Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Romové v ČR diskriminováni jsou, přiznala ministryně Bangovi

  15:38aktualizováno  15:38
Před pár dny si na stránkách iDNES.cz položil romský sociální pracovník Patrik Banga otázku, zda jsou Romové obětí diskriminace. Chtěl přimět čtenáře napsat, co si o tom myslí. Podněty pak předložil ministryni Džamile Stehlíkové. Ta v rozhovoru s ním přiznala, že Romové v ČR diskriminováni jsou.

Patrik Banga | foto: Archiv Patrika Bangy

Máte pocit, že jsou Romové v ČR diskriminováni a co se proti tomu dá dělat?
Romové jsou diskriminovaní především na trhu práce. Mám za to, že jsou opatření dvojího druhu. Jednak obecná legislativa, což je chystaný antidiskriminační zákon. Ten zakazuje diskriminaci především v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, poskytování služeb, zdravotnictví a každý, kdo se cítí být diskriminován, má možnost se bránit podáním obecné žaloby na diskriminaci.

Potom jsou konkrétní opatření týkající se konkrétních případů. Tam se Romům dostalo zadostiučinění, když vyhráli několik dokonce mezinárodních soudních procesů.  Pro příklad můžu uvést výhru u soudu pro lidská práva, týkající se ostravských žáků a studentů, kteří před rokem 2000 byli ve zvláštních školách. Nejen evropské soudy ale i ty naše uznávají nárok jednotlivců na odškodnění, jako třeba u případů sterilizace. Romové se těší standardní a velmi kvalitní právní ochraně. To už nemluvím o instituci ombudsmana.

. Názor

Jsme my Romové obětí diskriminace, nebo si to děláme sami?

Co podle Vás můžou udělat sami Romové, aby diskriminováni nebyli?
To je otázka velice důležitá, protože právě závislost na sociálním systému, za kterou nemohou pochopitelně Romové ale dosavadní systém, vytvořila očekávání, že se o ně někdo postará. Životní styl, který vlastně využívá tohoto velkorysého, plošného, neadresního systému sociálních dávek. Takže vlastně tím, že někdo není vzdělán, je dlouhodobě nezaměstnaný a žije, či spíše přežívá na sociálních dávkách, se svým způsobem odsuzuje sám do pasivní polohy.

Člověk, aby byl úspěšný v boji za svá práva, musí být aktivní. Nejen se hlásit o svá práva, ale také si vydobýt nějaké autonomní postavení ve společnosti.  Tu možnost každý má, je to otázka volby. V tomto systému bych také, kdybych měla možnost zůstat doma s dětmi a mít stejný příjem jako kdybych pracovala, uvažovala o tom, jestli nemám raději zůstat doma. A ta pasivní poloha vždycky člověka znevýhodňuje, protože není tím, kdo určuje situaci, tím, kdo určuje pravidla hry.

Jako je to v případě ambasadora, tedy Roma Radoslava Bangy, který za nás v Lisabonu hájil práva menšin. Dlouho přemýšlel, jestli do toho půjde. Když do toho šel, tak na sto procent. Otevřeně říká svůj názor, velice ostře a někdy i kontroverzně. Lidé ho poslouchají, lidé s ním diskutují. Někdo ho bere jako hrdinu, jako vzor a někdo ho odmítá.

Mluví se o něm a jeho názorech a mám za to, že je ochoten nést svou úlohu i dál, není to jenom na jeden rok. Lepší volbu jsme udělat nemohli, protože jde o to, aby to ten člověk vzal za své, aby to neodbyl jako nějakou čestnou funkci. Neukázat se jenom párkrát před kamerou, ale odpracovat to. Nést svou kůži na trh, se všemi riziky a dopady, které ta funkce nese.

. DŽAMILA STEHLÍKOVÁ:

"Romové jsou diskriminovaní především na trhu práce."

Co jste pro to udělala Vy?
Předložila jsem do Sněmovny zákon o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací. Uvidíme, jak to dopadne. Pokud by to prošlo, považovala bych to za svoje vítězství, protože to je právní norma, která uvede v praxi ustanovení Listiny základních práv a svobod, která sice diskriminaci zakazuje, ale nedává nám nijaký právní nástroj k tomu, abychom se reálně bránili.

Celý rok rovných příležitostí pro všechny byl koncipován způsobem, aby se dostalo co nejvíc prostoru nevládním organizacím. Aby byl prostor něco udělat pro lidi, pro mládež. Dělaly to nevládky a dělaly to doopravdy. To, že naším zástupcem je Rom, ukazuje na to, že problém vnímáme.

Spousty lidí vidí Bangu jako loutku, kterou jste dosadili, jenom proto, že „frčí“ a vidí to tak někteří romové. Takto to vidí právě Romové.
To, že by se měli snažit zvýšit vzdělání a pracovat, to brali úkorně. Je tady jakési klišé, že musíme Romy především bránit, protože jsou diskriminování a tohoto klišé se spousty Romů drží, protože je to pohodlné. No a Banga to klišé překonal, když řekl: "Já ti pomůžu, ale když budeš chtít ty. Já nemohu pomoci někomu, kdo to sám nechce.". To naštvalo spousty Romů. Proto říkám, že jeho funkce není symbolická. Tolik mailů a dopisů, které dostal po svém vystoupení právě od Romů, kteří ho kritizovali za to, že je tak ostrý, svědčí o tom, že tu funkci vzal opravdu vážně.

Konzultovala jste s "obyčejnými" Romy vaši nově vzniklou agenturu? Tedy jestli o takovou agenturu mají vlastně zájem? Jeden Rom se mne ptal, jestli když mi někdo půjde koupit boty, by se mě měl zeptat, jestli ty boty chci.
(Vládní agentura by měla vzniknout k 1. lednu 2008 a měla by být součástí Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Bude pomáhat státním orgánům i nevládním institucím koncepčně řešit romské problémy. - poznámka red.) S "obyčejnými" Romy jsem agenturu konzultovala, proběhly tři semináře. Romské organizace, nevládky a aktivisté to chválí a zájem mají. Co se týče "obyčejných" Romů, to máte stejné jako se samosprávou. Někteří mají zájem a někteří ne.

. Kdo je Patrik Banga

Patrik BangaAutor je romský sociální pracovník. Býval dlouhou dobu streetworkerem a také členem kapely Gipsy.cz - dvojče Radka Bangy, frontmana kapely. Píše o kultuře, sportu a hudbě pro server Romea.cz a časopis Romano Vodi.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.