Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskutéři v názorech na Romy přitvrdili, ukázala analýza

  9:10aktualizováno  9:10
Příspěvky v diskuzích pod články zpravodajských portálů, které se týkají menšin, jsou téměř bezvýhradně nepřátelsky laděné. V uplynulých dvou letech převažovala internetová nenávist cílená proti muslimům, která na čas zastínila výpady proti Romům. Ty však přetrvávají a v posledních měsících jsou ještě negativnější než dříve. Vyplývá to ze studie společnosti Yeseter pro iniciativu HateFree Culture.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP / ČTK

„Aby se Romové u nás neměli dobře při těch štědrých dávkách, co jim stát strká! - Průměrný cikán žijící v Česku je oblečen do značkové teplákové soupravy na nohou značkové tenisky v jedné ruce plechovku coly v druhé cigáro a je na cestě na sociálku pro dávky. - Proto také říkám islamistům Cikáni 2.0.“

I takové názory si může přečíst návštěvník diskuze pod článkem o situaci Romů v jednotlivých státech Evropské unie na serveru iDNES.cz (více čtěte zde). Diskuze obsahuje stovky příspěvků a všechny jsou laděné v podobném stylu. A stejně je to i na ostatních portálech.

Společnost Yeseter v uplynulých dvou letech analyzovala pět milionů diskuzních příspěvků na téma menšin. Ukázalo se, že buzz (bzukot, v tomto článku termín označuje internetovou komunikaci o určitém tématu, pozn. red.) na téma Romů se co do kvantity a kvality nemění a je z větší části silně negativní a stereotypní.

„Analýzy dlouhodobě ukazují, že na rozdíl od muslimů nebo uprchlíků, kteří aktuálně stojí ve středu zájmu internetových diskutérů, se Romů v diskuzích málokdo zastane. Proto také zjištění vychází tak negativně. Pozitivní debaty o Romech takřka chybí. Pokud jsou, pochází zejména od nich samotných,“ popisuje koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek.

Loni převládla internetová nenávist k uprchlíkům

Ukázalo se rovněž, že během loňského roku, zejména podzimu, byla pozornost českého mediálního prostoru natolik zaměřena na imigrační téma, že to vedlo ke snížení pozornosti vůči tématům romským.

„Sebraná data též ukazují, že naměřené vrcholy (tzv. hypy) u jednotlivých témat probíhají v různých časech, což je vlastně příznivá zpráva. Znamená to, že v českém prostředí zatím nepůsobí výrazně dominantní osobnost nebo hnutí, které by agendu vymezování se vůči jinému sjednotilo do jednotného rámce, který by zahrnoval více témat menšin současně,“ říká analytik Petr Kučera dlouhodobě spolupracující se společností Yeseter.

Jak se na webu mluvilo o menšinách (07/2015-07/2016)

To, že téma Romů bylo ušetřeno výrazných „hypů“, které by na něj strhávaly celospolečenskou pozornost, nutně neznamená, že by se obraz této národnostní menšiny na českém internetu zlepšil. Společně s výraznými „hypy“ vůči muslimům a uprchlíkům, které vedly k určitému celospolečenskému vyhrocení debaty, se zhoršovalo i celkové ladění komunikace o Romech.

Za poslední rok tak bylo až 80 procent příspěvků na téma Romové laděno negativně, přitom na konci roku 2014 to bylo asi 65 procent.

A jaká témata se v internetové komunikaci na téma Romové vyskytovala nejvíce? „S jistotou můžeme tvrdit, že buzz na romské téma je obecně velmi stereotypní. Od začátku sledování v prosinci 2014 jako nejvýznamnější témata stabilně vycházejí kategorie: nezaměstnanost, kriminalita, bydlení, příživnictví, vzdělání a školství nebo rasismus,“ konstatuje výzkumná zpráva. Témata jako kultura či integrace jsou málo významná.

„Tematická skladba buzzu na téma Romové ve spojení s převládajícím negativním sentimentem vystavuje nelichotivý obrázek českému mainstreamovému způsobu přemýšlení a diskurzu o Romech. Je nutno dodat, že nejde jen o buzz v různých komentářích, ale mluvíme tu i o vyjádřeních některých politiků a o zprávách v novinách a televizi,“ vysvětluje Petr Zavoral ze Společnosti Yeseter. „Tendence opakovat stereotypy pak znamená, že v buzzu na téma Romové chybí skutečný život se svými víceznačnostmi, protichůdnostmi a rozpory, které u Neromů vnímáme samozřejmě,“ dodává.

Nenávistné komentáře nejčastěji píší středoškoláci po třicítce

Analýzu webových diskuzí letos na jaře zveřejnila rovněž organizace Člověk v tísni, podle níž v průběhu minulého roku v Česku došlo ke znatelnému růstu počtu nenávistných projevů na sociálních sítích a v diskuzích na zpravodajských serverech.

Na Facebooku dominovaly příspěvky a komentáře na téma migrace (56 procent ze všech analyzovaných příspěvků) následované výroky na téma muslimů a islámu (31 procent z analyzovaných příspěvků). Podobná situace panovala i v diskusích pod články na zpravodajských webech.

Z analýzy rovněž vyplynulo, že největší skupinu autorů nenávistných projevů na Facebooku tvořili muži ve věku mezi třiceti a padesáti lety se středoškolským vzděláním. Mezi aktivními producenty nenávistných výroků nebylo zastoupeno větší množství mladých lidí pod třicet let ani seniorů přes šedesát let. Neprokázalo se také větší zastoupení sociálně vyloučených vrstev a nezaměstnaných.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.