpravodajců Ondreje Páleníka a Milana Kovandy předala k posouzení ministerstvu obrany a Jana Pohůnka úplně zprostila obžaloby. Protože se však účastníci odvolali, musel být případ projednán před soudem (více o rozhodnutí soudkyně zde).

Kvůli utajovaným skutečnostem se velká část jednání soudu uskutečnila za zavřenými dveřmi. Veřejnost se účastnila výpovědi jen některých svědků, například Radky Nečasové, kterou zpravodajci sledovali. Přehrány byly také odposlechy, mimo jiné hovory premiéra Nečase a Jany Nečasové, v té době ještě Nagyové (více o odposleších zde).

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.