V Srbsku může vyrůst nové Idomeni. Pašeráci přivádějí stovky uprchlíků

Ačkoli hranice na Balkánském poloostrově jsou již několik měsíců uzavřené a oplocené, pašeráci na sever nadále přivádějí stovky uprchlíků. Na srbsko-maďarských hranicích nyní čeká přes dva tisíce lidí. Dobrovolníci pomáhající na místě se obávají, že další hromadění uprchlíků může vést k humanitární krizi podobně jako letos na jaře v Řecku.

Fotogalerie1

Děti si hrají v řeckém táboře Idomeni u hranic s Makedonií (20. května 2016). | foto: AP

Poté, co v květnu Řekové vyklidili obrovský uprchlický tábor u vesnice Idomeni, kde na tři měsíce uvázlo patnáct až dvacet tisíc lidí, zdálo se na chvíli, že se situace uklidnila. Začátek léta však ukázal, že přestože počty nově příchozích se výrazně snížily, uzavřené hranice ani dohoda Evropské unie s Tureckem nezastavily pašeráky zcela.

Krize v Idomeni

V provizorním uprchlickém táboru u Idomeni nedaleko řecko-makedonské hranice přebývalo 10 až 15 tisíc lidí. Tábořiště vzniklo samovolně, když zhruba v únoru 2016 Makedonie a další evropské země uzavřely hranice pro uprchlíky, kteří proudili do Evropy z Blízkého východu a z Afriky. Přijatelné podmínky na místě zajišťovalo přes pět set dobrovolníků a organizace Lékaři bez hranic. V květnu 2016 začaly úřady uprchlíky přesouvat do lépe vybavených a zorganizovaných táborů.

„Buď podplatili policii, nebo si udělali díry v plotech a přes Bulharsko a Makedonii začaly opět denně přicházet stovky lidí do Srbska,“ uvedl Dalimil Petrilák z iniciativy Pomáháme lidem na útěku na úterní tiskové konferenci věnované aktuálnímu dění na Balkáně.

„V současné chvíli je v řeckých táborech ve velmi nevyhovujících podmínkách asi šedesát tisíc lidí. V Srbsku je momentálně přes tři a půl tisíce uprchlíků, z toho dva tisíce na severu Srbska na maďarské hranici, kde čekají, až se dostanou někam dál,“ říká Petrilák s tím, že Maďarsko pouští denně na své území pouze kolem třiceti lidí. „Nikdo neumí zabránit tomu, aby pašeráci nepokračovali. Lidí bude přibývat a škarohlídové mluví o tom, že se nám rodí nové Idomeni, kde budou opět tisíce lidí v naprosto nevyhovujících podmínkách, bude to nová humanitární katastrofa,“ obává se.

Příchozích je méně, mrtvých však přibývá

Na rozdíl od takzvané balkánské trasy se počty migrantů připlouvajících přes Středozemní moře do Itálie od loňska příliš nezměnily. Celkové množství příchozích je však podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martina Rozumka s loňským rokem nesrovnatelné.

„Příchozích bude letos méně, bohužel mrtvých bude pravděpodobně více. Letos zatím zaplatilo cestu životem celkem 3 127 osob. Loni za celý rok na cestě zemřelo dohromady 3 600 osob. Obávám se proto, že trhneme nový rekord v počtu lidí, kteří cestu nepřežijí,“ říká Rozumek.

Co se týče skladby uprchlíků, do Řecka - stejně jako loni - přicházejí především Syřané, Afghánci a Iráčané. Přes středozemní trasu do Itálie na druhou stranu připlouvají lidé ze subsaharské Afriky a Eritrejci. Podle Rozumka se tedy zdá, že Syřané, Afghánci a Iráčané se „nepřesměrovali“ na italskou cestu.

Takhle to v květnu vypadalo v táboře Idomeni:

14. května 2016

Holičství, stánky, falafel. V Idomeni byznys kvete | (1:11) | video: Reuters

Česka se uprchlická vlna téměř nedotkla

Celkem přišlo loni do Evropy podle informací nadace Open Society Fund
1 046 599 uprchlíků, z toho balkánskou trasou 857 363. Největší nápor zažily balkánské státy loni na podzim, především v říjnu. Od března se pak balkánská trasa postupně vylidňovala v důsledku uzavření dohody mezi Evropskou unií a Tureckem.

České republiky se situace dotkla nepatrně - prošlo přes ni jen několik stovek uprchlíků. Díky opatřením ministerstva vnitra strávila většina z nich několik týdnů v detencích a pak pokračovali dále do Německa nebo jiných států západní Evropy.

„Z jiných evropských zemí byli do České republiky zatím relokováni čtyři Syřané. Kromě toho podle informací ministerstva vnitra prošlo bezpečnostními prověrkami dalších deset osob. Není ale zatím stanoveno, kdy by měly přicestovat,“ shrnuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Magda Faltová. Kromě toho bylo několik desítek iráckých křesťanů přesídleno Nadací Generace 21. Česká republika je připravena přijmout 88 syrských uprchlíků z Turecka. Dle vyjádření ministra vnitra Milana Chovance ale samotné přesídlení neproběhne do konce roku.

V České republice v první polovině letošního roku požádalo o azyl 765 lidí (viz tabulka níže). Ve většině případů to byli Ukrajinci. „V porovnání s loňským rokem, kdy bylo podáno celkem 1 525 žádostí o mezinárodní ochranu, se zdá, že čísla budou velmi podobná,“ míní Faltová.

Počty žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2016

Měsíc	Žádostí celkem	Nové žádosti	Opakované žádosti
Leden	108	99	9
Únor	179	151	28
Březen	128	110	18
Duben	151	114	37
Květen	96	77	19
Červen	103	88	15
CELKEM	765	639	126