Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Madura drží nad vodou ruské půjčky, Moskva za to přebírá ropný byznys

  6:44aktualizováno  6:44
Socialistická vláda ve Venezuele se v dobách hluboké hospodářské a politické krize čím dál více spoléhá na finanční injekce z Ruska. Ruská státní společnost Rosněfť díky tomu získala významný podíl v ropném byznysu rozvrácené země. A spíše než jako přítel si počíná jako predátor, píše agentura Reuters.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro s mečem, který mu daroval šéf největší ruské státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin (vlevo). (28. července 2016) | foto: Profimedia.cz

Zatímco ostatní mezinárodní ropné společnosti včetně těch čínských dávají od vysoce rizikové země ruce pryč a zavírají své kanceláře v Caracasu, Rosněfť svoji pobočku rozšířila o jedno patro a do země zmítané násilnostmi posílá další personál. „Rusové využívají toho, že Venezuela je naprosto na dně,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný západní diplomat obeznámený s místním ropným byznysem.

Fotogalerie

Ruský gigant v současnosti drží podíly v pěti velkých venezuelských ropných projektech a státní společnost Petroleos de Venezuela (PDVSA) jí nabízí podíly v dalších devíti nalezištích. Pět z nich se nachází v deltě řeky Orinoko, nejvýnosnějším nalezišti černého zlata v zemi.

Rosněfť také v poslední době získala pozici prostředníka při prodeji venezuelské ropy do světa. Denně ji prodá asi 225 000 barelů, tedy asi 13 procent veškerého exportu země s největšími zásobami ropy na světě.

Rusové při dnešních cenách ročně přeprodají venezuelskou ropu v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. Z interních dokumentů PDVSA vyplývá, že Rosněfť většinu ropy posílá skrze další obchodníky do rafinerií v USA a brzy začne dodávat venezuelskou ropu indické rafinérské společnosti Essar, která se tak stane druhým největším klientem PDVSA v Indii.

Ruský žralok

Reportéři agentury Reuters spočítali, že Rusko za posledních jedenáct let poskytlo Venezuele půjčky v celkové výši 17 miliard dolarů. Rosněfť jen letos v dubnu poslala PDVSA miliardu dolarů za příslib budoucích dodávek ropy. Caracas peníze nejméně ve dvou případech použil pro splacení nejpalčivějších dluhů a odvrácení hrozícího bankrotu.

Venezuelská krize

Peníze z Ruska jsou pro režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nepostradatelné - potřebuje je na splátky dluhopisů či dovoz nedostatkových potravin a léků.

Vláda kvůli pádu cen ropy nemá ani na provoz ropných polí, rafinerií, přístavů a tankerů, takže země v první polovině letošního roku vyvezla nejméně ropy za 27 let. Země se tak čím dál více propadá do závislosti na ruských půjčkách.

Venezuelská opozice tvrdí, že Rusko se v této situaci chová jako predátor. „Rosněfť této situace zcela určitě využívá. Vědí, že tu je slabá vláda, která zoufale potřebuje peníze - chovají se jako žraloci,“ řekl reportérům Reuters místopřeseda výboru pro energetiku v opozicí ovládaném Národním shromáždění Elias Matta.

Experti jeho slova potvrzují. „Rusové si berou všechno, co mají,“ okomentoval situaci Venezuelců nejmenovaný obchodník s ropou, který často jedná s PDVSA.

Suchoje za ropu

Ruské angažmá ve Venezuele začalo v roce 2006, kdy Spojené státy odmítly vládě Huga Cháveze dodávat náhradní díly na stíhací stroje F-16. Socialistický lídr se proto obrátil na Moskvu a výměnou za ropu v hodnotě čtyř miliard dolarů pořídil stíhací letouny suchoj, helikoptéry a tanky.

Igor Sečin

Velitel ruského ropného impéria, který se sankcím vysmívá

Obchodní svazky mezi Moskvou a Caracasem mají i osobní rovinu. Ředitel Rosněfti Igor Sečin je vystudovaný lingvista, který kdysi působil jako vojenský překladatel v Brazílii a má slabost pro jihoamerické revolucionáře. Muž, který patří do nejužšího mocenského kruhu Vladimira Putina, měl svého času dokonce zajištěnou přímou linku do kanceláře Huga Cháveze.

Rusko dnes podle agentury Reuters využívá venezuelské krize, aby výhodně pořídilo podíly v ropných projektech, na kterých v dlouhodobém horizontu mnohonásobně vydělá.

Tato strategie ale má svá rizika. Řada energetických společností si dodnes pamatuje na rok 2007, kdy Chávez znárodnil jejich ropné vrty. Pokud socialistický režim padne, mohla by vláda vedená současnou opozicí dohody s Ruskem anulovat. Maduro si totiž letos v březnu Ústavním soudem nechal potvrdit, že k uzavírání ropných dohod nepotřebuje souhlas parlamentu ovládaného opozicí.

Problémem by mohly být také sankce z roku 2014, které americkým firmám zakazují uzavírat obchody s Igorem Sečinem. Například ropný projekt Petropiar, v němž by Rosněfť měla získat desetiprocentní podíl v hodnotě 600 až 800 milionů dolarů, vlastní ze třetiny americká firma Chevron. Ta už svým manažerům doporučila, aby sankce bedlivě dodržovali a vyhnuli se kontaktu se sankcionovanými osobami.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kampaň před německými parlamentními volbami 2017
Azylant 6000 eur, důchodce 1000. Na Merkelovou se pískalo, sama se chválila

Bavorsko (Od zpravodajky MF DNES) Kampaň před nedělními parlamentními volbami v Německu vrcholí. Kancléřka Angela Merkelová, která je favoritkou voleb, zkraje týdne navštívila bavorská města...  celý článek

Záchranáři prohledávají trosky školy Enrique Rebsamen v mexické metropoli po...
Oči Mexika se upírají ke zřícené škole. Záchranáři bojují o život dívky

Mexičtí záchranáři se už druhý den snaží vyprostit dvanáctiletou dívku a dalších až šest dětí z trosek školy Colegio Enrique Rébsamen na jihu mexické...  celý článek

Ilustrační foto
Podnikatel nabízí ženám v Rakousku proplacení pokuty za nošení burky

Francouzský podnikatel Rachid Nekkaz je ochoten platit pokuty, které ženám v Rakousku od října hrozí za zahalování obličeje na veřejnosti. Jeho postoj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.