Nikdo nedokáže přesně říct, která pistole, upadne-li například na zem, nečekaně spustí. Policejní prezident reagoval logicky. Ti, kdo mají lidi ochraňovat, nemohou je přece ohrožovat! Zakázal tedy, aby pistole byly připraveny k okamžité střelbě. Předpověděl tehdy, že jeho muži budou proti zločincům v nevýhodě. Nyní se jeho předpověď naplnila.
Ti, kdo se vydali do protivínské akce, jeho rozkaz respektovali. Několik vteřin, které ztratili natahováním zbraně, je dost možná stálo život.
Neptejme se však nyní po odpovědnosti policejního prezidenta. Neptejme se, zda má být spíše obětí občan, nebo jeho ozbrojený strážce.
Ptejme se, proč mají policisté ještě pořád špatné pistole. Jak je možné, že jsou vyzbrojeni tak, že jsou nebezpeční buď druhým, nebo sobě samým?
Vláda si je vědoma toho, že policie potřebuje nové zbraně. Výběrové řízení na dodavatele se však nesnesitelně vleče. Několikrát byla soutěž zrušena. Objevilo se podezření z machinací. Prý jsou ve hře zájmy domácí zbrojovky. Ta musí vyhrát, aby se díky zakázce udržela na nohou. Zatím však nedokáže spolehlivé zbraně vyrobit. Tak počkáme, času je přece dost.
Nebezpečí, které se zdá v běžném životě nepatrné, v Protivíně vyrostlo do obludných rozměrů. Stát váhal roky. Dva policisté tak ztratili vteřinu, která je stála život.
