Srovnání s nejchudší částí světa považuje agentura za oprávněné už proto, že mnozí Romové často hladoví a každý šestý "trvale strádá".
Podle UNDP to jde s Romy k horšímu. "Za komunismu na tom byli lépe prakticky ve všech ohledech, jež se týkají lidského rozvoje, i když tohoto pokroku bylo dosaženo za cenu ztráty tradičních ekonomických a kulturních návyků," uvádí agentura.
Nyní jsou Romové podle OSN "nejchudší z chudých". Tak v Maďarsku má průměrná romská rodina čtyřikrát nižší příjem než celostátní průměr a jinde to není lepší.
Způsobuje to samozřejmě vysoká nezaměstnanost mezi Romy, ale ta rozhodně není stoprocentní, jak se mnozí domnívají, a podle zprávy ji způsobuje spíše nedostatek vzdělání než neochota pracovat.
V Rumunsku nemá práci jen čtvrtina Romů, což se příliš neliší od průměrné populace - až na to, že většina zaměstnaných Romů tam pracuje načerno. Na jednoho legálně pracujícího Roma připadá v pěti sledovaných zemích jeden "ilegál".
V průměru žijí tři pětiny romských rodin ve střední Evropě ze sociálních podpor. To se odráží i ve struktuře výdajů: až na Česko utrácejí romské rodiny více než polovinu svých příjmů za jídlo. U běžných rodin je to mnohem menší podíl.
To u Romů není, a tak není divu, že tekoucí vodu mají jen tři pětiny romských domácností a u více než poloviny chybějí toalety.
Ještě smutnější je situace ve vzdělání. Základní školy dokončí jen třetina romských dětí, na střední školu se dostane každé šestnácté a na vysokou sotva jedno ze sta.
V tom vidí zpráva hlavní příčinu romské zaostalosti: nevzdělaní lidé nemají šanci získat dobrou a slušně placenou práci. Bez ní nezískají ani peníze pro rodinu, ani sociální uznání, což vytváří začarovaný kruh.
Zpráva se však neomezuje jen na lamentování a kritiky. Žádá i praktická opatření. Třeba povinnou předškolní výuku většinového jazyka, což odstraní "migraci" množství romských dětí na zvláštní školy či do škol pro duševně zaostalé. Nebo spojení sociálních dávek s podněty pro hledání práce.
Pro sledované země jsou zjištění OSN dost nepříjemná. Jejich politici a diplomaté budou totiž muset dokázat, že pro integraci Romů dělají, co mohou, a že po vstupu do EU nehrozí žádná obří uprchlická vlna na západ. Právě s ní operovali romští zástupci při prezentaci zprávy v Londýně.
"Teď Romů ze střední Evropy přichází hrstka, ale z ní by se mohla stát vlna jednoho až dvou milionů lidí," řekl Grattan Puxon, koordinátor Transevropské federace Romů.
