Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S eurokomisaři se to nepohnulo ani v Bruselu, vybírat se bude v srpnu

  10:12aktualizováno  10:12
Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie se v noci na čtvrtek nedohodli na obsazení pozic stálého předsedy vrcholných schůzek a šéfa unijní diplomacie. O tom, kdo v nadcházejících letech získá obě přední funkce, budou zástupci osmadvacítky jednat znovu na konci srpna.

Německá kancléřka Angela Merkelová obklopena premiéry. Zleva britský premiér David Cameron, vedle něj portugalský Passos Coelho, první zprava finský ministerský předseda Alexander Stubb. | foto: Reuters

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se země dohodly, že do konce července předloží své návrhy na personální obsazení Evropské komise.

"Popravdě řečeno, já jsem odmítl hlasovat dílčím způsobem, aniž bych přesně věděl, jak se bude dál vyvíjet diskuse. Kdo bude předsedou Evropské rady (summitů EU), jak bude složena Evropská komise. Dílčím způsobem, salámovou metodou podle mého názoru nelze odpovědně postupovat," prohlásil na tiskové konferenci po nočním jednání Sobotka. Nový summit k tématu je naplánován na sobotu 30. srpna.

Otázka budoucího šéfa unijní diplomacie musí být podle jeho názoru řešena v kontextu obsazení celé komise. Vysoký zástupce EU pro zahraniční politiku je totiž místopředsedou EK, jeho jmenování ale řeší předseda komise společně s členskými zeměmi. Sobotkovi také vadilo, že se nyní nediskutovalo o osobě budoucího stálého předsedy jednání unijních zemí, tedy politika, který od prosince ve funkci nahradí Hermana van Rompuye.

Česko a spol chtějí některou z vysokých funkcí

Už od začátku bylo podle Sobotky navíc jasné, že v otázce nástupce Catherine Ashtonové v čele diplomacie EU nyní chybí "potřebná politická a geografická rovnováha". Česko a také další země ze středu a východu Evropy žádají, aby jednu z vysokých funkcí zastával politik právě z této části unie.

Hledání českého eurokomisaře

Sobotka se s Babišem nedohodli, premiér se musí poradit v Bruselu

Německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že požadavek zemí střední a východní Evropy na některý z předních postů je pochopitelný. "Na každou regionální skupinu by se měl brát zřetel, je ale také třeba vzít v potaz velikost dané země," řekla kancléřka. Podle ní ale existuje závislost mezi rozdělením resortů v Evropské komisi a personálním obsazením nejvyšších úřadů EU, a proto by se mělo o nich rozhodovat najednou.

Podle Van Rompuye, který středeční summit svolal, je "možná trochu nešťastné, ale rozhodně ne dramatické", že se nyní lídři unijních zemí nedokázali shodnout. Připomněl, že v minulých týdnech o personálních otázkách vedl osobní i telefonické konzultace. "Došel jsem k závěru, že ještě nejsme v bodu, kdy můžeme najít konsensuální řešení celého personálního balíku," vysvětlil.

Už před summitem bylo zřejmé, že se spor povede o funkci vysokého představitele EU pro zahraniční politiku. Itálie do funkce prosazovala svou ministryni zahraničí Federiku Mogheriniovou. Proti její nominaci se ale stavěly především země střední a východní Evropy, které Mogheriniovou považují příliš vstřícnou vůči Rusku.

Představitelé osmadvacítky také měli jednat o tom, kdo vystřídá v úřadu "evropského prezidenta", tedy stálého předsedu summitů, Hermana Van Rompuye. Nejčastěji v této souvislosti padalo jméno dánské premiérky Helle Thorningové-Schmidtové, která ale dnes odmítla tvrzení, že je kandidátkou na tuto funkci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.