Poměrně vysoký počet úspěšných žadatelů o azyl v Irsku je pro české úřady překvapením. Velvyslanectví v Dublinu dosud o těchto statistikách nemělo přesnější znalosti. Až v pondělí irské úřady na žádost českých diplomatů daly počty udělených azylů k dispozici, odmítají je však jakkoli komentovat.
"Irové nám dosud odmítali údaje o úspěšných žadatelích sdělit, předávali nám jen počty podaných žádostí," říká český velvyslanec v Irsku Petr Kolář. Zatím nejvíce českých žadatelů registrovali Irové v roce 2000, kdy jich bylo podáno 403. (V tomto roce se Česko v počtu žadatelů dostalo na třetí místo za Nigérii a Rumunsko.) Vloni to bylo téměř dvě stě a za letošní půlrok 115.
Irsko má pro Romy podobnou atraktivitu jako Velká Británie, kam míří vůbec největší počty romských azylantů. I v Irsku trvá vyřizování žádosti až rok, i když je snaha tuto dobu zkrátit na čtyři týdny. Většina evropských zemí přitom vrací české žadatelé vzápětí. Čekatelé v Irsku dostávají podporu v podobě poukázek, dospělý pak týdenní kapesné ve výši dvanácti eur (360 korun).
Irsko zatím na nápor žádostí od českých Romů nereagovalo hrozbami zavedení vízové povinnosti pro české občany, což každoročně dělá Londýn. "Já se snažím irské straně vysvětlit, že udělování azylu českým Romům je neopodstatněné, protože jsme demokratická země, která respektuje lidská práva," říká Kolář.
Na to Irové odpovídají, že nepochybují o demokratickém zřízení České republiky, ale o žádostech rozhoduje na státu nezávislá komise a v případě odvolání nezávislý soud. Postup Irska je skutečně ojedinělý. Kromě tří případů z Británie a jednoho z Francie žádná z evropských zemí azyl českým Romům neudělila. Mnoho Romů sice už dlouhodobě žije v emigraci, ale nikoli na základě uprchlického statutu.
