Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rok po pražském summitu NATO

  17:26aktualizováno  17:26
Pražský summit NATO se před rokem zaměřil na řešení mnoha palčivých problémů ovlivňujících pozici Severoatlantické aliance v evropské bezpečnostní architektuře. Jednou z nejvýznamnějších otázek byla a je neadekvátní struktura armád (zejména evropských) členských států a nedostatek vojenských kapacit využitelných při provádění různých typů operací při řešení krizí mimo teritorium členů.

Již v minulosti se NATO snažilo tento problém odstranit, zejména prostřednictvím Iniciativy obranných schopností (Defense Capabilities Initiative - DCI). Je veřejným tajemstvím, že tento program ztroskotal.

K mnohem konkrétnějším závazkům přistoupily členské státy Severoatlantické aliance na Pražském summitu na podzim 2002. Členské státy se dohodly vytvořit síly rychlé reakce (NATO Response Force – NRF) tvořené pozemními, námořními a leteckými silami schopnými nasazení v celém spektru vojenských operací, včetně operací mimo teritorium členů.

Plné operační způsobilosti má být dosaženo do října 2006. Již do podzimu 2003 se předpokládalo vytvoření jádra o síle 5000 - 6000 vojáků. Tohoto cíle také bylo dosaženo.

Od podzimu 2003 je do NRF zapojeno devět tisíc vojáků ze čtrnácti zemí.

Nejvíce se podílí Španělsko (2200 vojáky), dále potom Francie se 1700, Německo s 1100, Velká Británie se 700, Turecko a Itálie se 600, Řecko s 300, Belgie s 250, Nizozemsko s 200, Dánsko se 100 a Polsko s 20 vojáky. Ze strany zúčastněných států budou jednotky vybaveny odpovídajícími prostředky strategického transportu, což je vzhledem k určení NRF velmi důležité.

Česká republika dala k dispozici 80 chemiků. Pozoruhodné je, že Spojené státy přispěly dosud pouze 300 vojáky, čímž se celá záležitost odehrává zatím téměř výhradně v evropské režii. Operační způsobilost NRF byla dosažena 15. října.

Operační pohotovost těchto jednotek se pohybuje od pěti do dvaceti dnů. Hlavním úkolem je působit při řešení krizí kdekoli ve světě, zejména v jejich počátečních fázích. Doba nasazení by neměla  přesáhnout třiceti dnů. Pro vyslání jednotek je třeba souhlasu všech členů NATO.

Vše o summitu NATO v Praze najdete ZDE

Z hlediska adaptace vojenských kapacit členských států NATO a vlastní Severoatlantické aliance na současné mezinárodní bezpečnostní prostředí se nesporně jedná o krok správným směrem, zejména v souvislosti s faktickým neúspěchem předešlých iniciativ.

Přesto ale ani komplexní realizace NRF do podzimu roku 2006 neřeší významný problém zatěžující a ovlivňující transatlantické bezpečnostní vztahy, totiž výraznou a zvětšující se disproporci mezi vojenskými schopnostmi Spojených států a evropských členů NATO.

Dosavadní výsledky byly totiž získány většinou restrukturalizací již existujících vojenských kapacit a evropské členské státy NATO nové vojenské kapacity de facto nezískaly, přestože se o to velmi intenzivně snaží, o čemž svědčí probíhající reformy takřka všech významných evropských armád.

Proto jsou dosud dosažené výsledky sice pozitivním krokem na dlouhé cestě, který ale musí být následován dalšími, pokud chce být NATO skutečně akceschopnou bezpečnostní organizací prakticky užitečnou členským státům v současném mezinárodním bezpečnostním prostředí.

Každá cesta má ale svůj začátek a (některé i úspěšný) konec. Který z těchto konců bude realitou při přizpůsobování vojenských kapacit evropských členských států NATO současným potřebám a ukáže až budoucnost následujících let.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.