"Smrt Američanům!" křičí Sáid Husajn Badin, zuřivě mává svým naleštěným samopalem, fanatický dav pod ním v ulici burácí, jsou vidět pistole i samopaly a novináři se od tlumočníků rychle učí, jak se arabsky řekne: "Nejsem Američan!"
"Vyženeme okupanty!" řve ozbrojenec, tancuje po střeše malé pevnosti ve čtvrti Al Sadr, jedné z nejdivočejších částí města, a mladíci kolem něj máchají pestrobarevnými vlajkami.
Sáid Husajn se chlubí, že po nocích po Američanech střílí. Možná se jen chvástá, nemálo jeho spoluobčanů však opravdu proti koaličním jednotkám vede ve čtvrti nízkých domků, špíny a blátivých cest krvavou partyzánskou válku.
Večer, říkají místní, nahradí v pevnosti kluky v černých kuklách muži s raketomety a z přilehlých ulic se začnou ozývat exploze a rachocení zuřivých přestřelek.
"Je to naše země, Američané nám ji musí vrátit!" vykřikuje další ozbrojenec, Adel Muhammad Džábery, a sleduje ruch v nevelké budově uprostřed špinavého náměstí lemovaného troskami aut.
Zde sídlí příznivci radikálního vůdce Muktady Sadra, jehož věrní šíité se otevřeně bouří proti koaliční správě. "Nedokážou nás porazit," vykřikuje.
Ve čtvrtek ráno prostřelila zeď jejich pevnosti americká střela a na první pohled je zřejmé, že dobýt ji by byla maličkost - ač u předního vchodu stále pobíhá mnoho chaotických strážců a na střeše hlídkují sotva dvacetiletí mladíci, hrdí na svoji zelenou čelenku mudžáhidů, vyleštěný kalašnikov a černou kuklu, pod níž se tváří nesmírně přísně.
V zadní části pevnosti však chybějí dveře - díra ve zdi je prostě jen překryta plechovou deskou a nikomu z rozjásaných "povstalců" to příliš nevadí.
Těžký úkol: jak si získat Iráčany
Dobýt pevnost by byla maličkost, stejně tak Američané dříve či později ovládnou další "pekelné body" země, včetně Fallúdže. Porazit partyzány je však mnohem těžší - kluk s granátometem dokáže zničit obrněný vůz.
A chtějí-li vojáci USA opravdu vítězit ve válce o Irák, musí na svoji stranu získat výraznou část iráckého veřejného mínění. A to se jim zatím nedaří - je možné, že po čase ubude pouličních střetů, přesto budou lidé v Iráku roztrpčeni.
Nedaleko povstalecké pevnosti se srocuje dav u poničené dodávky, kterou ve čtvrtek ráno při neopatrném manévru podrtil americký tank. Dav vypadá nepřátelsky, když zahlédne cizince, zaslechnete výkřiky: "Smrt Američanům!"
"Je dobře, že Saddám padl, ale Američané nám kromě toho nepřinesli skoro nic dobrého," shrnuje názor nemalé části Iráčanů veterinář Ahmed Dairí. "Stále tu je hodně nebezpečno, stále máme daleko k normální zemi. Američané musí odejít, my to zvládneme sami," opakuje.
Stále více Iráčanů si myslí něco podobného. Většina z nich je vděčná za svržení krvavého Saddáma, většina z nich si podle průzkumů také myslí, že se mají lépe než před rokem, zároveň však hledí na americké vojáky skrz prsty jako na okupanty, kteří by "měli vrátit, co jim nepatří".
Přesně to Američané plánují: koncem června chtějí formálně ukončit svoji okupaci, vrátit správu země do rukou Iráčanů a krůček po krůčku se vytrácet. Nikdo však nevěří, že by se mohly v dohledné době "vytratit" americké jednotky, vojáci budou dále vše bedlivě sledovat přes hledáčky svých zbraní.
"Náš strategický cíl je jasný: postupně předávat stále více pravomocí nově vznikajícím iráckým strukturám, z center měst se stahovat na okraje, krok za krokem vracet Irák Iráčanům," říká major Derik von Recum, stratég americké 1. kavalerie.
Za několik týdnů například přestěhují svoji obrovskou základnu u Bagdádského letiště a postoupí ho Iráčanům, tedy iráckým bezpečnostním složkám, které USA trénují a vyzbrojují. "Postupně budeme couvat. Ale kdy dovycouváme, to myslím nikdo netuší," dodává s úsměvem von Recum.
Zatím on i ostatní jenom opakují: Budeme tady, dokud to bude třeba, tedy ještě hodně dlouho. Musí tu být, neboť bezpočet vlivných mužů čeká na svoji příležitost.
Muktada Sadr, jehož muži ovládají v noci části Bagdádu, se chce stát ještě mocnějším vládcem, iráčtí sunnité se bojí vzestupu moci šíitů, Kurdové opakují, že v mocenské hře ještě neřekli poslední slovo, a kdesi v pozadí spřádají své plány Saddámovi věrní, čekající na svůj den velké msty.
A tak muži majora von Recuma každý den svádějí těžké bitvy, každý den naskakují na monitorech jejich obrněné techniky červená políčka označující nastražené výbušniny, téměř každý den na seznamu amerických ztrát přibývají nová jména.
Irák zažívá ve dnech prvního výročí pádu Bagdádu nejtěžší bitvy od Saddámovy porážky, přesto mají američtí generálové pravdu, když skeptickému světu opakují: Násilnosti se týkají jen poměrně malých území, stojí proti nám jen nevelké a špatně organizované skupinky.
Velká část Bagdádu totiž připomíná poklidné orientální město s hlučnými ulicemi, přecpanými obchůdky, nesnesitelnými dopravními zácpami a vůní pečeného masa z malých restaurací.
Platí to i o náměstí před hotelem Palestine, kde právě před rokem americká těžká technika strhla sochu Saddáma. Na jejím místě za rok vyrostla stylizovaná socha několika postav s měsícem, symbolem islámu, i sluncem, symbolem obnovy.
Záhony kolem se znovu zelenají, američtí vojáci se za betonovými zátarasy tváří dosti znuděně, v nedaleké restauraci popíjejí colu cizinci z koaliční správy, číšníci jsou nažehlení, hodující Iráčané spokojení a vše vypadá téměř idylicky, těžko uvěřit, že země je ve válce.
"Vyhrajeme tu válku, ale potřebujeme čas," říká Jeff, důstojník americké armády. A dodává větu, kterou v Bagdádu zaslechnete mnohokrát denně. "Ale vážně nevím, co bude zítra. Vážně nevím, zda to nejhorší nás teprve nečeká."
 Americký voják na základně v iráckém Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Ozbrojení povstalci v Sadr City, městské části Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Ozbrojení povstalci v Sadr City, městské části Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Ozbrojení povstalci v Sadr City, městské části Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Ozbrojení povstalci v Sadr City, městské části Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Americký voják během hlídky v Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Americký voják během hlídky v Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
 Americký voják během hlídky v Bagdádu. Irákem zmítají v posledních dnech krvavé boje mezi koaličními jednotkami a ozbrojenými povstalci. (8. dubna 2004) |
