Pro Bohuslava Sobotku bude zásadní, aby jeho strana nezaostala dramaticky za hnutím ANO Andreje Babiše, které je před ČSSD ve většině průzkumů. Sobotka si ještě musí pamatovat, jak se ho pokusili odstavit někteří straničtí kolegové po vítězství v roce 2013, které bylo na jejich vkus příliš malé.
Babiš otřes vlády neočekává. „Budeme chtít uspět v krajských volbách, ale hlavní cíl hnutí je uspět v parlamentních volbách 2017,“ sdělil iDNES.cz Babiš, který si udržuje pozici nejpopulárnějšího politika (více zde).
Důl Paskov společnosti OKD
Třem vládním stranám (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) nahrává v souboji s opozicí růst ekonomiky a klesající nezaměstnanost. Minimálně pro výsledek voleb v Moravskoslezském kraji bude mít vliv hrozící krach OKD a hrozící propouštění tisícovek horníků. V OKD a u jeho dodavatelů pracuje zhruba 13 tisíc lidí. A jak vláda situaci kolem horníků zvládne může zatřást její oblibou.
Tři hejtmani jistě končí, vládní strany potřebují šest senátorů
V jedenácti krajích je nyní hejtman ze sociální demokracie. Už teď je jasné, že skončí minimálně královéhradecký Lubomír Franc, plzeňský Václav Šlajs, který usoudil, že je na pokračování už příliš starý, a zlínský Stanislav Mišák. Jedno křeslo hejtmana budou hájit komunisté - na Ústecku v osobě Oldřicha Bubeníčka. A zatím stále kandiduje i liberecký hejtman Martin Půta, který se kvůli obvinění nedávno definitivně vzdal pozice šéfa hnutí Starostové a nezávislí (více zde).
To pražská primátorka Adriana Krnáčová z hnutí ANO musí počítat s možností, že skončí také a to i bez voleb, které v Praze nebudou. Po rozpadu koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (lidovci, zelení a Starostové a nezávislí) vzniká nová vláda nad Prahou kolem TOP 09 ve spolupráci s Trojkoalicí, Piráty i ODS. Zato v opozici s ANO i se sociálními demokraty. Situace při vyjednáváních v Praze se ale stále vyvíjí a návrat k původní koalici či jiné překvapení není vyloučeno.
Přemysl Sobotka po dvaceti letech v Senátu skončí. Byl v jeho čele, neúspěšně kandidoval i na prezidenta
Ze senátorů už v předstihu oznámil, že nebude kandidovat bývalý předseda horní komory parlamentu Přemysl Sobotka z ODS, který v roce 2013 neúspěšně kandidoval v prezidentské volbě. V Senátu Sobotka působil dvacet let, od jeho vzniku v roce 1996. Teď bude kandidovat ve volbách krajských. „Ambice obsadit křeslo hejtmana ale nemám,“ nechal se už slyšet.
Vládní koalice potřebuje v senátních volbách uspět alespoň v šesti obvodech ze sedmadvaceti, aby si v horní komoře udržela většinu a nezkomplikovala si situaci při schvalování zákonů. Kromě ČSSD, která může přijít až o deset křesel v klubu, bude mít nejtěžší situaci opoziční ODS obhajující osm ze svých čtrnácti křesel. Ze známějších politiků bude chtít křeslo v Senátu obhájit třeba místopředseda komory Zdeněk Škromach z ČSSD, pokud ho jeho strana na Hodonínsku znovu do senátních voleb nasadí.
Žokej Josef Váňa
Už teď je známo, že do Senátu se zkusí nově dostat i osminásobný vítěz Velké pardubické steeplechase Josef Váňa - na Karlovarsku v barvách hnutí ANO.
A do Senátu se pokusí dostat své spojence také majitel sázkařského kolosu Synot Ivo Valenta. Pro kandidaturu za Stranu soukromníků, za níž byl zvolen a kterou sponzoruje, získal třeba pražského exprimátora z ODS Jana Koukala či bývalého cyklistu Jozefa Regece. Ten byl zvolen již minule za ČSSD, pak „na kole ujel“ za Zemanovci do Strany práv občanů a teď zkusí štěstí s Valentou.
