Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obchod místo nevraživosti. Žíznivé Turecko chce ropu od iráckých Kurdů

  14:48aktualizováno  14:48
Ještě před několika lety by bylo těžko myslitelné, aby Turecko kupovalo ropu od iráckých Kurdů. Rostoucí poptávka rozvíjející se země ale je pro Ankaru důležitější než bazírování na vleklých křivdách. Z ropných polí severního Iráku povede do Turecka nové potrubí.

Metropole iráckého Kurdistánu Irbíl (snímek pochází z roku 2003) | foto: Jan RybářMAFRA

Na výstavbě nového ropovodu a plynovodu, kterými se irácké suroviny dostanou přes turecké území na světové trhy, se Ankara dohodla se severoiráckou kurdskou autonomní oblastí. S odvoláním na vyjednávací týmy obou stran o tom informovala agentura Reuters. Bude to už druhý nový ropovod ze severu Iráku do Turecka, ten první byl dostavěn nedávno, spuštěn má být začátkem roku 2014.

Irácký Kurdistán by rád exportoval až tři miliony barelů ropy denně, přičemž první ze dvojice nových ropovodů má kapacitu 700 tisíc barelů denně a druhý "nejméně jeden milion" (bez bližšího upřesnění). Pro srovnání, ropovod Družba dodává do zemí EU denně 1,4-1,6 milionu barelů.

Kurdové také chtějí vyvážet minimálně deset miliard kubických metrů plynu ročně, což odpovídá pětině kapacity velkého evropského plynovodu Nord Stream.

Rozvoj obchodu je pozoruhodný i kvůli možným geopolitickým důsledkům na Blízkém východě. Potrubí spojující Turecko a irácký Kurdistán by ještě před několika lety zřejmě nemohla vzniknout, Ankara měla úzké vazby na centrální iráckou vládu v Bagdádu a navíc Turci dlouhodobě řeší konflikt s kurdskými separatisty na jihovýchodě země.

Jenže Turecko musí téměř všechny své energetické potřeby pokrývat dovozem a protože čelí rostoucí poptávce a také růstu deficitu, nemohlo už energetické zdroje na své jihovýchodní hranici příliš přehlížet.

Znepokojení v Bagdádu

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání se při návštěvě Istanbulu minulý týden s tureckou stranou dohodl na základech dohody a na technických detailech výstavby ropovodu a plynovodu. Turecko tímto krokem ale rozhořčilo Bagdád, který si dělá výhradní právo na obchod s iráckou ropou a který tvrdí, že snaha Kurdů o nezávislý prodej této suroviny by mohla vést až k rozpadu Iráku. Příjmy z nových ropovodů by totiž šly na účty kurdské autonomní vlády.

Hrozící spor vyvolává obavy i ve Washingtonu: Spojené státy vynaložily astronomické peníze na stabilizaci Iráku po svržení diktátora Saddáma Husajna.

Veškeré příjmy z ropy mají podle irácké ústavy projít kasou centrální vlády v Bagdádu. Autonomní kurdský region má nárok na 17 procent z celkové částky, což nečekaně přispělo k tomu, že se oblast stala prosperující oázou bezpečí prostou násilí, jaké je ve zbytku Iráku. Turecko sice opakovaně uvedlo, že respektuje obavy Bagdádu a že nehodlá podnikat kroky, které by dále prohlubovaly spory mezi oběma stranami, dohodu s Kurdy ale nakonec uzavřelo.

Turecko nyní spojuje s Irákem ropovod vedoucí z Kirkúku do středomořského přístavu Ceyhan. Potrubím ale nyní protéká jen část z denní kapacity 1,6 milionu barelů ropy. Teoreticky by mohl pojmout až 700 000 barelů ropy denně z prvního "nového" kurdského ropovodu, který je na potrubí Kirkúk-Ceyhan napojen.

Letos a příští rok ovšem v Kurdistánu chtějí zprovoznit několik nových ropných polí a s růstem vývozu Kurdové jednoduše plánují další ropovod. Bez ohledu na to, co si myslí v Bagdádu.

Mapka - kurdská populace

Kurdská populace obývá část Turecka, Iráku, Íránu, Sýrie a Arménie. Kurdové jsou považovaní za největší národ bez vlastní země.

Autoři: ,


Témata: Irák, Turecko, Ropa




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.