Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Roubenky přežily, novostavby byly pod vodou. Dřív lidé o stavbě víc přemýšleli

  13:45aktualizováno  13:45
Chcete, aby váš dům přečkal povodeň? Stavte jako naši předchůdci. Takový závěr vyplývá z povodní na severu Čech. Pohraničí totiž při povodních doplatilo i na to, že se z něj po válce vytratila generační paměť.

Při záplavách v červenci 1927 spadlo v Krásném Lese na Ústecku 209 milimetrů srážek. Živel ale bral jen to, co mu přímo stálo v cestě. Budovy postavené na správném místě nebo vybavené podezdívkou mu odolaly. | foto: Archiv města Ústí nad Labem

Na Děčínsku ukázaly povodně zajímavý jev. Majitelé domů, které stavěli staří Němci, mají po povodních menší škody. Roubené a podstávkové domy přitom samy o sobě nejsou příliš odolné.

"Jsou daleko náchylnější k destrukci. Jsou dřevěné, roubené, nemají šanci odolat, když přijde návalová vlna," říká Václav Němec z libereckého Národního památkového ústavu.

Cyril Osvald bydlí v Chřibské jen pár metrů od Kamenice v Roubence. Víkendové přívaly vody poničily zahradu a kůlnu. Pokud jde o dům, hladina se zastavila u druhého schodu. Voda se ale do budovy dostala spodem novodobou šachtou na plyn.

Cyril Osvald bydlí v Chřibské jen pár metrů od Kamenice v Roubence. Víkendové přívaly vody poničily zahradu a kůlnu. Pokud jde o dům, hladina se zastavila u druhého schodu. Voda se ale do budovy dostala spodem novodobou šachtou na plyn.

Proč jsou tedy dnes škody vyšší v nových domech než v těch starých sto a více let?

Odpověď je prostá. Dříve na jednom místě žilo několik generací. Lidé věděli, kudy se před lety přihnala velká voda a kde se stavět nevyplatí.

"Lidé věděli, že když například voda v potoce zaplaví kámen zvaný Žába, přijde velká voda. Těch znaků byla spousta a lidé se jimi při stavbách řídili," říká majitel rumburské stavební firmy Miroslav Svoboda.

Staří Němci to znali

Po roce 1945 odešlo z dnes vyplavených oblastí až 90 procent obyvatelstva. A staří Němci si odnesli zkušenosti. Informace o mimořádných záplavách z pohraničí zmizely.

ODVODŇOVACÍ SYSTÉMY

V Malečově na Ústecku má řada historických domů stavěných ve svahu ve sklepě jednoduchá dlouhá kamenná korýtka - odvodňovací kanálky.

Novostavby vedle stojí pouze na betonových základových deskách.

Na Děčínsku má řada 100 - 200 let starých domů pod sklepy trubky. Dostat se k nim lze přes poklop. Trubky vedly i několik desítek metrů za chalupy, například do lesa.

V 70. letech při nedostatku parcel byl tento jednoduchý odvodňovací systém pod domy často narušen nebo i zcela zničen.

"Dnes se tak staví často tam, kde se lidem líbí," konstatuje Svoboda.

Dříve si lidé umístění každé stavby pečlivě promysleli. Když byla dál od řeky, tak proto, že u domu byla studna a nechtěli, aby byla zaplavená každých 50 let. Když pramen chyběl, šlo se níž k řece.

"Ale pak byl dům postavený na vysokých základech a do domu se vcházelo po několika schodech. Ne jako dnes ze zahrady rovnou do obýváku," říká Svoboda.

S úbytkem stavebních parcel také řada domů vznikla ze stodol.

"Když se jimi hnala voda, nic moc se nedělo. Při velké vodě se otevřela vrata, voda protekla. V 2. polovině 20. století si ale z přízemků začali lidé dělat bydlení," popsal další z mnoha problémů Svoboda.

Za týden bylo sucho

Povodně samozřejmě sužovaly lidi i v minulosti. Například 8. července 1927 při záplavách zemřeli dva lidé v Krásném Lese, když tam spadlo 209 milimetrů srážek na metr čtvereční.

