Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rousseffová končí v čele Brazílie, senát odhlasoval její sesazení

  18:39aktualizováno  20:57
Brazilský Senát odvolal z funkce prezidentku Dilmu Rousseffovou, která čelila obvinění z manipulace s výsledky státního rozpočtu. Nahradil ji viceprezident Michel Temer, který zemi povede až do voleb v roce 2018. Pro sesazení hlasovala většina senátorů.

Za Brazílii podepsala klimatickou dohodu prezidentka Dilma Rousseffová (22. dubna 2016). | foto: Reuters

První žena v čele Brazílie byla odvolána na základě obvinění, které sama popírala a tvrdila, že její politické konkurenty vedla k vyvolání procesu sesazení hlavy státu pouze snaha ovládnout zemi.

„Dnešek je dnem, kdy 61 lidí, spousta z nich obviněných a zkorumpovaných, hodilo hlasy 54 milionů Brazilců do koše,“ reagovala podle agentury AP exprezidentka na verdikt Senátu s odkazem na 54 milionů voličů, kteří ji v předloňských volbách dali již druhý prezidentský mandát.

Rousseffová v prohlášení narážela na rozsáhlou korupční aféru spojenou se státními firmami v čele s ropnou společností Petrobras. V souvislosti s ní jsou vyšetřovány či byly obviněny desítky politiků z vládních i opozičních stran. Rousseffové samotné se však na rozdíl od některých předních postav zákonodárného sboru vyšetřování vyhýbá.

Aby Rousseffová skutečně přišla o svou funkci, muselo se pro vyslovit 54 senátorů z 81. Nakonec její odchod posvětilo 61 hlasů a jen 20 bylo proti. Hlasování však není žádným překvapením, už v květnu se pro její sesazení vyslovilo 55 senátorů (více zde). Senát měl poté 180 dní na to, aby posoudil oprávněnost žaloby.

Senátoři ve středu hlasovali ještě odděleně o tom, zda bude Rousseffová na osm let zbavena možnosti ucházet se o volenou veřejnou funkci. Pro bylo pouze 42 zákonodárců a potřeba bylo 54. Rousseffová tak může v příštích letech kandidovat.

Zatímco kritici prezidentky tvrdili, že svou snahou zamaskovat před minulými prezidentskými volbami mezery ve státním rozpočtu přispěla k pádu nejsilnější latinskoamerické ekonomiky do recese, její zastánci oponovali, že k podobným praktikám sahali i její předchůdci v úřadě, jen za ně nebyli odvoláváni.

Nyní však její úlohu v čele státu přebírá viceprezident Michel Temer, který ve středu večer složil přísahu. Prezidentem pak bude až do konce roku 2018. Fakticky jím však byl už od květnového hlasování senátu, které Rousseffovou sesadilo dočasně. Temerovi přitom hrozí ústavní žaloba, a to ze stejného důvodu jako Rousseffové. „V tomhle je problém v Brazílii neřešitelný. Temer musel určitě o čachrech v Petrobrasu vědět,“ řekl iDNES.cz Josef Opatrný ze Střediska ibero-amerických studií Univerzity Karlovy.

Největší latinskoamerickou zemí v posledním více než roce totiž hýbe jeden z největších korupčních skandálů v její historii. Týká se přidělování zakázek státní firmy Petrobras, kvůli čemuž je vyšetřováno či obviněno několik desítek politiků z různých politických stran; řada podnikatelů už byla odsouzena. Rousseffová i Temer jsou se skandálem spojováni.

Prezidentka už od začátku obvinění odmítá:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.