Právě středisko v zastoupení Romů připravilo a podalo stížnost.
"Je to poprvé, co se systematická rasová školská segregace v Evropě dostane před štrasburský soud."
Oč vlastně jde: osmnáct Romů z Ostravy a okolí, jimž je dnes mezi čtrnácti a dvaceti, podalo v roce 2000 stížnost na stát, že je, jak tvrdí, kvůli jejich původu vlastně automaticky přeřadil do zvláštní školy, a tím omezil jejich vzdělání i šanci na budoucí uplatnění v životě. Stalo se to v letech 1996 až 1999.
"Ano, něco takového Evropský soud pro lidská práva dosud nikdy neprojednával," řekla mluvčí soudu Stéphanie Kleinová.
Zatím nepůjde o žádný soudní proces. Kleinová řekla, že soudci, jichž bude sedm, vyslechnou argumenty obou stran. Každá bude mít čtyřicet minut, během nichž budou vycházet z otázek, jež jim soud už dříve zaslal. Poté mohou soudci klást doplňující dotazy.
A pak vše prozatím skončí. Žádný rozsudek nepadne. Soudci budou zvažovat, zda stížnost vůbec přijmou. "Na jejich rozhodnutí můžeme čekat třeba několik měsíců," řekl Vít Schorm z ministerstva spravedlnosti, jenž je vládním zmocněncem pro štrasburský soud.
"A pokud by se soudci rozhodli, že se budou případem opravdu zabývat, na vynesení verdiktu si počkáme řadu dalších měsíců, třeba rok."
Tichá segregace, nebo si to ti žáci zasloužili?
Šorm dal najevo, že argumentace státu se bude opírat o rozbor konkrétních případů. Jinými slovy to znamená, že chce přesvědčit soudce o oprávněnosti přeřazení dětí do zvláštní školy.
Naopak protistrana se hodlá zaměřit spíše na celkový systém, který nazývá "tichou segregací". "Podobné problémy jsou pro střední a východní Evropu celkem typické. Ale nikde nejsou čísla tak vysoká jako v České republice," řekl Claude Cahn. "Víc než polovina romských dětí je ve zvláštních školách."
Cahn řekl, že podobný problém řešilo i Maďarsko, kde se podařilo tento poměr prudce snížit, avšak v Česku s tím úřady zatím nedělají nic. David Strupek, jeden z právníků, již budou dnes hájit věc Romů, k tomu řekl: "Takhle si vychováváme občany druhé kategorie."
Jaká je vlastně současná situace přímo na severní Moravě? Sociální pracovník a bývalý učitel Kumar Vishwanathan, který řídí ostravské občanské sdružení Vzájemné soužití, mnoho let kritizuje, že i bystré romské děti automaticky končí ve zvláštních školách.
Jako jeden z iniciátorů stížnosti do Štrasburku říká: "Od podání stížnosti uplynula už řada let. Za tu dobu se nezměnilo nic. České školství není připraveno přijímat děti, které jsou odlišné."
Koordinátorka krajského úřadu Moravskoslezského kraje pro národnostní menšiny Helena Balabánová uvedla, že počet žáků zvláštních škol klesá.
"V posledních letech se změnil i přístup pedagogů, kteří se snaží romské děti maximálně integrovat, takže prosazují spíše individuální přístup. Dříve ale posílali romské děti rovnou do zvláštních škol," řekla.
