Pták rorýs obecný žije v městském prostředí s lidmi doslova pod jednou střechou.
"Více než 95 procent naší populace rorýse hnízdí na lidských stavbách, a to jak v centrech měst, tak i v panelových sídlištích, kde ke hnízdění využívají především dutiny, například ventilační průduchy v podstřeší budov," informovala mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
JAK VYROBIT RORÝSOVNÍK?Inspirujte se například na stránkách českých ornitologů nebo na speciálních stránkách, kde monitorují hnízdiště rorýsů |
Už jen zřídka mohou lidé vidět hnízdit tohoto ptáka ve volné přírodě. "Několik ptáků žije například v Českém ráji nebo v Drábských světničkách. Obývají také stromové dutiny na nezastavěných plochách, ale jedná se jen o několik jedinců," vysvětlil Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.
Rorýsi dokáží za potravou nalétat i desítky kilometrů, stěhují se tedy spíše kvůli vhodnému hnízdišti, které nalezli právě ve městech. Přestože se však rorýsi dobře přizpůsobili životu poblíž lidí, jejich populace silně poklesla. Například v Praze téměř o polovinu.
"V letech 1989 až 2000 jsme zaznamenali jeho úbytek v Praze o 45 procent a podobně na tom jsou i ostatní velká města. Rorýs obecný dnes patří mezi zvláště chráněné živočichy," upozorňuje náměstek ministra životního prostředí Tomáš Rothrőckl.
Ne špína, ale opravy ničí populace rorýsů
Rorýsům vadí především nešetrně prováděné rekonstrukce a zateplování domů. Ptáci jsou totiž zvyklí hnízdit pod střechou, jenže po rekonstrukci domu dutiny pod střechou vhodné pro hnízdo rorýsů zanikají, ptáci přitom nedostanou náhradní možnost hnízdění.
"To je ten nejdůležitější faktor, které populace rorýsů snižuje. Naopak životní prostředí se ve městech od roku 1989 zlepšilo," dodal Viktora.
"Při rekonstrukci budovy je nejlepším opatřením otvory do dutin v podstřeší neuzavírat a nechat je i nadále volně přístupné. V některých případech však tyto otvory zachovat nelze, pak je ideálním řešením instalace speciálních budek pro rorýse, tzv. rorýsovníků, které se mohou stát pro hnízdící rorýse adekvátní náhradou," doplnila Roubíčková.
Dva rorýsovníky si pořídilo i ministerstvo a nainstalovalo je na svůj úřad v pražských Vršovicích. Budky jsou vyrobeny z extrudovaného polystyrenu a rozděleny na čtyři hnízdní komory. Do každého rorýsovníku se tak vejde osm ptačích párů.
"Rorýsovníky budeme sledovat a těšíme se, že brzy najdou své obyvatele, kteří tam vyvedou mladé a rozšíří tak stávající pražskou populaci těchto krásných ptáků," dodal Rothrőckl.
RORÝS OBECNÝPatří do řádu svišťounů. Latinský název apus apus. Řadí se mezi stěhovavé ptáky a patří k nejlepším letcům. Tvarem těla se podobá vlaštovce, je však o něco delší, měří asi 17 až 18 centimetrů. Rozpětí křídel má až 40 centimetrů. Létá a loví v hejnech, živí se hmyzem. Má černohnědé zabarvení, srpovitá křídla a při letu vydává typický ostrý zvuk. Zbarvení samců i samic je stejné. Má zakrnělé nohy, které mu neumožňují vzlétnout z rovné plochy vzhůru. Zdroj: rorysi.cz |