Lidé ale s vodou uměli žít. "Uměli se pohromám lépe bránit. Kamenné podezdívky byly vysoké, přes domy šly odvodňovací drenáže a stružky, takže při malé vodě se nic moc nedělo," uvádí ředitel zubrnického skanzenu František Ledvinka.

Zdena Procházková z Chřibské má doma sucho. Dům ochránily vysoké kamenné základy.

Zdena Procházková z Chřibské má doma sucho. Dům ochránily vysoké kamenné základy.

Podle něj byl na povodně vhodnější i stavební materiál. "Dřevu voda zas tak moc nevadila. Na týden se otevřela okna a dveře, a bylo zas sucho. Stejně rychle vyschla i hlína, kterou se vymazávaly spáry," říká Ledvinka.

Dnes beton a omítky v moderních domech vysychají měsíce.

Mnohé domy dnes nemají ani sklep. I to může při povodni hrát roli. "Pokud jsou stavěné na deskách a nemají podsklepení, jsou případy, že uplavaly, nebo sjely ze svahu," uvedl liberecký památkář Václav Němec.

Narovnání koryt vše změnilo

Na to, že roubenky a podstávkové domy stojí mimo záplavovou oblast, se ovšem už dnes spoléhat nelze. "Například v polském Zhořelci vodní vlna smetla všechny tyto domy," podotýká Němec.

Velkou roli na změně záplavových území hraje narovnávání koryt řek, chybějící rozlivové louky, pole bez remízku. Na potocích také byly dříve třeba sklárny a mlýny, které nějakou vodu zadržely.

"Když potok nebo řeka změní své koryto, proud odnese jakýkoli dům," podotýká ústecký archivář Vladimír Kaiser.

Údržba starých domů navíc byla za minulého režimu nedostatečná, takže dnes často nemají původní prvky. "Sloupy podstávek většinou uhnily, lidé je nahradili obetonováním," poznamenal památkář Němec.

domy by nás měly přežít

Stavíme stylem po mně ať přijde potopa. To je podle rumburského stavitele Miroslava Svobody jeden z hlavních důvodů, proč jsou škody při povodních tak velké.

Tvrdíte, že si za mnohé škody mohou lidé sami?
Když si nenechají poradit, ano. Jedna paní se zlobila, že Povodí Ohře nařídilo, že přízemí jejich domu musí být o 70 centimetrů výš. Ale nakonec to respektovali a díky tomu byl nyní jejich rumburský dům u Mandavy z vody venku.

Na co se dnes při stavbách nejvíce zapomíná?
Že by nás měly přežít a že se musí využít místní podmínky. Dřív v každém sklepě byla studánka, která měla odtok. Běžně brambory byly v truhlách na vysokých nohách, protože když přišlo tání, byla všude voda. S tím se počítalo, byla tam i lávka. Pak se střídali majitelé a dnes o nich nikdo neví. My nežijeme s přírodou. Dnes se staví tam, kam obec natahala sítě a kde jsou vykolíkované parcely.

Jak to, že většina starých domů vydrží i podemletí?
Jednou jsem měl takový fortelný starý dům zbořit a málem se mi to nepodařilo. Jsou to vlastně kamenné, železné a dřevěné samonosné konstrukce. Ty se nezboří, ani když část domu řeka podemele a visí ve vzduchu. Dřevěná část je spojená ocelovými lany a táhly skrz zdi a trámy do žulových kvádrů v kamenných sypaných základech.

Ale rozvodněné řeky zničily i stará vyzděná koryta...
Ale většinou proto, že lidé zapomněli původní odvodňovací kanálky a do zdi vyvedli trubky odpadů. Když narušíte jeden kámen, voda se o další opře a je to hned.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek?...  celý článek

Jiří Paroubek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (16. října 2017)
Okamura je nesmírně schopný populista, řekl Paroubek v Rozstřelu

Sociální demokraté (ČSSD) by si měli dát za cíl získat ve volbách alespoň 15 procent. V pořadu Rozstřel to řekl expremiér Jiří Paroubek. Tradiční strany jsou...  celý článek

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.