Nepraštil totiž učebnicemi hned po základní škole a nespokojil se ani s tím, že bude míchat maltu.
Naštvalo ho, že nemůže sehnat práci, a šel studovat. Teď má vysokoškolský titul magistra, vystudoval totiž obor historie stavebnictví.
Cichý je také jednou z hlavních postav krátkého filmu, který o něm a dalších romských vysokoškolácích natočila Akademie věd. Ten už viděly stovky romských dětí - a Cichý se stal jejich novým hrdinou.
"Nebýt titulu, něco bych zdil nebo kopal," říká. "To je jasné. Bez školy se dá práce sehnat jen těžko," komentuje film Nikola Ščerbová, osmačka z pražské zvláštní školy. Sama se nechce spokojit s výučním listem kuchařky nebo číšnice jako většina jejích spolužaček, ale míří na konzervatoř.
"Baví mě tanec, hlavně hip hop," vysvětluje. "Je výjimkou. Většina rodičů chce, aby z dětí bylo něco praktického a aby holka uměla vařit, když stejně bude běhat kolem plotny. Pořád si myslí, že slušná holka nejde z domu, takže pro hodně romských dětí je těžké prosadit si vysokou," říká její učitelka Marcela Hálková.
Aby i rodiče mladých Romů pochopili, že se s papírem z vysoké školy žije snáz, než když se člověk domů denně vrací utahaný a špinavý z výkopů na stavbách, zve Akademie věd romské rodiny do svých laboratoří.
V úterý tu na vlastní oči viděli to, co se poštěstí málokomu třetí největší laser v Evropě. Přístroj, kvůli kterému se musela v Praze postavit obří patrová laboratoř. "Všechno to děláme v rámci projektu Ethnic," vysvětluje mluvčí Akademie věd Dagmar Dvořáková.
"Běží i v řadě jiných zemí Evropské unie, jen je v každé zemi zaměřený na jiné menšiny - třeba v Rakousku na Turky," vysvětluje. Z přístupu, který Akademie zvolila, jsou vzdělaní Romové nadšeni.
"Je strašně důležité takto v dětech pěstovat ambice," míní Monika Horáková, někdejší romská poslankyně za Unii svobody. "A je úžasný nápad dělat to formou filmu. Jsem zvědavá, jak se povede romský sitkom, který se chystají pro změnu natáčet na Slovensku," dodává.
