Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rok od pádu Mubaraka: zatčení cizinců a odpor proti vládnoucí armádě

  20:48aktualizováno  20:48
Přesně před rokem zachvátilo egyptské ulice nadšení, dlouholetý vládce země faraonů Husní Mubarak po masových protestech rezignoval. Rok po jeho odchodu je nálada v zemi spíše pochmurná, egyptská ekonomika kvůli odlivu turistů je na tom špatně a lidem se nelíbí, že se u moci stále drží armáda.

Egypťané procházejí kolem graffiti s přeškrtnutým obličejem maršála Husajna Tantávího nedaleko náměstí Tahrír v Káhiře (10. února 2012) | foto: AP

Studenti hlavních egyptských univerzit proto ráno zahájili stávku, výzvy k zastavení práce se ozývaly i ve státních podnicích a závodech. Sobota je totiž v Egyptě běžným pracovním dnem. Aktivisté vyzvali také k občanské neposlušnosti kvůli odporu proti přetrvávajícímu dominantnímu vlivu egyptské armády.

Husní Mubarak

Prezidentem byl Egypta byl celých třicet let, od října 1981. Zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání. Sehrál důležitou roli při mírových rozhovorech mezi Izraelci a Palestinci. Osudným se mu staly loňské protivládní protesty: po 18 dnech demonstrací loni 11. února odstoupil.
V následném soudu byl tento bývalý pilot obžalován mimo jiné ze zabití až 800 demonstrantů a začátkem ledna pro něj státní zástupce navrhl trest smrti oběšením.

Zdroj: ČTK

Zhrzený, starý a nemocný. Husní Mubarak dnes vypadá jen jako stín někdejšího

Zhrzený, starý a nemocný. Husní Mubarak dnes vypadá jen jako stín někdejšího všemocného vládce.

Mnoho Egypťanů se k nim ale nakonec nepřidalo. Třeba provoz na železnicích, v káhirské hromadné dopravě či v Suezském průplavu se nijak nelišil od ostatních dnů, uvedla Al-Arabíja. Podle majitele jedné z káhirských dílen není zastavení práce patrné, protože kvůli krizi a chaosu řada podniků stejně nepracuje.

Zatčení Američana a Australana

Armáda v noci pohrozila, že nedovolí žádné ohrožení bezpečnosti, a varovala veřejnost před "spiknutím". Odpoledne pak agentura AP oznámila, že policie zatkla australského novináře a amerického studenta. Obvinila je z toho, že se pokoušeli podplatit lidi, aby se přidali ke stávce.

A nebylo to poprvé, co se v poslední době cizinci v Egyptě dostali do problémů. Na konci ledna egyptské úřady nedovolily odjet ze země deseti Američanům a Evropanům. Souviselo to s raziemi, které armáda nedávno podnikla v zahraničních nevládních organizacích (více o zadržených cizincích čtěte zde).

Vládnoucí generálové tvrdí, že za protivládními protesty v zemi stojí cizinci, kteří demonstrantům platí a snaží se zemi destabilizovat. Čtyři desítky lidí spojených s nevládními organizacemi skončily u soudu.

"Případy 44 lidí - Egypťanů, 19 Američanů a dalších osob cizí státní příslušnosti byly předány káhirskému trestnímu soudu ve spojení s otázkou financování nevládních organizací," prohlásil soud dle agentury AFP. To samozřejmě vyvolalo napětí mezi Washingtonem a Káhirou a bylo i na programu sobotního setkání vojenských představitelů země.

Ekonomika jde dolů, lidé jsou rozčarováni

S šéfem vojenské rady maršálem Husajnem Tantávím, který Egyptu už rok prakticky vládne, se setkal předseda amerického sboru náčelníků štábů Martin Dempsey. Výsledek jednání ale neprozradili.

Politický vývoj

Po Mubarakově odstoupení 11. února se moci ujala Nejvyšší rada ozbrojených sil v čele s ministrem obrany Muhammadem Husajnem Tantávím, která pozastavila platnost ústavy a rozpustila parlament.

Ve volbách do dolní komory parlamentu zvítězili islamisté ze Strany svobody a spravedlnosti, která je napojená na Muslimské bratrstvo. Za nimi skončila salafistická strana Núr. Nyní se konají volby do horní komory.

Po těchto volbách by se měla začít vypracovávat nová ústava země a do konce letošního června se mají konat prezidentské volby. Po nich by mělo vojenské vedení státu předat moc civilistům.

Zdroj: ČTK

Egypt se v poslední době potýká se spoustou problémů. Patří mezi ně například zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Obyvatelé napříč Egyptem jsou hlavně rozčarováni z vývoje v zemi, který není takový, jaký si představovali. Třeba v lednu obyvatelé města Dabaa zničili část nedostavěné jaderné elektrárny.

Na Sinajském poloostrově se zase o slovo hlásí egyptští beduíni, kteří se uchylují k únosům. Minulý týden unesli dvě americké turistky i s jejich egyptským průvodcem, 25 čínských dělníků a před tím asi padesát německých a britských turistů. Všechny ale poměrně rychle propustili.

Masakr na fotbale

Pobřežní oblasti u Rudého moře na Sinaji jsou jedním z největších turistických lákadel v Egyptě. Únosy jsou tak další ranou pro už tak skomírající turistický ruch v zemi. Ten se potýká s odlivem návštěvníků už od povstání. Egyptský ministr turistiky v lednu oznámil, že příjmy z turistiky v Egyptě se v meziročním srovnání loni propadly o skoro 30 procent na 8,8 miliardy dolarů (asi 170 miliardy korun).

Minulý týden Egypt zažil masakr na fotbalovém stadionu, jaký nemá obdoby. Domácí fanoušci napadli příznivce hostujícího týmu a jejich běsnění nepřežilo přes sedmdesát lidí, stovky jsou zraněny. Fotbaloví ultras z krveprolití obvinili policii, která dle nich nezasáhla, jak měla (více o masakru čtěte zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.