"Dobrá polovina z nich je totiž v ústavech sociální péče. Jsou to děti se závažným mentálním nebo tělesným handicapem. Asi 96 procent z nich je v ústavech na přání rodičů. Je velmi těžké se starat o postižené děti, rodiče neodsuzuji," vysvětlil pediatr a ředitel dětského domova v Ostravě Zdeněk Novotný, který se rozhodl číslo 20 tisíc "rozklíčovat".
V dětských domovech, kojeneckých a výchovných ústavech je podle statistiky ministerstva sociálních věcí maximálně deset tisíc dětí.
I to je moc, připouštějí čeští odborníci. Zdůrazňují však, že v posledních letech se na poli náhradní péče o děti začíná něco dít. "Hledají se nové formy. Například stále narůstá důvěra ke Klokánkům.
DOKUMENT:Tato zařízení se intenzivně snaží, aby pobyty dětí byly krátkodobé. Hledají náhradní rodiny, ale spolupracují i s biologickými rodinami. Kde je to možné, snaží se o návrat dětí do přirozeného prostředí," řekla Zuzana Baudyšová, šéfka Nadace Naše dítě.
Ke kritice Rowlingové poznamenala: "Byla zde dva dny, nemohla si z krátké návštěvy udělat závěr o úrovni ústavní péče. Ale asi to nemyslela zle, vždycky je dobře, když se na tuto problematiku upozorňuje."
Nečas: Umíme to sami
Jednoznačně pozitivně vnímá aktivitu Rowlingové ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Zdůrazňuje například nutnost posilovat profesionální pěstounskou péči, která by odlehčila ústavům.
"Velmi často není nutné dítě z biologické rodiny odebírat natrvalo. Často jde o nějakou momentální krizi, kterou bychom měli pomoci těm rodinám řešit a děti by v nutném případě měly jít do náhradní péče jen dočasně," vysvětlila Stehlíková. "V ideálním případě k profesionálním pěstounům, a to jen nejnutnější dobu."
Podle Stehlíkové chce Rowlingová poslat do Česka na pomoc odborníky ze své nadace, což považuje za nemístné ministr sociálních věcí Petr Nečas.
"My sami známe cesty, nepotřebujeme žádné podobné rady," míní Nečas. Rowlingová podle něj "objevuje Ameriku". "Dětí v ústavech je moc, to je fakt, ale máme dávno vypracovanou koncepci náhradní rodinné výchovy. Ale ze dne na den nejde změnit desítky let zavedený systém," dodal.
Umisťování do pěstounských rodin je v prvé řadě přívětivým řešením pro děti samé. Vyplatí se i státu, tedy daňovým poplatníkům. Liga lidských práv podle Džamily Stehlíkové spočítala, že za děti v ústavech stát ročně "zbytečně" utratí miliardy korun.;"Dítě v ústavu stojí ročně 280 tisíc korun, v péči pěstounů jen 67 tisíc korun," vyčíslila Stehlíková.
Všechno odstartoval článek a fotka dítěte v "kleci" Přestože se J. K. Rowlingová charitě věnuje dlouhodobě, alespoň ve východní Evropě vzbudila největší emoce svou kritikou používání klecových lůžek v ústavech.
Celá kauza vznikla v roce 2004, když spisovatelka četla článek v britských novinách Sunday Times o používání klecových lůžek v Česku. Doprovázela ho fotografie dítěte v jednom takovém lůžku, která byla pořízena v ústavu v Rábech na Pardubicku. - více zde
Rowlingová pak dokonce poslala dopis prezidentu Václavu Klausovi, kde si na "klece" stěžovala. (více zde) Nyní chce založit v Česku pobočku své organizace Children’s High Level Group.
"Zájem paní Rowlingové o Česko opravdu odstartoval článek v roce 2004. Od té doby trvá. Na mě působila velmi skromně a mile," řekla v pondělí Barbora Wenigová z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Ačkoli Rowlingová nemá vzdělání v oblasti lékařství a sociálních služeb – studovala francouzštinu, snaží se obklopovat odborníky. V Česku je to například psychiatr Jan Pffeifer, který proti klecovým lůžkům bojoval už dříve.
Pravda je, že autorka Harryho Pottera si "nezasedla" jen na Českou republiku. Podporuje třeba projekt zjednodušení adopcí dětí v Moldávii nebo bojuje proti odstranění sociálních předsudků v Rumunsku.
Rowlingová se věnuje charitě už dlouho. Může si to dovolit, protože patří k nejbohatším umělcům. Ilustrovala například kresbami čarodějných klobouků miniaturní knížku pro aukci, z jejíhož prodeje měli prospěch bezdomovci.
K lidským právům má blízko. Dříve pracovala pro organizaci Amnesty International.
