Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Africké petrostáty se topí v ropném zmaru, nadějí je východ kontinentu

  20:59aktualizováno  20:59
Ceny ropy se drží na nejnižší úrovni v historii. V první vlně ropnou krizi naplno pocítily státy jako Saúdská Arábie či Brunej. Ekonomika vystavěná na příjmech z ropného průmyslu však páchá škody i v Africe. Do problémů se dostává Nigérie či Angola. Úspěch naopak slaví státy s diverzifikovanou ekonomikou jako Tanzanie a Etiopie.

Jeden z ropných terminálů společnosti Shell v Nigérii, který v minulosti vyrostl v deltě řeky Niger. | foto: Profimedia.cz

Případ Nigérie je o to smutnější, že ještě před dvěma lety se mohla pyšnit jednou z nejsilnějších ekonomik v Africe. S loňskými prvními demokratickými volbami měla mít země před sebou další prosperitu. Pád cen ropy však ekonomiku poslal tvrdě dolů. Důvod je prostý: státní příjmy Nigérie ze 70 procent pocházejí právě z ropného průmyslu, píše server Foreign Policy.

Nigerijská ropná společnost si ulila bokem 25 miliard dolarů

Prezident Muhammadu Buhari místo ekonomického rozvoje zavelel k masivním rozpočtovým škrtům. Důkazem krize je i žádost o půjčku 3,5 miliardy dolarů, kterou Nigérie podala u Světové banky a Africké rozvojové banky. Ekonomický růst v loňském roce spadl na tři procenta, tedy na polovinu toho, co v letech předchozích. Tenčí se také zahraniční rezervy.

Buhari se musel vzdát také svého největšího předvolebního slibu, kterým byla porážka hnutí Boko Haram (více zde). Na boj s islamisty jednoduše nejsou peníze. Z bezpečnostního hlediska však není problémem jen Boko Haram. Ekonomická krize může opět zažehnout násilí v deltě Nigeru. Před deseti lety zde ozbrojenci, hnáni ekonomickým zmarem, sabotovali ropovody a unášeli zaměstnance těžařských společností. Až v roce 2009 se podařilo za masivních vládních investic dojednat křehký mír.

Některé africké státy začínají doplácet na turbulentní trh s ropou. Na snímku  pracovníci jedné z ropných věží v Nigérii.

Některé africké státy začínají doplácet na turbulentní trh s ropou. Na snímku pracovníci jedné z ropných věží v Nigérii.

V rámci mírových dohod získali ozbrojenci bezplatné rekvalifikační kurzy a příspěvky ze státní kasy. Ta však nyní pomalu vysychá a bezpečnostní experti varují, že násilnosti v deltě Nigeru mohou opět zažehnout. Nezaměstnanost, korupce a chudoba jsou v afrických zemích vždy nebezpečnou kombinací.

Kolaps ekonomiky a zatýkání odpůrců vlády

V problémech však není jen Nigérie, ale také druhý největší africký producent ropy Angola. Ta díky černému zlatu zažívala v posledních letech raketový rozvoj. Ještě v roce 2002 ji ničila občanská válka. Do roku 2014 však země dokázala jen z ropného průmyslu vytěžit na africké poměry závratných 468 miliard dolarů (přes 11 bilionů Kč). Instantní bohatství však nestálo za komplexním rozvojem země, ale jen přiživilo korupci. V metropoli Luanda začaly růst moderní stavby, na zbytek Angoly se zapomnělo.

Angola taví tisíce tanků. Válečný šrot má zlomit závislost na ropě

S pádem cen ropy přišly rozpočtové škrty. Vláda zredukovala státní rozpočet o 25 procent, s poklesem investic přišlo rušení pracovních míst či růst cen paliva a jídla. Zmar dovršila epidemie žluté zimnice, která mnohé rodiny stála i ty poslední úspory.

Kromě rozpočtových škrtů vláda začala podrážděně reagovat na jakýkoli náznak kritiky ze strany opozice. Vrchní soud ve městě Luanda nedávno poslal do vězení 17 mladíků včetně známého rapera Luaty Beiraa kvůli údajné rebelii proti prezidentovi José Eduardo dos Santosovi, připomíná server BBC.

Do problémů se ale dostávají také další africké státy závislé na ropě. Například Gabon či Jižní Súdán. Ropná krize ukazuje, že z hlediska stability ekonomiky je výhodná diverzifikace příjmů do státní kasy.

Odpoutání od zisků z ropy

Vzorem dobré ekonomické cesty mohou být Etiopie a Tanzánie. Etiopie například dlouhodobě investuje do rozvoje zemědělství, díky kterému se snížil počet lidí žijících v chudobě o desítky procent. Na ropě závislá Nigérie naopak pro srovnání zaznamenává růst počtu lidí, kteří žijí v chudobě či na její hranici.

Ropovod, který se táhne přes nigerijský Port Harcourt. Ropa jím proudí do tankerů, které ji odvážejí do zahraničí.

Ropovod, který se táhne přes nigerijský Port Harcourt. Ropa jím proudí do tankerů, které ji odvážejí do zahraničí.

V posledních letech se Etiopie snaží investovat také do rozvoje infrastruktury a specializovaných průmyslových zón, které mají do země přilákat zahraniční firmy. Cílem je přenést do Etiopie levnou výrobu z Číny.

V zemi dlouhodobě vládne autoritářský režim Etiopské lidové revoluční demokratické fronty, která je obviňována z porušování lidských práv a pravidelně je terčem protestů veřejnosti. Po stránce ekonomické se však zemi daří víc než dobře, což je dáno i absolutní nadvládou demokratické fronty v parlamentu.

Ekonomická prosperita východu Afriky

Příklad Tanzanie však ukazuje, že prosperita je v Africe možná i v demokratickém systému. Nově zvolený prezident John Magufuli se těší velké oblibě mezi veřejností kvůli svému potírání korupce a škrtům ve výplatách státních zaměstnanců. Úspěšný byl už jeho předchůdce Jakaya Kikwete, kterému se v posledních letech dařilo úspěšně bojovat s chudobou obyvatelstva.

KOMENTÁŘ: Africký boom je u konce. Kontinent nestihl industrializovat

Tanzanie je stále z části závislá na vývozu zlata, investuje však také do stavebnictví a komunikací. O úspěchu svědčí i stabilní sedmiprocentní růst HDP.

Výčet úspěšných afrických států by mohl pokračovat Rwandou, Keňou či Ugandou. Země takzvané Východoafrické komunity před sebou v následujících letech mají podle ekonomů díky investicím do služeb a průmyslových odvětví růst ekonomik na úrovni pěti procent.

Všechny tyto státy navíc disponují nalezišti nerostných surovin včetně ropy, které mohou v budoucnu ekonomiky ještě posílit. Samozřejmě za předpokladu, že ceny ropy na mezinárodním trhu budou růst. Uganda a Keňa plánují zahájit těžbu už v roce 2020. Peníze z ropného průmyslu však nebudou centrem hospodaření těchto států.

Vzestup států východní Afriky s sebou podle ekonomů přinese také větší zájem zahraničních investorů. Západ kontinentu pak v následujících letech čekají problémy.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.