Stížnosti na Babišovy priority zaměstnají Ústavní soud
Dvakrát bude nejspíš velká pozornost v příštím roce upřena na Ústavní soud. Poprvé najisto kvůli kontrolním hlášením, která musí od roku 2016 nově podávat plátci daně z přidané hodnoty. Na zákon, který je prioritou Andreje Babiše kvůli omezení daňových úniků, zejména při takzvaných karuselových obchodech, podalo stížnost 21 senátorů v čele s Valentou. (více zde)
Senátoři Lumír Aschenbrenner, Ivo Valenta, Jaroslav Kubera, Jan Veleba, za nimi pak právník Zdeněk Koudelka
Sázkařský magnát Valenta má s šéfem ANO a ministrem financí nevyřízený ještě jeden spor - rozhodl se vyvolat proti státu arbitráž o miliardu korun kvůli rušení povolení na videoloterijní terminály. Právě tyto „chytřejší“ hrací automaty, na nichž lze prohrát rychleji více peněz, Valentovi vydělávají.
A téměř se stoprocentní jistotou u Ústavního soudu skončí také spor o elektronickou evidenci tržeb, kterou zatím ve Sněmovně neúspěšně prosazuje Babiš a vládní koalice. Před Vánoci ovšem koalici došla trpělivost a její politici v MF DNES prozradili, jak obstrukce pravicové opozice rozbijí. Opoziční poslance nechají ještě v lednu mluvit, ale vyhlásí napevno termín definitivního hlasování o zákonu, aby nemohl šéf TOP 09 Miroslav Kalousek dodržet to, co vyhlašuje - tedy blokovat přijetí zákona až do voleb. A právě kvůli tomu, jak má být „uťata“ debata, rozhodne o elektronické evidenci tržeb kromě parlamentu definitivně nejspíš až Ústavní soud.
Boj o prokazování původu majetku či o zákaz kouření
„Rád bych také dosáhl finálního schválení zákona o prokazování původu majetku a změnil způsob valorizace penzí tak, aby vláda měla ve prospěch seniorů větší manévrovací prostor,“ sdělil iDNES.cz předseda vlády.Bohuslav Sobotka (více zde). Babiš mezi priority pro příští rok zařadil i zákon o prokazování původu majetku, o hazardních hrách, o spotřebitelských úvěrech či přípravu rozpočtu se schodkem nižším než 70 miliard korun.
Jedním z nejsledovanějších zákonů určitě bude pokus vládní koalice v příštím roce zcela zakázat kouření v restauracích. Zato v prioritách, o nichž koaliční politici mluví, není důchodová reforma. Navzdory tomu, že v roce 2015 zrušili tu, o kterou se pokusila bývalá pravicová vláda. Dohoda na jiné alternativě zatím v koalici není. Jen šéf lidovců Pavel Bělobrádek z lídrů vládních stran mluví o tom, že vláda by měla jednat o snížení sazeb sociálního pojistného pro ty, kteří vychovávají děti.
Z parlamentních stran čekají v roce 2016 volební sjezdy komunisty a už v lednu také ODS. V případě obou stran se čeká, že si své pozice udrží současní předsedové Vojtěch Filip a Petr Fiala. Pokud dojde v některé z parlamentních stran ke změnám, lze to čekat až v případě, že podzimní volby budou pro některou ze stran hodně velký průšvih.
Uprchlická krize a hledání možného soupeře pro Zemana
Pro vnímání politických stran voliči bude zřejmě podstatné, jak se postaví k očekávané další vlně uprchlíků do Evropy v roce 2016.
Miloš Zeman při projevu k 17. listopadu na Albertově (17.11.2015)
„Tahle země je naše a tahle země není a ani nemůže být pro všechny,“ prohlásil ve vánočním poselství prezident Miloš Zeman (více zde). Česká vláda v roce 2015 marně spolu se Slovenskem, Maďarskem bojovala proti kvótám pro rozdělení migrantů mezi země Evropské unie. Tímto tématem bude nejspíš česká politika žít i ve volebním roce.
Na protiuprchlické vlně se pokusí uspět v senátních volbách lídr Bloku proti islámu Martin Konvička, který má být novým volebním lídrem opozičního Úsvitu. Ze členů vlády zaujímají verbálně nejrazantnější postoje vůči přílivu migrantů ministr vnitra Milan Chovanec a šéf ANO Andrej Babiš. Umírněné až vstřícné postoje hájí hlavně ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD a Robert Pelikán z ANO.
Ale ani Chovanec a Babiš nemají v tom, co říkají o uprchlících, na Zemana, který zatím definitivně neřekl, zda bude obhajovat svou pozici na Hradě. Sdělit to definitivně chce až v březnu 2017.
Celý příští rok tak mají tedy strany na to, aby případně našly pro Zemana rovnocenného soupeře. Sobotka už řekl, že chce prezidentského kandidáta začít hledat po krajských volbách a rozhodnout podle něj má referendum členů ČSSD, Babiš nejprve uvažoval o tom, že zkusí ke kandidatuře přemluvit ministra obrany Martina Stropnického, v poslední době ale naznačuje, že by ANO kandidáta mít nemuselo a mohlo podpořit Zemana.
