Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rok 2020: žádný sníh, více záplav, varuje nový ministr Dusík

  11:45aktualizováno  11:45
Nový ministr životního prostředí nemá pro Česko příliš pěkné vyhlídky. V deníku Metro varuje, že pokud za týden zkrachují jednání na dánské konferenci o klimatu, výrazně se změní i počasí v Česku.

Nový ministr životního prostředí Jan Dusík říká, že dramatické změny přijdou. | foto: MŽP

"Do roku 2020 se předpokládá i v Česku nárůst teplot o dva stupně Celsia. Bude méně sněhu, více deště. Sucha v létě budou kombinovat intenzivní bouřky a bleskové povodně," upozornil v deníku Metro. Z České republiky na konferenci míří pětadvacetičlenná delegace.

Vyspělé státy, mezi které se počítá i Česko, nesou podle něj odpovědnost za odvrácení razantních globálních změn podnebí. "Zatímco Česko produkuje dvanáct tun oxidu uhličitého na obyvatele a rok, Čína ho vypouští v přepočtu na osobu šestkrát méně. Indie dvanáctkrát a Keňa dokonce čtyřicetkrát méně. Přitom právě tyto a další chudé země změny klimatu nejvíce postihnou," uvedl.

To vše s sebou přinese podle něj i vyšší výskyt škůdců, dokonce i nepůvodních druhů. "Ve vazbě na nedostatek vody se bude muset adaptovat i zemědělství," doplnil možné vize nový ministr.

Dusík: Dramatické změny přijdou

Co konkrétního Česká republika v Kodani nabídne?
V Kodani budeme jednat paralelně v duchu mandátu, který si odsouhlasila celá Evropská unie. To znamená, že naším společným cílem je právně závazná dohoda, která zajistí zjednodušeně řečeno to, že se globálně neoteplí více než o dva stupně Celsia.

Dotkne se dohoda i obyčejných lidí?
Samozřejmě, že nejvíce pocítí změny hlavně velké firmy. V závěsu za nimi to ale pocítí všichni lidé. Do systému emisního obchodování (pozn. red.: systém, kdy si firmy kupují emisní povolenky od státu) se nově zařadily nyní i emise leteckých společností. Poprvé v historii i tento druh dopravy bude mít závazky ke snižování emisí skleníkových plynů.

V zásadě je to tak, že budou platit poplatek za překonanou trasu podle toho, kolik vypustí emisí. A ten poplatek půjde do systému, díky kterému se budou emise postupně snižovat. Letadla se budou i z něj dále modernizovat, budou se také efektivněji využívat letové trasy a podobně.

Všech lidí se určitě dotkne například i vývoj nových aut, jejich alternativních pohonů. Třeba biopaliv a vodíkových článků. Uvažuje se o masivním rozvoji elektromobilů. Produkty se vyvíjejí, technologický průmysl bude muset reagovat na situaci a zájmy států, které budou tlačit na to, aby se růst skleníkových plynů zastavil a snižoval. To se bude týkat všech.

Domníváte se, že se skutečně všechny státy dohodnou na zastavení růstu skleníkových plynů?
Když se podíváme na různé kategorie zemí nebo dejme tomu hráčů, kteří jsou klíčoví pro uzavření dohody, tak Evropská unie má svůj cíl i legislativu. Do roku 2020 bude pracovat na tom, aby se o dvacet až třicet procent emise snížily. Legislativu ale zatím nemají Spojené státy, a to je problém.

Vše je tam zatím ve vyjednávacím procesu, senát se u nich nyní zabývá hlavně zdravotní reformou. Takže to, co na konferenci předloží americká komise, bude v tuto chvíli jen předběžné. Přitom je jasná snaha většiny vyspělých států světa o to, aby nedošlo k opakování situace Kjótského protokolu. Tehdy se sice dohodl text i závazky, ale pak je neratifikovaly právě Spojené státy. A pořád jsou na světě druhé v produkci skleníkových plynů. Je tedy potřeba, aby i Američané potvrdili a dodrželi závazek, o kterém se tam bude jednat.

Zmínil jste Spojené státy. Kde jinde je podle vás otázka životního prostředí nejpalčivější?
Byl jsem před několika lety v Pekingu. Tam jsme se zabývali vyhodnocením politiky životního prostředí Číny a je třeba říct, že tato země má v oblasti životního prostředí skutečně velké problémy. Produkcí emisí je ve světě na prvním místě. Ale uvědomuje si to. V tomto období je tak Čína největší Mekkou trhu pro využívání obnovitelných zdrojů energie.

Filmoví tvůrci chrlí řadu katastrofických filmů o tom, jak to s lidstvem v důsledku oteplování planety může dopadnout. Jsou to úsměvné teorie, nebo naopak realita?
My dneska neumíme říct, jak se přesně změní podnebí za pět deset let. Existují různé modely, na kterých můžeme změny pozorovat. Dnes už jsou skutečně zaznamenatelné. S oteplováním planety souvisejí například extrémní meteorologické situace, jako jsou povodně nebo sucha. Také růst teplot.

Tím, jak tají ledovce, musíme očekávat i dramatičtější vývoj změny klimatu v přímořských oblastech, poněvadž se zvyšuje hladina moří. Země, které jsou v nízké nadmořské výšce, tím budou velmi ohroženy, může dojít i k zániku některých států. Reálně by to mohlo nastat ještě v tomto století.

Říkáte mohlo by to nastat. Když se ale státy dohodnou na tom, o čem hovoříme, tak k tomu nedojde. Nebo ano?
Problém emisí skleníkových plynů je, že to, co uděláme nyní, se projeví v atmosféře a globálním klimatu až za dvacet třicet let. To znamená, že víme, že teplota dál poroste.

Existuje reálná představa, že by světové emise skleníkových plynů kulminovaly někdy kolem roku 2020, kdy by mohlo, pokud budeme závazky dodržovat, dojít k jejich vyrovnání a začaly by klesat. Zatím ale čekáme spíš zpoždění toho efektu a to, že oteplování bude pokračovat.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.