Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Loňský rok byl v Česku nejteplejší za posledních 54 let

  13:24aktualizováno  13:24
Průměrná teplota v roce 2014 činila 9,4 stupně Celsia. To podle meteorologů znamená, že loňský rok byl vůbec nejteplejším od roku 1961, kdy jsou průměry v České republice zpracovávány. Hodnota je o dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Zvlášť březen byl oproti normálu výrazně teplejší.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Teplotní odchylka v jednotlivých měsících kolísala od +3,7 °C v březnu až po -0,5 °C v srpnu. Teplotně silně nadnormální březen 2014 s průměrnou teplotou 6,1 °C a březen v roce 1990 se stejnou průměrnou teplotou jsou nejteplejšími březny od roku 1961. Jen dva měsíce (květen a srpen) byly chladnější, než by odpovídalo dlouhodobému průměru,“ uvedl Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Srážkově byl loňský rok normální. Celkový průměrný úhrn srážek činí 674 milimetrů, což je 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem. Nejvíce pršelo v květnu, nejméně pak v únoru.

Analýza 148 stanic s řadou měření delší než 30 let ukázala, že rok 2014 byl na 134 stanicích nejteplejším rokem v historii pozorování. