Po dražbě zůstane Rokytnici už jenom radnice, škola a hasičská zbrojnice...
"A přitom k čemu? Nesplatíme ani desetinu dluhu a přijdeme skoro o všechno. Co bude dál?" ptá se rokytnický starosta Stanislav Šedý. "Jediná možnost je udělat za minulostí tlustou čáru a dluh smazat. Jinak je to jenom zbytečné trestání obyvatel obce."
Dluh narůstá už osm let. "Nikdo ho nezarazil. Je to především chyba bank a státu. Jenom úroky se vyšplhaly na čtyřicet milionů korun ročně a městský rozpočet je kolem patnácti milionů. Já politickou odpovědnost za dluhy necítím," prohlásil Šedý, který do čela radnice nastoupil před pěti lety.
Za jeho předchůdců si město nejprve půjčilo na stavbu čističky odpadních vod, pak vydalo emisi obecních obligací za sto dvacet milionů, za niž chtělo postavit byty, restaurace, obchody. Poté si dalších téměř sto padesát milionů půjčilo na stavbu lanovky na Lysou horu. A výsledek? Město si pronájmem dohromady nevydělalo ani na splácení úroků.
Dluh města se po privatizaci České spořitelny přesunul na Konsolidační banku, nyní Českou konsolidační agenturu.
"Agentura jednala opakovaně se zástupci města bez jakéhokoliv výsledku. Město neuhradilo z dluhu jedinou splátku, neplatí ani úroky. Dražba samozřejmě naši pohledávku nepokryje, ale musíme využít všechny zákonné prostředky k tomu, abychom ji vymohli," uvedl mluvčí agentury Jiří Pekárek.
|
Jak jsou obce v Česku zadlužené: |
Podle místopředsedy Svazu měst a obcí Jaromíra Jecha je chování zastupitelstva odstrašujícím příkladem.
"Je pravda, že v první polovině devadesátých let bylo snadnější získat bankovní úvěr a stát neměl zdaleka dokonalé kontrolní mechanismy. Ale to rozhodně neznamená, že by hlavní podíl viny na situaci města neměla samospráva," tvrdí Jech.
"Vím o velkém množství zadlužených obcí, ale neznám podobný případ, kde by se město rozhodlo dluh vůbec nesplácet. To je samozřejmě nepřijatelné."
