(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Romové zůstávají nejslabší skupinou, mladí se podle Unie dál propadají

  • 508
Situace Romů se přes velké prostředky z unijních fondů, které jim mají pomoci, zlepšuje jen pomalu. Někdy to vypadá, jako by jejich špatná situace byla záležitostí pouze střední a východní Evropy, jde však o problém celé Evropské unie.

Vyplývá to ze zprávy, kterou tento týden vydala Evropská komise. V Bruselu ji představil místopředseda komise Frans Timmermans a eurokomisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti Věra Jourová.

Romové zůstávají podle výroční zprávy Komise stále sociálně nejslabší a často diskriminovanou národnostní skupinou v Evropské unii, a to napříč celým kontinentem. Osmdesát procent Romů z asi šesti až osmi milionů, kteří žijí v zemích Unie, je ohroženo chudobou a situace se zlepšuje jen pomalu.

Nejhorší situace Romů je v nejchudších zemích EU, v Rumunsku a Bulharsku. „Problémy s integrací Romů jsou ale téměř ve všech zemích Unie. Například i ve Španělsku, Itálii nebo Řecku,“ uvádí eurokomisařka Věra Jourová.

„Pokud máme odstranit předsudky, segregaci a diskriminaci, jimž Romové i dnes čelí, musí členské státy urychlit své úsilí o zlepšení integrace Romů,“ říká místopředseda komise Timmermans. Cesta k tomu má podle Evropské komise, která se v tom shoduje jak s odborníky, tak s politiky unijních zemí, vést především přes vzdělání a pracovní uplatnění. A to především nejmladší generace Romů. „Romské děti by měly mít naprosto stejný přístup ke vzdělávání jako ostatní,“ říká Jourová, do jejíž kompetence otázka Romů spadá. „Vzdělání je klíčem k lepšímu začlenění do společnosti, branou k pracovním příležitostem a k lepšímu životu pro všechny,“ dodává Jourová.

Fakta

Většina nedokončí školu

  • Osmašedesát procent Romů v Evropské unii nedokončí ani základní vzdělání. Ještě před pěti lety to však bylo 87 procent.
  • Na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku zůstává více než 60 procent romských dětí ve školách odděleno od ostatních dětí.
  • V Bulharsku a Rumunsku nemá k základnímu zdravotnímu pojištění přístup polovina romských obyvatel.

Zdroj: Evropská komise

V rozhovoru pro MF DNES k tomu říká, že v České republice nastal v minulém roce i díky inkluzivnímu vzdělávání a povinnému poslednímu ročníku mateřských škol určitý kladný posun. Ale až čísla z počátku nového školního roku ukážou, k jak velké změně to v praxi vedlo. Česká republika, podobně jako Maďarsko a Slovensko, čelí kritice kvůli tomu, že velká část Romů byla posílána do praktických škol, dříve označovaných jako zvláštní, které neposkytují plné základní vzdělání. „Uvidíme podle dat, která sesbíráme v listopadu, zda došlo k zásadní změně,“ uvedla Jourová.

Podobně se na to dívá Štěpán Drahokoupil z Nadace Open Society Fund. „Z hlediska nových zákonů skutečně pokrok vidíme. Ale uvidíme, jak se projeví v praxi,“ uvádí Drahokoupil. Celkově se ale podle něj situace Romů ani v Česku zásadně nelepší, především pokud jde o sociální vyloučení a zaměstnanost nejmladší generace Romů.

Také podle Drahokoupila neplatí, že by se snížil počet rasistických a jiných nenávistných útoků, což má být podle některých sociologů dáno tím, že se negativní pozornost soustředila v minulých dvou letech na migranty a muslimy. „Vzpomínám si na jednu demonstraci proti migrantům na Ostravsku, která když skončila, tak se její účastníci vydali na pochod do romské lokality, přestože tamní Romové neměli s migranty ani s muslimy nic společného,“ uvádí Drahokoupil jeden typický příklad.

Mladých bez práce přibylo

Eurokomisařka Jourová si dává za úkol zvýšit efektivitu prostředků vydávaných z evropských fondů na pomoc Romům. Nestačí například financovat rekvalifikační kurzy, když pro lidi, kteří je absolvují, pak není práce,“ uvádí eurokomisařka. „I samy romské komunity nám ale musí vyjít naproti a musí být aktivnější,“ jmenuje Jourová další problém.

„Nemůžeme připustit, aby nám v Unii vyrostla z romské mládeže další generace nezaměstnaných,“ dodává. Procento mladých Romů, kteří nechodí do školy ani do práce, se přitom za posledních pět let v EU zvýšilo z 51 na 63 procent.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video