Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhodnutí o stíhačkách nepadlo

  13:21
- Bezpečnostní rada státu neřekla "ano" ani "ne" k případnému nákupu stíhaček pro letectvo. Ministr obrany Vladimír Vetchý po jednání podotkl, že rada vzala materiál na vědomí. Případným nákupem se bude 15. dubna zabývat vláda. Resort musí materiál dopracovat.
"Materiál bude o oslovení všech firem a pokud bude vyhlášeno výběrové řízení, bude vše posuzováno podle nabídky ofsetových programů," dodal ministr.

Přednost budou mít podle ministra Vetchého ofsetové programy zaměřené na revitalizaci průmyslu a na privatizaci velkých podniků.

Vetchý ovšem odmítl specifikovat, jaké další podklady musí jeho ministerstvo pro jednání kabinetu připravit. Ofsetové programy by přitom měly představovat sto procent případné zakázky.

O zakázku se ucházejí čtyři výrobci
O dosud největší zbrojní zakázku v historii naší armády se ucházejí čtyři západní konsorcia: americký Lockheed Martin (letoun F-16) a Boeing (F/A-18), francouzský Dassault Aviation (Mirage 2000) a britsko-švédský BAE Systems (JAS-39 Gripen).

Vetchý nákup stíhaček podporuje: "Je to mou povinností," řekl Hospodářským novinám.

Komise je složena z expertů ministerstva průmyslu, financí, zahraničí a obrany. Rovněž ona se přiklání k vyhlášení obchodní soutěže. Armáda uvažuje o 36 či 24 stíhačkách nutných k obraně vzdušného prostoru, o jejichž operačním nasazení v roce 2003 rozhodl již v roce 1997 ještě kabinet Václava Klause. A jaká je výše tohoto obchodu?

Například cenu 36 stíhaček F-16 s výzbrojí a servisem ekonomové odhadují na 37 miliard korun.

Boeing své stroje F/A-18 nabízí za téměř 53 miliardy. Právě tento stroj údajně považují vzdušné síly za optimální kvůli robustnosti i schopnostem létat v extrémních podmínkách.

Šéf letectva Ladislav Klíma to však odmítá komentovat. "Nemáme žádného favorita," říká.

"Ty čtyři typy letounů, které přicházejí v úvahu, se svými výkony příliš neodlišují - všechny jsou s malými odchylkami dobré. Při zvažování jejich koupě bude rozhodovat způsob financování a plateb, rozsah nabídek USA, Francie, Británie či Švédska k průmyslové spolupráci, ale i cena letounů," připomíná předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas.

Rovněž jeho protějšek ze Senátu Michael Žantovský souhlasí, že tato strategická investice se neobejde bez detailního ekonomicko-vojenského rozboru: "Je nutné klást otázky, nakolik jsme k takovému kroku připraveni."

"Bez nadzvukových letounů je obrana českého vzdušného prostoru nemyslitelná. Pro suverénní a navíc alianční zemi by bylo ponižující, aby nás hájily spojenecké letouny. Za tuto službu bychom museli navíc zaplatit či nabídnout odpovídající obranný systém."

Ladislav Klíma, velitel letectva

Potřebujeme ty stíhačky?
K těmto otázkám patří i Nečasovo varování, že není jisté, zda armáda zvládne finančně i organizačně nákup 72 bitevních letounů L-159 z Aera Vodochody (prvních 21 strojů obdrží letectvo už letos), který až do roku 2002 odčerpává téměř devadesát procent prostředků na modernizaci armády, a současně přechod na nadzvukové stroje.

"Stíhačkám říkám ano, ale ptám se, zda více než je nepotřebujeme velkokapacitní dopravní letouny anebo helikoptéry. K čemu jsou například jednotky rychlého nasazení, když je přepravujeme jako v dobách války Severu proti Jihu - jen po silnici a železnici? Prostě nejsme schopni jednotku někam rychle vyslat a dlouhodobě ji tam udržet," připomíná poslanec. Zejména proto si není jist, že právě stíhačky jsou dnes pro letectvo prioritou.

Klíma přesto nepochybuje jak o nutnosti jejich nákupu, tak o tom, že letectvo zvládne přezbrojení na dva typy strojů.

"Nejsem proti nákupu stíhaček. Jenom si nejsem jist, zda je letectvo na tento krok připraveno. Kromě toho se domnívám, že letectvo má dnes jiné priority - například nákup dopravních letounů a helikoptér."

Petr Nečas (ODS), předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny

Postup při koupi L-159 je varující
Letečtí odborníci nicméně poukazují na fatální chyby úředníků resortu obrany v řízení projektu L-159.

Největší obavy odborníků vyvolává skutečnost, že se kupují letouny z Aera, aniž má armáda detailní představu o jejich roli v obraně země. A totéž platí o nadzvukových strojích. Těmto hlasům dává za pravdu i stínový ministr obrany Petr Nečas.

"Ministerstvo obrany není k nákupu nadzvukových letounů organizačně, legislativně ani intelektuálně připraveno. Pracují tam prostě lidé, kteří podobným kontraktům nerozumějí, protože je nikdy nedělali," řekl na adresu Vetchého úředníků jeden z expertů.

Gripen I

Gripen II

Mirage 2000

F 16 Falcon

F 16 Falcon, nadhled

F 16 Falcon, podhled

F 18 Hornet

F 18 Hornet, nadhled

F 18 Hornet, podhled

JAS - 39 Gripen

JAS 39 - Gripen, start

JAS 39 - Gripen, podhled

Mirage 2000

Mirage 2000, nadhled

Mirage 2000, podhled

Letoun F16 v itaslkem Avianu.

Mirage 2000

Mirage 2000

Mirage 2000

Mirage 2000

Mirage 2000

Francouzský ministr obrany Alain Richards si prohlíží kokpit francouzské stíhačky Mirage 2000.

Mirage 2000

Přehlídka vojenských sil Tchaj-wanu, které mají letectvo vyzbrojeno hlavně letouny Mirage 2000 a F-16-A

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.