Vloni v březnu, pár dní před prezidentskými volbami, které měly znamenat jeho návrat do Kremlu, poskytl Vladimir Putin rozhovor zahraničním médiím. Novináři mu položili otázku, na niž sice předem znali odpověď, ale jež i tak musela zaznít: Nechystá staronový prezident nějaké utahování šroubů? Hon na "rozdivočelé" opozičníky, kteří v ulicích Moskvy organizují protirežimní protesty?
Putin tehdy prohlásil přesně to, co reportéři čekali: že žádné utahování šroubů nebude, protože pro ně není důvod. A že on sám je naopak za pouliční demonstrace rád, vždyť jsou přece znakem zdravé demokracie. O dva dny později vyhrál volby a 7. května se nastěhoval do Kremlu. A začalo co? Utahování šroubů.
V takové míře, kterou asi nečekali ani tradiční pesimisté. Dnes se v ruských opozičních kruzích mluví o návratu roku 1937 (tedy období nejkrutějších stalinských čistek). Přehnané? Jistě. Ale i méně emotivní pozorovatelé, jako třeba organizace Human Rights Watch, říkají: Pokud jde o lidská práva a občanskou společnost, situace v Rusku je rok od znovuzvolení Putina do funkce prezidenta nejhorší od rozpadu SSSR.
Rozprášit opozici
Kerry v MoskvěDo Moskvy v úterý přiletěl na dvoudenní návštěvu americký šéf diplomacie John Kerry. V Kremlu ujistil prezidenta Vladimira Putina, že prezident USA Barack Obama věří ve spolupráci s Ruskem při urovnání krize v Sýrii a při jednání o problematických jaderných ambicích Íránu a Severní Koreje. V Sýrii mají podle Kerryho obě země shodné zájmy. Americký ministr vyjádřil vděk Rusku za pomoc, kterou poskytuje Spojeným státům při vyšetřování dubnového teroristického útoku v Bostonu. "Řadu úkolů je možné zvládnout jen společně," konstatoval v souvislosti s atentátem, který podle amerických vyšetřovatelů mají na svědomí dva bratři původem z Čečenska. Kerry potvrdil, že Obama by se s Putinem měl osobně sejít v červnu na summitu skupiny G8 v Británii. zdroj: ČTK |
Co se tedy děje? "Putin za poslední rok zavedl soubor opatření určených k rozbití opozice. K vytvoření takových podmínek, v nichž si opozice nebude moci dělat nárok na moc," řekl MF DNES ruský novinář Konstantin Eggert, šéfredaktor moskevského rádia Kommersant FM.
Ruský právní systém v posledním roce "obohatila" řada kontroverzních norem. Třeba zákon o veřejném shromažďování, který Putin podepsal jen pár týdnů po inauguraci. Norma nevídaným způsobem zpřísnila pravidla pro konání demonstrací i jiných akcí i postihy za jejich narušení. Přičemž problematická je zejména definice "narušení". Je hodně vágní - a tedy velmi tvárná.
Dále? Zákon o internetu, který zavedl černé listiny "škodlivých" webů a umožnil rychlé zavření v podstatě jakékoliv nepohodlné stránky - a to bez rozhodnutí soudu. Poté přišel (asi nejbolavější) zákon o nevládních organizacích. Ti, již se zabývají "politickou činností" a zároveň dostávají peníze ze zahraničí, musí sami sebe označovat za "zahraniční agenty". Což je výraz, který v postsovětském Rusku rozhodně nese určitý negativní nádech.
Mimochodem, v posledních týdnech se zemí přelila obrovská vlna kontrol v tisících kanceláří všemožných nevládních organizací, od dětských fondů po instituce typu Amnesty International. Problém se zákonem o nevládkách je stejný jako u předešlých norem: vágní formulace, jež umožňují zasáhnout v podstatě proti komukoliv.
Není protest, není problém
"Putin si myslí, že když zmizí demonstranti z ulic, zmizí problém. Je pravda, že za ten rok dosáhl zklidnění atmosféry, alespoň ze svého pohledu. Část lidí, kteří dřív na mítinky chodili, je rozčarovaná z opozice, respektive z toho, že se nedostavily rychlé výsledky protestů. Část lidí se opravdu nechala zastrašit," vysvětlil Eggert. To však neznamená, že Kreml na protirežimní hnutí ze zimy 2011 a jara 2012 zapomněl. Naopak. "Dělá vše pro to, aby se takový scénář už neopakoval," soudí Konstantin Eggert.
S čímž souvisí i další problematický rys Putinova prvního roku v Kremlu: stíhání nepohodlných. Nejsou to jen dívky z Pussy Riot, které dostaly za protiputinovskou punkovou modlitbu po dvou letech vězení.
Jsou tu i jiné - a pro Rusko stejně důležité případy: proces s Alexejem Navalným, nejpopulárnější figurou opozice. V Kirově, daleko od Moskvy, jej soudí za údajnou zpronevěru, jíž se měl dopustit před lety jako poradce gubernátora Kirovské oblasti.
Nebo "případ Blatný". Skoro třicet lidí sedí ve vazbě nebo v domácím vězení za údajnou organizaci masových nepokojů, jichž se měli dopustit vloni 6. května při demonstraci na Blatném náměstí v Moskvě.
Putin, morální vůdce
Jaký je tedy Vladimir Putin roku 2013? Podle Eggerta vlastně stejný jako dřív. "Jediná změna, jež se u něj odehrála, je následující: zatímco dřív chtěl být politickým lídrem národa, dnes chce být i lídrem morálním. Člověkem, jenž chrání tradiční ruské hodnoty. A své oponenty proto prezentuje jako lidi, kteří jsou proti těmhle hodnotám," soudí Eggert.
"Ale Putin má podle mě jiný, větší problém, než je opozice. Nepředkládá už Rusům žádné perspektivy. Pořád mluví o stabilitě. Ale to je jen přešlapování na místě. Na stabilitu už si lidi zvykli," dodává.
Co tedy bude dál? Třeba volby. Příští rok do moskevské městské dumy, v roce 2016 do Státní dumy. "Obojí volby budou obrovskou prověrkou. Pro Putina i opozici," uzavřel Eggert.
