"Když jsem tyto skutečnosti zjistil, obrátil jsem se na pana Jíšu osobním dopisem s dotazem, zda je to pravda. Potvrdil změnu jména a popřel, že by kdy v rozhlase pracoval ve vedoucí funkci. Podle jeho slov zde působil jen v dělnických a technických profesích," píše senátor na blogu iDNES.cz.
Plíživá sametová kontrarevoluce?Čtěte blog senátora Jiřího Oberfalzera |
Oberfalzer však měl k dispozici publikaci vydanou k 80. výročí Československého rozhlasu s názvem Od mikrofonu k posluchačům a na straně 360 objevil kapitolu věnující se mimo jiné organizační struktuře rozhlasu v 80. letech.
"Mezi principy řízení byla na prvním místě uvedena vedoucí úloha KSČ. (...) Ústřední ředitelství tvořily úsek útvarů vedení a úsek kádrové a personální práce. Funkce ústředního ředitele spadala do nomenklatury ÚV KSČ. Od 8. září 1970 ji zastával Ján Riško. Sekretariát ústředního ředitele vedl do 31. srpna 1988 Jan Straka, po něm Ladislav Anderlík," stojí údajně v publikaci.
Podle Oberfalzera vedení sekretariátu ústředního ředitele není nijak bezvýznamná funkce. Senátor se domnívá, že na tuto pozici musel být každý důkladně prověřen, zvláště ve veřejném sdělovacím prostředku.
"Bude zajímavé zjistit, v jakých souvislostech se jméno pana radního vyskytuje ve svazcích. Nechci spekulovat o jeho důvodech pro změnu příjmení, přesto se mi všechny tyto okolnosti zdají přinejmenším podezřelé," píše Oberfalzer na blogu.
"Po nedávné znovuinstalaci Jiřího Janečka do funkce generálního ředitele ČT ovšem začínám mít dojem, že jsme svědky plíživé sametové kontrarevoluce," dodává.
jiří oberfalzer připomíná
|
Jiří Janeček zatajil své členství v KSČ, zatajil, že byl vedoucím redaktorem Palcátu, ve své personální politice přeje lidem s podivnou minulostí: František Lambert - příslušník Lidových milicí, Vladimír Karmazín - bývalý příslušník SBN, Karel Burian - bývalý komunista, vyslaný v 80. letech do brněnského zpravodajství jako spolehlivý kádr pro vysoce politické záležitosti. 
