Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Hrochově Týnci roste ghetto. Lidé mají strach, bojí se, co bude

  11:21aktualizováno  11:21
V Hrochově Týnci, kdysi klidném městečku, roste napětí. Lidé mají strach o svůj majetek a někteří se bojí vycházet ve večerních hodinách ven. Důvodem jsou přistěhovalci, které sem přilákali podnikatelé a realitní kanceláře do volných domů.

V Hrochově Týnci je dost prázdných domů a realitky mají co nabízet. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Mnozí z těchto lidí nepracují, někteří se po nocích potulují městem, dělají výtržnosti a živí je sociální podpory.

U plotu pětipatrového domu v Nádražní ulici, kde bydlí část přistěhovalých, má Ladislav Mrázek trafiku. Tvrdí, že kvůli krádežím nemůže z obchodu vytáhnout paty.

"Zloději mi tu občas nakradou víc, než prodám. Otočím se pro sušenku a hned mám vybrané peníze z kasičky nebo ukradenou limonádu. Lidi se bojí, ale krádeže jsou do pěti tisíc, takže s tím nic nejde dělat," říká.

Podle něj se při drobných krádežích, kterých je prý mnoho, už lidé ani neobracejí na policii. Tomu odpovídá i stanovisko chrudimské policie, která zvýšenou kriminalitu v Hrochově Týnci neregistruje.

Dělají randál, plení záhony

Jaroslavu Kolbabovi, bývalému zastupiteli města, vadí i rušení nočního klidu.

"U obecního úřadu si dělají veřejné záchodky, v noci se tam válejí opilí, dělají randál a křičí. Lidé se nevyspí, když mají ráno jít do práce. Já, jako pracující člověk, jsem pak unavený," stěžuje si.

Své zkušenosti s nepřizpůsobivými mají i další obyvatelé města, kteří si nepřáli být jmenováni, redakce však jejich identitu zná. Jedním z nich je místní zahrádkář, který bydlí vedle domu, kde žijí.

"Hodně tady zlobí děti, dělají lumpárny. Chodí za lidmi na zahrádky, že jsou chudí, ať jim dají nějakou zeleninu. Když jim nic nedají, tak jim vyplení záhon. Přes noc zmizí i celá řádka brambor," tvrdí.

Podle nespokojeného mladého muže problémových lidí ve městě neustále přibývá.

"Za poslední dva měsíce se jich přistěhovalo z Chrudimi třicet. My bydlíme v poměrně klidné ulici, ale když je doba sociálních dávek, tak se vyhýbám hernám ve městě, protože jich tam je vždy plno a jsou agresivní," řekl.

Sociálně slabé zvou do města podnikatelé

Před šesti lety žilo ve městě jen asi pět romských rodin. Od roku 2008 se začal jejich počet zvyšovat. Místní obyvatelé odhadují, že se do města přistěhovalo nejméně sedmdesát lidí za posledního půl roku a je tu teď celkem asi dvě stě přistěhovalců, z nichž drtivá většina jsou Romové.

Sám starosta Miloslav Besperát v roce 2011 přednesl na zasedání zastupitelstva obce návrh na zapojení obce do projektu Podpory integrace sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji, který zastupitelé schválili. Besperát tvrdí, že projekt integrace měl pomoci Romům a nepřizpůsobivým, kteří ve městě již žili a už v té době s nimi byly potíže.

"Návrh měl podpořit, aby se jim někdo věnoval. Momentálně tady máme pracovnice z projektu Šance pro tebe, které chodí do rodin, za dětmi, dělají s nimi různé soutěže a snaží se je zapojovat," řekl.

Důvodem velkého počtu přistěhovalců však podle něj není program integrace, ale podnikatelé a realitní kanceláře. "Dají jim nájemní smlouvu a podle zákona po nějaké době dostanou trvalý pobyt. Když je po půl roce vyhodí, pobyt jim tu zůstane a město pak přichází o peníze, třeba za odpad, a není to málo," dodal.

