Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nic mě nebolí, vzkázal myšlenkou muž, který 12 let nereagoval na okolí

  14:43aktualizováno  14:43
Kanadští lékaři přišli s přelomovým objevem. Zjistili, že pacienti, kteří se nacházejí v tzv. vegetativním stavu a dosud se o nich myslelo, že nejsou schopni jakékoli smysluplné reakce, mohou vykazovat mozkovou aktivitu a komunikovat díky ní s okolím.
Kanadští lékaři se domnívají, že i pacienti ve vegetativním stavu, by mohli do jisté míry vnímat a specifickým, omezeným způsobem komunikovat. Ilustrační foto.

Kanadští lékaři se domnívají, že i pacienti ve vegetativním stavu, by mohli do jisté míry vnímat a specifickým, omezeným způsobem komunikovat. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Nejnovější objev kanadských neurologů by mohl přepsat stránky lékařských učebnic. Doposud se mělo za to, že mozek lidí ve vegetativním stavu nereaguje na okolní podněty. Možná se sice občas může zdát, že tito pacienti odpovídají pláčem či úsměvem, ve skutečnosti to však je jen iluze jejich blízkých.

Vše nyní změnil případ devětatřicetiletého Scotta Routleyho, který před dvanácti lety utrpěl vážné zranění mozku při automobilové nehodě a od té doby je ve vegetativním stavu. Nikdy se u něj neprojevil jediný náznak, že by mohl být při vědomí nebo že by byl schopný komunikovat s okolím.

S opačným názorem ale přišli lékaři v okamžiku, kdy na Scottovi provedli experiment metodou funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI), informuje zpravodajský server BBC. Tato metoda vytváří obraz aktivních oblastí mozku tím, že sleduje průtok okysličené krve, čímž umožňuje účinně monitorovat, která mozková centra jsou právě aktivní.

Co je to vegetativní stav?

Je to specifická porucha mozku, kdy jsou u postiženého sice zachovány vegetativní funkce, jako je dýchání, ale kompletně si neuvědomuje sebe sama ani své okolí.

Pacient s takovouto poruchou sice může zdánlivě hýbat očima, vydávat zvuky, plakat či smát se, ale přesto není plně při vědomí a nevnímá. Postižený nereaguje na podněty okolí.

Zajímavé ovšem je, že se u těchto pacientů střídají cykly spánku a "bdění". Pojem nelze zaměňovat za termín kóma, které je stavem bezvědomí.

Sledováním Scottovy mozkové aktivity mohli kanadští lékaři vypozorovat odpovědi na jednoduché otázky. Za odpověď "ano" či "ne" totiž pokaždé zodpovídá jiný typ mozkové činnosti.

"Nic mě nebolí," naznačil podle lékařů Scott v odpovědi na otázku, zdali cítí momentálně nějakou bolest. Jeho mozek totiž vykazoval aktivitu, kterou vědci považují za negativní reakci.

"Byl schopný dokázat, že je při vědomí a myslí. Několikrát jsme jej skenovali a vzorek jeho mozkové aktivity jasně ukazuje, že si vybírá odpovědi na naše otázky. Věříme, že ví, kdo je a kde se nachází," uvedl neurolog Adrian Owen, který stojí za zlomovým výzkumem na University of Western Ontario.

Profesor Owen tvrdí, že tato mozková aktivita je nezvratným důkazem toho, že devětatřicetiletý Scott rozhodně není ve vegetativním stavu.

Lékaři nevěřili celé roky rodině, že se Scott snaží komunikovat

Scottovi rodiče vždy věřili, že jejich syn je kdesi hluboko při vědomí a vnímá je. Lékaři ale odmítali tvrzení, že komunikuje pomocí zvednutí palce či pohybu očí s tím, že to jsou pouze nahodilé pohyby, které jsou u těchto pacientů běžné. Domněnky rodičů se potvrdily až nyní, po dlouhých dvanácti letech.

Výsledek experimentu překvapil i Bryana Younga, který o Scotta pečuje už více než deset let. "Měl klinické projevy typického vegetativního pacienta - žádná emoční reakce, nedokázal ani sledovat očima pohyb," říká profesor Young. "Nepozorovali jsem u něj žádné smysluplné spontánní pohyby a kognitivní reakce, které se projevily během fMRI, mě velmi překvapily a ohromily," dodal Scottův lékař.

Scottův případ není jediný, lékaři se možná pletou

Podle vedoucího projektu by ale mohl být Scottův případ zlomový i pro další lidi s podobným poškozením mozku. "Zeptat se pacienta na něco pro ně důležitého je naším cílem po mnoho let. V budoucnu bychom se mohli ptát třeba na to, jak můžeme zlepšit kvalitu jejich života," vysvětlil profesor Owen. "Mohly by to být jednoduché věci, jako je typ zábavy, kterou jim poskytneme, nebo čas, kdy jsou umýváni a krmeni," dodal.

Profesor Owen se domnívá, že při vědomí je až každý pátý pacient, který je podle lékařů ve vegetativním stavu. Dokazuje to i případ dalšího z jeho pacientů Stevena Grahama, který skrze metodu fMRI dal najevo, že ví o existenci své dvouleté neteře. Malá Ceili se narodila až po Grahamově fatálním úrazu.

Naplnit by se tak mohla přání příbuzných, kteří nepřestali doufat, že jejich nejbližší jsou stále "myslícími" jedinci. Kanadští lékaři jsou nyní přesvědčeni, že díky jejich objevu by mohli pacienti ve vegetativním stavu už brzy komunikovat se svými blízkými.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Španělská policie zasahuje v Cambrils proti útočníkům, kteří najížděli do...
PŘÍMÝ PŘENOS: Další teror ve Španělsku. V Cambrils zabili pět útočníků

Španělská policie zabila v noci na pátek pět lidí, kteří se v osobním autě ve městě Cambrils jižně od Barcelony snažili porážet chodce. Pachatelé zranili šest...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.