Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Romové se mají v Evropě špatně

  0:01aktualizováno  0:01
Životní podmínky Romů jsou skandální v celé střední Evropě, od Česka až po Bulharsko. Vyplývá to ze zprávy, kterou vypracovala agentura OSN pro rozvojové programy (UNDP). "Podle měřítek, která sahají od vzdělanosti přes dětskou úmrtnost až po základní výživu, snášejí Romové životní podmínky, které mají blíže k subsaharské Africe než k Evropě," tvrdí zpráva UNDP.

Srovnání s nejchudší částí světa považuje agentura za oprávněné už proto, že mnozí Romové často hladoví a každý šestý "trvale strádá".

Podle UNDP to jde s Romy k horšímu. "Za komunismu na tom byli lépe prakticky ve všech ohledech, jež se týkají lidského rozvoje, i když tohoto pokroku bylo dosaženo za cenu ztráty tradičních ekonomických a kulturních návyků," uvádí agentura.

Nyní jsou Romové podle OSN "nejchudší z chudých". Tak v Maďarsku má průměrná romská rodina čtyřikrát nižší příjem než celostátní průměr a jinde to není lepší.

Způsobuje to samozřejmě vysoká nezaměstnanost mezi Romy, ale ta rozhodně není stoprocentní, jak se mnozí domnívají, a podle zprávy ji způsobuje spíše nedostatek vzdělání než neochota pracovat.

V Rumunsku nemá práci jen čtvrtina Romů, což se příliš neliší od průměrné populace - až na to, že většina zaměstnaných Romů tam pracuje načerno. Na jednoho legálně pracujícího Roma připadá v pěti sledovaných zemích jeden "ilegál".

V průměru žijí tři pětiny romských rodin ve střední Evropě ze sociálních podpor. To se odráží i ve struktuře výdajů: až na Česko utrácejí romské rodiny více než polovinu svých příjmů za jídlo. U běžných rodin je to mnohem menší podíl.

To u Romů není, a tak není divu, že tekoucí vodu mají jen tři pětiny romských domácností a u více než poloviny chybějí toalety.

Ještě smutnější je situace ve vzdělání. Základní školy dokončí jen třetina romských dětí, na střední školu se dostane každé šestnácté a na vysokou sotva jedno ze sta.

V tom vidí zpráva hlavní příčinu romské zaostalosti: nevzdělaní lidé nemají šanci získat dobrou a slušně placenou práci. Bez ní nezískají ani peníze pro rodinu, ani sociální uznání, což vytváří začarovaný kruh.

Zpráva se však neomezuje jen na lamentování a kritiky. Žádá i praktická opatření. Třeba povinnou předškolní výuku většinového jazyka, což odstraní "migraci" množství romských dětí na zvláštní školy či do škol pro duševně zaostalé. Nebo spojení sociálních dávek s podněty pro hledání práce.

Pro sledované země jsou zjištění OSN dost nepříjemná. Jejich politici a diplomaté budou totiž muset dokázat, že pro integraci Romů dělají, co mohou, a že po vstupu do EU nehrozí žádná obří uprchlická vlna na západ. Právě s ní operovali romští zástupci při prezentaci zprávy v Londýně.

"Teď Romů ze střední Evropy přichází hrstka, ale z ní by se mohla stát vlna jednoho až dvou milionů lidí," řekl Grattan Puxon, koordinátor Transevropské federace Romů.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.