Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rok po útoku na USA: Kam jsme došli?

  0:01aktualizováno  0:01
Válka s teroristy trvá už rok, ale palčivá otázka zůstává - mohou udeřit znovu? Šok se pomalu mění ve vzpomínku, Pentagon má novou fasádu, odklizeny byly poslední trosky ze zničených mrakodrapů. Skoro stejně rychle jako ony se však zhroutil i režim Talibanu a 11. září nemělo reprízu.

Vypadá to dobře. Nemusí to však znamenat, že Západ je nyní bezpečnější. Američané neukořistili bojovou zástavu Al-Kajdy ani nemají tělo bin Ládina. Současně se nepozorovaně změnil svět tak, že politici mohou závidět svým předchůdcům černobílé časy studené války a krátkou éru veselého šlendriánu 90. let.

Teprve když složíme slova a činy uplynulého roku, dojde nám, že ve stínu překotného vývoje události míchaly budoucností jako balíčkem karet. Jestliže za počátek 20. století je považován srpen 1914, pak 21. století začalo loni 11. září. Strach z úderů podobných těm, jaké teroristé zasadili Americe tehdy, však každopádně polevil. Možná je to jen falešná úleva.

USA chtěly zničit Al-Kajdu, ale místo toho dobyly Afghánistán. Al-Kajda přišla o bezpečný týl, ale nikdo neví, nakolik byla zničena a ochromena. Dokonce se neví, zda přežil Usáma bin Ládin. Rok po útocích na New York a Pentagon je stále nejhledanějším mužem světa.

Jak čas postupoval, původní sebejistota narazila na realitu. "Buď je mrtev," prohlásil nedávno viceprezident Dick Cheney o Usámovi, "nebo ho dostaneme." To, co by před rokem znělo jako odhodlání, zní nyní jako ťukání slepecké hole. Al-Kajda má výhodu. Američané vědí, kolik nepřátel pobili či zatkli. Ale nevědí, kolik jich zůstalo a nakolik jsou schopni nové akce.

Největšího vítězství však Západ dosáhl někde jinde. Bylo zastíněno spektakulární válkou v afghánských horách. Ta nejdůležitější bitva však byla vybojována v egyptských mešitách, na jemenských tržištích, v ulicích Karáčí a kavárnách Rijádu. Muslimský svět nechal Usámu na holičkách. Ukázalo se, že prach, s nímž chtěl terorista podnítit islámské povstání, je beznadějně zvlhlý. Toto vítězství má větší cenu než skalp Usámy.

Je to významný kámen do mozaiky, z níž po roce vystupuje kontura příštího světa. O změně jsme slyšeli hned 11. září. Noc padla na změněný svět, řekl George Bush. Pravdu měl jen zčásti. K této změně se schylovalo po celá 90. léta, ale 11. září jí daly tryskové tempo motory unesených letadel.

Proměnila se Amerika, a tím se změnilo vše. Mluvilo se o tom od rozpadu SSSR: "osamělá supervelmoc", která nastoluje pax americana čili americkou nadvládu. Ale proroctví se tehdy nesplnilo. Amerika o něco takového nestála, neměla tudíž žádný směr, kam by soustředila svoji sílu. Proto její hlavní mezinárodní vlastností od pádu železné opony až do loňského roku byla nevypočitatelnost. Jediná ranní hodina 11. září to však dokázala převrátit.

Nyní se ukazuje, že ten den změnil pohled Ameriky na její okolí. Do té doby byl pro ni "svět" v podstatě bezvýznamné, neškodné místo na druhém břehu oceánu. Pak se však ukázalo, že tam existuje smrtelná hrozba. Americká síla tím dostala směr. To změnilo celý mezinárodní systém. Pax americana začal fungovat.

A tak máme asymetrický svět ovládaný jedinou supervelmocí, která za své hlavní poslání - někteří hovoří o posedlosti - považuje vymýcení terorismu. Proto na vrcholu asymetrického světa spočívá i asymetrická politika, kterou USA vytvořily. Povýšily Al-Kajdu nad všechny ostatní mezinárodní problémy. Tím do určité míry ochromily mezinárodní systém, neboť jiné naléhavé problémy byly odsunuty do pozadí.

USA nyní posuzují státy podle míry spolupráce na válce s terorismem. Hlavním problémem většiny vlád je proto nyní najít k válce správný postoj. Všude se snaží vyrovnat s neobvykle cílevědomou, soustředěnou a asertivní Amerikou. Někdy je to velmi obtížné.

Nově nalezený spojenec - Rusko - je nucen, aby se vzdal obchodních zájmů v Íránu, a musí strpět americký vstup do své sféry vlivu ve Střední Asii, aniž za to byl nějak kompenzován. Největší problém to však přineslo ve vztazích mezi USA a západní Evropou, která vidí žebříček světových problémů jinak než Amerika.

Atlantik nebyl pro spojence nikdy tak široký jako nyní. Ale to ještě není vše. Mění se dokonce americká obranná doktrína, která vznikla za studené války. Nové hrozby vyžadují nové myšlení, zdůvodnil to Bush gorbačovsky. Odstrašení, tedy slib drtivé odvety, neznamená pro teroristy, kteří vytvářejí jen nadnárodní říši stínů, jakýsi virtuální stát, vůbec nic. Proto místo odstrašení přichází doktrína preventivního úderu. Teď hrozí Iráku.

Pokud si někdo myslí, že změnou doktríny se teprve nyní definitivně pohřbívá studená válka a přechodná éra po ní, myslí si to správně. Jestli je Usáma naživu, je možná překvapen, co všechno změnil - ovšem ne ke svému prospěchu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.