Romové na svém setkání kreslili transparenty. Jedním z nich byl i Máj nedáme.

Romové na svém setkání kreslili transparenty. Jedním z nich byl i Máj nedáme. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Romové se na sídliště Máj začali ve velkém stěhovat po privatizaci bytů

  • 31
Na českobudějovické sídliště Máj, které minulý týden zažilo protiromskou demonstraci, se začaly první romské rodiny stěhovat v 80. letech minulého století. Tehdy maximálně jednu rodinu do vchodu. To se ale změnilo, když se byty privatizovaly a vracely se původním vlastníkům.

Dnes žije na Máji 22 tisíc obyvatel. Z toho 400 Romů. Toto oficiální číslo je však podle odborníků podhodnocené.

"Jen my jich tam máme 60, jejich rodiny jsou většinou hodně početné. Na Máji rozhodně žije přes 500 Romů," uvedl ředitel budějovické Správy domů Ladislav Volf.

První romské rodiny stěhovala budějovická radnice do paneláků na Máji už v letech 1987 a 88. Během stavby sídliště šly na novou adresu ty z vybydlených domů.

Historie sídliště Máj

Nejlidnatější budějovické panelové sídliště bylo vystavěno v 80. a 90. letech 20. století na okraji bývalých Čtyř Dvorů mezi sídlištěm Šumava a lesem Bor.

Původní projekt architektů Jindřicha Rybáka, Václava Štěpána a zahradního architekta Petra Nepomuckého navrhoval čtyř- až šestipatrové bloky ve velkorysých rozestupech doplněné několika 12patrovými věžovými domy, vše schované v místním vzrostlém smrkovém lese.

Ambiciózní projekt získal i ocenění v celostátní architektonické soutěži. Jenže místo výstavby sídliště, kde mělo žít 230 obyvatel na jeden hektar, rozhodli soudruzi na příslušných ministerstvech o takovém zvýšení paneláků a jejich zahuštění, že na každém hektaru žije 500 lidí.

Sídliště se dál rozšiřuje o menší bytové domy.

"Proto jsme to dělali tak, že do jednoho vchodu mohla maximálně jedna rodina. Nicméně, po roce 1990, kdy se vracely městské domy v restitucích, měla spousta nových vlastníků byty na Máji a měnili je s Romy, aby se dostali do svých domů," připomněl Volf.

Od poloviny 90. let začal magistrát byty privatizovat. A nebylo jich málo. Stát převedl bezplatně na České Budějovice 1 192 obytných domů se 16 tisíci byty. Nyní město vlastní necelý tisíc bytů.

Právě po prodeji městských domů a bytů začal hlavní proud stěhování Romů do paneláků ve Volfově ulici na Máji. Nejvíc jich mělo původní adresu v ulicích okolo Palackého náměstí poblíž historického centra.

Za vyhláškou o prodeji městských bytů v roce 1995 stáli radní v čele s primátorem Miroslavem Benešem (ODS). "Vyhláška byla založená na tom, že město tlačilo na všechny nájemníky, aby se privatizace aktivně zúčastnili. A za mě se nikomu jinému než nájemníkům byty neprodávaly," popsal Beneš.

Pro vyhlášku tehdy zvedla ruku většina zastupitelů. Záměrem byl prostý fakt, že privátní vlastníci se o svůj majetek budou starat lépe než město. Podle zkušeností Správy domů si své byty koupila i většina Romů. Časem ale zanedbávala placení nájmu a přišla o ně. Nejjednodušší cestou pak bylo stáhnout se do azylu k jiným rodinám na Máji.

"Přišli o byty za malé odstupné"

"Spousty romských rodin vystrnadili při koupi městských domů vlastníci ostatních bytů. Romové tak přišli o bydlení za zanedbatelné odstupné, třeba za deset tisíc," podotkla bývalá zastupitelka Marie Paukejová, která radnici dlouhodobě kritizuje za to, že se špatně stará o sociálně slabé obyvatele.

Na sídlišti Máj se tak především ve druhé polovině 90. let sestěhovala řada sociálně slabých rodin právě do ulice V. Volfa. Město tam má dnes jen 32 bytů, šest z nich obývají romské rodiny. Další městské byty na Máji má radnice v Loucké ulici, ostatní Romové žijí ve svém či v nájemních bytech jiných vlastníků.

Exprimátor Beneš situaci na Máji dobře zná. "Do roku 2002 jsem bydlel v ulici Norberta Frýda. Z obýváku jsme měli výhled na ulici Volfa, a když bylo horko a chtěli jsme mít klid, museli jsme zavřít okna. Když město udělalo hřiště mezi paneláky, lidé si stěžovali na hluk a nakonec se muselo zrušit," řekl.

Soužití většiny lidí, která chodí do práce a chce žít v klidu, s částí méně přizpůsobivé romské komunity na Máji se proto tradičně vyhrocuje hlavně v létě.

"Největším problémem Máje jsou rodiny, kterým stačí žít ze sociálních dávek. Jako starosta stotisícového města to nemůžu ovlivnit, je to práce pro zákonodárce," tvrdí primátor Juraj Thoma.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video