Ropovod Družba slouží už 40 let

Přesně před čtyřmi desítkami let, 22. února 1962, přitekla z bývalého Sovětského svazu do největší československé rafinérie v bratislavském Slovnaftu ropovodem Družba první ropa. Zatímco SSSR i Československo jsou minulostí, 5500 kilometrů dlouhé monstrum začínající východně od Volhy, funguje dál. Družba ale už pro nás není jediným zdrojem strategické suroviny. O necelých třicet let později totiž začala do Česka téci i ropa z německého Ingolstadtu.

Ropovod měří stovky kilometrů
"Náš" ropovod měří 359 kilometrů. Se všemi zdvojeními a odbočkami má Družba dokonce 574 kilometrů. Ročně jím přitom proteče na deset milionů tun suroviny.
Družba v Česku přímo navazuje na jeho slovenskou část. Ta je přes Ukrajinu a Bělorusko napojena na síť ruských ropovodů.

Česká část začala fungovat postupně. Základní se rozjela v letech 1964 a 1965. Poté se ropovod dostavoval a pro přepravu ropy se tak využívala zdvojení.

Tři země z pěti jsou minulostí
Někdejší tepna přátelství, jak bylo gigantické dílo označováno, vyrostla jako společné dílo pěti zemí - Polska, Maďarska a dnes už neexistujících Československa, Německé demokratické republiky a SSSR. O tom, že se začne stavět, rozhodla tehdejší Rada vzájemné hospodářské pomoci v prosinci 1958.

Technici museli při výstavbě překonat stovky řek. Dvě stovky kilometrů rour vedou bažinami. Jiné úseky leží v nadmořské výšce přes 1100 metrů. České a slovenské firmy projektu dodaly armatury. Češi a Slováci také Družbu stavěli.

Družba
je označována za nejdelší ropovod světa. Jeho počátek je v Baškortoské autonomní republice Ruské federace. V běloruském Mozyru se dělí na dvě části: severní větev směřuje přes Polsko do Německa, jižní přes Slovensko do ČR. Ve slovenských Šahách je odbočka do Maďarska.

V roce 2000 dostala Družba nový kabát
Už dva roky je český úsek Družby v novém kabátě. V roce 2000 totiž skončila několikaletá modernizace za 870 milionů korun. Do dalšího zvyšování bezpečnosti a ochrany životního prostředí přitom chce provozovatel ropovodu, společnost Mero, investovat každý rok dalších zhruba 150 milionů korun.

Právě špatný technický stav, četné výpadky dodávek a především snaha zbavit se jednostranné závislosti na Rusku urychlily budování ropovodu IKL z Ingolstadtu. Ten začal fungovat 9. ledna 1996. Vzhledem ke své kapacitě deset milionů tun ročně může při přerušení dodávek z Ruska zajistit plné zásobování země.

Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu u Ingolstadtu, kde navazuje na ropovod TAL, vedoucí z italského Terstu. V Německu končí na bavorsko-české hranici v Rozvadově, odkud pokračuje až do Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi.

Celkově měří 349 kilometrů. Na německém území vede 179,3 a v ČR 169,7 kilometru. Patří k nejmodernějším a nejbezpečnějším dálkovodům v Evropě.

Družba se s IKL potká v Nelahozevsi
Ropovody Družba a IKL se setkávají v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. To tvoří deset ropných nádrží s kapacitou 800 tisíc metrů krychlových. Využívá se jako krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody a mohou se zde míchat různé typy ropy podle požadavků rafinerií, kterým se odtud distribuují. Slouží také jako velkosklad ropy pro Správu státních hmotných rezerv.

Kdo ropovody provozuje  

Vlastníkem a provozovatelem ropovodu Družba, ropovodu IKL a tankoviště je MERO ČR, a.s., která je stoprocentním vlastnictvím Fondu národního majetku. Německá část ropovodu IKL a tankoviště ropy ve Vohburgu provozuje dceřiná společnost MERO Pipeline se sídlem v německém městě. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video