Papež se 26. října setkal s Romy. Někteří ho za jeho projev kritizují.

Papež se 26. října setkal s Romy. Někteří ho za jeho projev kritizují. | foto: Profimedia.cz

Romská organizace kritizuje papeže. Přiživil naši diskriminaci, zlobí se

  • 538
Nečekaná kritika se snesla na papeže Františka kvůli jeho vystoupení v rámci nedávného setkání s Romy. Podle jejich evropského fóra totiž svými slovy místo povzbuzení přispěl k šíření negativního obrazu Romů. Vatikán se ke kritice dosud nevyjádřil.

Setkání papeže Františka s několika tisíci Romy a Sinty se odehrálo 26. října. „Cílem akce je připomenout Romům a celé komunitě otevřenost církve pro ty, kteří žijí na okraji společnosti,“ sdělil před setkáním Vatikán. Někteří si však ze setkání odnesli poněkud jiné pocity.

Prezident Evropského fóra Romů a travelerů (ERTF) Gheorghe Raducanu v otevřeném dopise papežovi napsal, že „nevědomky podpořil marginalizaci a diskriminaci Romů“. Naráží tak zřejmě na výrok, ve kterém papež nabádal Romy, ať nedávají médiím důvody k tomu, aby o nich negativně informovala. Tím podle ERTF naznačuje, že negativní mediální obraz Romů je v podstatě oprávněný.

Vatikán vře tichou válkou, katoličtí jestřábi reptají proti Františkovi

Ke kritice se připojil také William Bila, který přispívá na blog Evropského centra pro práva Romů, připomíná server Romea.cz. Bila se zaměřuje mimo jiné na papežův výrok, ve kterém prohlásil, že by romští rodiče neměli bránit svým potomkům chodit do školy. Podle Bily by však tato kritika měla směřovat spíše na jednotlivé státy, které svými legislativními postupy Romy vytlačují ze společnosti a ze školní docházky.

„Proč papež nekritizuje úřady na Slovensku a v České republice, proti kterým Evropská komise zahájila řízení kvůli segregovanému školství, jež je v rozporu s Evropským soudem pro lidská práva,“ ptá se ve svém článku Bila, podle kterého František opomenul také jasné odsouzení „rasistického chování k Romům“.

Příliš silná kritika

Je tvrdá kritika papeže na místě? Pokud se podíváme na kompletní projev Františka u příležitosti setkání s Romy, zjistíme, že spíše ne. Ohledně předsudků vůči Romům totiž prohlásil: „Doufám, že i pro váš národ se nyní začíná psát nový příběh. Je třeba otočit list. Je na čase vymýtit po staletí existující předsudky a vzájemnou nedůvěru, které jsou často příčinou diskriminace, rasismu a xenofobie.“ To je v rozporu s nařčením ERTF, že papež podporuje romskou diskriminaci.

Nepřesná je také kritika v otázkách školství. Papež totiž sice nabádá romské rodiny, aby svým dětem nebránily v návštěvě školy, zároveň jde však i do obecnější roviny. „Je známo, že nedostatečné školní vzdělání vašich mladých lidí je tou největší překážkou při hledání práce. Vaše děti mají právo chodit do školy. Nikdo vám ho nesmí brát,“ uvedl na sklonku října František.

Setkání si pochvalovala i většina přítomných Romů. „Setkání se Svatým otcem znamená povzbuzení pro celou romskou komunitu. Vliv církví a náboženských společností v romských komunitách je velký. Tam, kde aktivně působí registrované církve a náboženské společnosti, stanou se zázraky v životech lidí, protože upřímný zájem církví o Romy žijící v osadách je mění k lepšímu,“ citoval po akci server Romea.cz slovenského vládního zmocněnce pro romské komunity Petera Polláka.

Pouť jako připomínka historie

Romskou pouť pořádala Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov. Cílem bylo připomenout půlstoletí od chvíle, kdy papež Pavel VI. v roce 1965 navštívil romský tábor v italské Pomezii a požehnal jeho obyvatelům. Pavel VI. tehdy obyvatele tábora označil za „věčné poutníky“ a ujistil je, že i když je společnost opomíjí, stojí „v srdci církve“.

Podle oficiálních statistik žije v Evropě, Americe a Asii celkem 36 milionů příslušníků romských etnik. Polovina z nich, tedy 18 milionů, žije v Indii. Ve 24 zemích světa mají místní církve zvláštní pastorační struktury pro příslušníky těchto komunit, uvádí Radio Vaticana.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video