Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Romům na Slovensku má pomoci zákon, ve Francii úřady brzdí kočování

  21:50aktualizováno  21:50
Romské menšiny v Evropě se nacházejí v rozdílných situacích. Na Slovensku by měl podmínky v chudých osadách zlepšit chystaný zákon. Ve Francii i v dalších západních zemích se úřady snaží Romům znepříjemnit kočovnictví. Ve vyloučených lokalitách tam končí především přistěhovalci z východu.

Ilustrační foto | foto: Petr TopičiDNES.cz

Na Slovensku byl před několika lety v některých regionech podobně napjatý stav, jaký v současnosti panuje v severních Čechách. "Myslím, že u nás na Slovensku jsou problémy trochu hlubší. Teď je ale situace stabilizovaná," míní Miroslava Hapalová, která vede slovenskou pobočku společnosti Člověk v tísni.

Například v roce 2004 chudí Romové rabovali obchody po výrazném snížení sociálních dávek a dalších škrtech, které prosadil tehdejší kabinet Mikuláše Dzurindy.

Podle Hapalové za současný větší klid nemůže vláda, ale spíše to, že od té doby utlumila činnost ultranacionalistická Slovenská pospolitosť - Národná strana, kterou rozpustil soud a dnes působí jako občanské sdružení. Na Slovensku žije podle posledního sčítání lidu 90 tisíc Romů, skutečný počet příslušníků této menšiny se ale odhaduje na několik set tisíc.

Klaus: Nečasova návštěva ani mé rady situaci na Šluknovsku nevyřeší

Žádná slovenská vláda se podle Hapalové dosud neodhodlala k systematickým krokům, které by přinesly výsledky v dlouhodobém horizontu. "Investovat do opatření v této oblasti je poměrně nepopulární," dodává. 

Současný kabinet loni po svém nástupu sliboval situaci chudých Romů řešit komplexně. Momentálně se připravuje důležitý zákon o sociálně vyloučených společenstvech, který má řešit hlavní problémy. "Nyní je ve stadiu legislativního záměru. Vypadá poměrně slibně, ale je otázka, co se s ním stane, až projde vládou a následně se bude připravovat paragrafované znění," říká Hapalová.

Slovenský úřad pro problémy Romů je bezzubý, míní odbornice

Romové ve slovenských sociálně vyloučených lokalitách se potýkají s podobnými potížemi jako ti v Česku. Jedná se o špatné bydlení, nerovný přístup ke vzdělání či vysokou nezaměstnanost. "Na Slovensku je to do velké míry také otázka špatné základní infrastruktury. Například množství domů stojí na cizích pozemcích nebo jsou nelegálně napojené na elektřinu," míní ředitelka. 

Kvůli velké izolovanosti mnoha osad a faktu, že se nachází převážně na venkově, ale do nich tolik nepronikly drogy, prostituce a organizovaný zločin.

Romská dívka si upravuje vlasy v nelegálním táboře poblíž Nantes.

Dívka v nelegálním táboře u francouzského Nantes

Slovensko, romská osada Letanovce

Děti ze slovenské romské osady Letanovce

Situaci sociálně vyloučených lokalit se na Slovensku věnuje Úřad zplnomocněnce vlády pro řešení problémů romské menšiny, který stejně jako česká Agentura pro sociální začleňování působí i v rizikových regionech. "Úřad je ale poměrně bezzubý a v zásadě nemá žádné reálné kompetence, což mu dost brání v efektivní práci," říká Hapalová. 

Podle ní je vztah slovenské společnosti k Romům podobně chladný a napjatý jako v Česku. "Romové dlouhodobě při jakýchkoli sociologických mapování vychází jako skupina, vůči které má majorita největší sociální distanc. Jsou na tom hůře než tradičně stigmatizované skupiny jako homosexuálové či migranti," uvádí.

Na západě ubývá možností legálně kočovat

Ve Francii, kde žije podle odhadů kolem půl milionu Romů, je romská menšina velmi pestrá. "Například místní kočovní Tsiganes, což tam není tolik pejorativní označení jako tady, se dělí na více rozmanitých skupin. Ve Španělsku, kde je ještě početnější minorita, ji tvoří především dlouhodobě usazení Romové," říká antropoložka Hana Synková z Univerzity Pardubice.

Obtížněji se prý v obou zemích zabydlují migranti z východní Evropy, především z Rumunska a Bulharska, kteří přichází na západ zejména z ekonomických důvodů. "Objevují se samozřejmě i příklady úspěšných přistěhovalců nebo vstřícné radnice, ale dost jich končí ve vyloučených lokalitách či provizorním ubytování. Pokud nemáte legální bydlení, tak vás z místa mohou vykázat. Často přijedou četníci s buldozery a lidé se přesunou z jedné lokality do druhé," popisuje.

Tradiční kočovný život v Evropě mizí. I když například ve Velké Británii či Francii mají větší obce povinnost vyčlenit zvláštní prostor pro nomády, často to neplní a legálních míst na kočování tak ubývá. "Nomadismus je tímto kriminalizovaný. Stát chce, aby lidé byli usazení, protože jsou pak lépe kontrolovatelní," podotýká Synková. 

Dnešní kočovníci mají prý například potíže s umístěním dětí do škol či získáním trvalého bydliště nebo občanského průkazu. Ve Francii se kočovníci také musí pravidelně hlásit policii nebo četnictvu.

Na západě ale podle Synkové nejsou kromě Itálie tak výrazné protiromské nálady jako v Česku. "Když se ve Francii prezident Sarkozy před časem posílal hromadně Romy zpátky na východ, konaly se proti této politice velké manifestace," podotýká. 

Podle ní je velmi obtížné srovnávat romské vyloučené lokality v evropských zemích. Jejich obyvatelé se sice prý potýkají s podobnými problémy, které však mají rozdílnou lokální podobu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.