Podnikatelé, kteří byty pronajímají, si na své nájemníky nestěžují.

"Ti moji jsou přizpůsobiví, a když náhodou nezaplatí, jdou pryč, město mi nic neplatí," uvedl podnikatel Michal Bulis, který pronajímá byty v objektu naproti Nice.

"V domech, kde platí nájem, jsou lidé, co tu žijí už déle. Nepořádek dělají jen ti v ubytovně, kteří jsou ze Slovenska a z Ostravy. Nově přistěhované jsou jen asi tři rodiny, které si přes realitky koupily vybydlené domy. Bydlí jich tam ale v každém možná i dvacet či třicet, to nikdo neví," dodal Michal Bulis.

S lidmi, kterým pronajímá byty, je spokojený i chrudimský podnikatel Milan Hofinger. "Nemám problém, platí mi. Město nic nedoplácí," říká.

Šance pro tebe se snaží lidem najít práci

Sophia Dvořáková, koordinátorka projektu Šance pro tebe, pracuje v Hrochově Týnci od března. Naději na zlepšení vidí v působení na mladé.

"Mají snahu si hledat práci. V tom jsme jim chtěli pomoci, jenže ona není, tak sekají trávu nebo se učí šít a prát, třeba na zakázku. Ve městě také chybí vyžití. Děláme různé přednášky, o zdravé stravě nebo hygieně."

Podle ní ve městě však chybí někdo, kdo by kontroloval pořádek. "Řešením by mohl být romský asistent, který by dohlížel společně s nějakým z majority na klid ve městě. Na zastupitelstvo s námi například chodí jeden starší Rom, který se snaží vyslechnout, proč se lidem špatně vedle nich žije, co je trápí a co jim vadí," dodala.

Samotní Romové jsou v názorech na situaci rozdělení. Většina s médii nechce hovořit, někteří uznávají, že situace ve městě není dobrá. Rodina Demeterových je s bydlením i s prací, kterou má otec, spokojená. Bydlí v pronajatém bytě už dva roky.

"Pracuji a plat mi pokryje celý nájem i jídlo pro rodinu a žádné větší potíže nemáme," říká pětačtyřicetiletý Milan Demeter. On i jeho manželka se ovšem také bojí večer chodit do města a ze strachu tam po setmění nepouštějí ani své děti. Nad nezodpovědností některých lidí Milan Demeter kroutí hlavou

"Oni nemají rozum. Peníze ze sociálních dávek narvou do automatů a jejich děti pak hladoví, to nedokážu pochopit," říká.

Pomoci by mohla městská policie

V Hrochově Týnci chybí městská policie a pokud se místní chtějí dovolat pořádku, musí se spoléhat na státní policii v Chrudimi. Nejen Jaroslav Kolbaba starší si myslí, že by strážníci výrazně pomohli.

"Policii voláme, třeba když nám sousedi přímo pod okny pálí kabely a PET lahve, ale stejně toho nic moc nenadělají. Odvolávají se pořád na to, že to musí změnit zastupitelstvo. Policie by pomohla, protože když ti, co dělají binec, vidí policejní auto, tak je alespoň chvíli klid," řekl.

Podle starosty však nejsou na zřízení policie peníze. "Městskou policii projednáváme, není to jednoduché a není to záležitost několika dní, jak si někdo představuje. Je to drahé a finančních prostředků není dost," uvedl starosta Miloslav Besperát.

Atmosféra v městečku tak začíná připomínat některá severočeská města. Při procházení ulicemi si přitom nelze nevšimnout spousty nemovitostí na prodej. Volné domy jsou po celém městě, například v Nádražní ulici skoro každý třetí. Místní se bojí, že domy prodávané přes realitní kancelář koupí podnikatelé, kteří si přivedou další nájemníky. A napětí poroste.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.