Děti z ubytovny Sport ve Varnsdorfu

Děti z ubytovny Sport ve Varnsdorfu | foto: David Altner, iDNES.cz

Romové si za problémy mohou sami, řekly v průzkumu dvě třetiny lidí

  • 287
Čtyři z pěti lidí míní, že vláda dělá málo pro řešení problémů na Šluknovsku. Vyplývá to z internetového průzkumu společnosti Sanep. Dvě třetiny lidí se v něm zároveň shodly, že Romové si mohou za potíže sami. Řešit problém ghett rozmístěním Romů, ale respondenti odmítli.

Průzkum na vybrané skupině 8 930 dotázaných ukázal, že více než dvě třetiny Čechů považují problémy na Šluknovsku za velmi vážné.

Řeší vláda dostatečně problém Šluknovska?

"Více než čtyři pětiny lidí souhlasí s tím, že jde o problém celonárodního významu. Jako hlavní příčinu rasového konfliktu v dotčené oblasti přitom vnímá veřejnost sestěhovávání nových (sociálně nepřizpůsobivých) obyvatel do jedné lokality," uvádí Sanep na svých webových stránkách.

To, že jednou z hlavních příčin současných konfliktů ve Varnsdorfu i v dalších městech je právě koncentrace velkého množství sociálně nepřizpůsobivých lidí na jednom místě, v průzkumu zaškrtlo 53,4 procenta dotázaných.

"S tím se dá samozřejmě souhlasit. V dobách po revoluci byli Romové sestěhováváni systematicky do bytových domů na sídlišti, pak to tam rozvraceli, místo aby se srovnali. Někteří se tam udrželi, jiní ne a skončili v ubytovně pro neplatiče," popisuje tehdejší praxi místostarosta Varnsdorfu Josef Poláček.

"Všichni nám tenkrát tleskali, jak jsme to dobře udělali, že je máme na jednom místě. Najednou ale na nás vytahují, že jsme založili ghetta. Tak to ale není, žádný starosta v republice ghetto nezaložil, takový byl vývoj," poznamenal Poláček.

Za eskalaci napětí podle lidí nemůže radnice, ale Kohout

Varnsdorf je městem, odkud se odpor proti chování nově přistěhovaných Romů ze zdejších ubytoven ozývá nejhlasitěji. Demonstrace, které tu pořádá Lukáš Kohout, se v poslední době obracejí hlavně proti vedení radnice. Ta má podle něj na vyhrocení situace největší podíl.

Pomáhají demonstrace řešení problémů?

Z průzkumu Sanep však vyplývá, že širší veřejnost rozhořčení místních na vedení Varnsdorfu příliš nesdílí. To, že eskalaci napětí na Šluknovsku zavinily radnice, si jednoznačně myslí jen něco přes 10 procent dotázaných. A naopak 27 procent naopak díl viny připisuje přímo Kohoutovi.

"Obyvatelstvo Varnsdorfu je už delší dobu masírováno Lukášem Kohoutem. My jako radnice dávky nevyplácíme, hotel Sport, ke kterému demonstrace chodí, není náš. Je pravda, že na městských ubytovnách nebylo všechno v pořádku, ale že by kvůli tomu musely být takovéhle bouře?" komentuje to Poláček.

Za růstem napětí stojí podle 61 procent dotázaných hlavně excesy nově přistěhovalých Romů. Více než 30 procent lidí se pak domnívá, že vláda situaci nezvládá, a proto se tu nedaří napětí mírnit.

Většina lidí odmítá rozmístění Romů do jiných míst

"Zajímavým a bezpochyby zneklidňujícím zjištěním je, že nadpoloviční část domácí populace odmítá řešit problém ghett rozptýlením sociálně nepřizpůsobivých občanů, zejména Romů, do různých míst s vyšší nabídkou práce," uvádí Sanep.

Podle politologa Miroslava Mareše je to výrazem zklamání z programů, které se posledních 15 let integraci Romů a sociálně slabých věnovaly a jejichž výsledky jsou pro veřejnost neuspokojivé.

"Byly tam sice nějaké dílčí úspěchy, ale celkově těch 15 let snah o výraznou pomoc romské komunitě nepřineslo to, co společnost očekávala. Ani to by ale nemělo být impulzem k tomu, že se tyto programy úplně opustí. Měly by se zefektivnit a více by se o nich mělo s lidmi komunikovat," míní Mareš.

Averze vůči zdlouhavému a neefektivnímu procesu integrace Romů do společnosti je jasně patrná právě při varnsdorfských demonstracích. Lidé chtějí okamžité řešení, o integraci už nechtějí ani slyšet.

"Co s tím ale tedy chtějí udělat? Já myslím, že by se mělo začleňovat - děti musejí chodit do škol, musejí mít nějaký dospělý vzor. Nemůžeme je přeci chovat jako Indiány v Americe v rezervacích," namítá místostarosta Poláček.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video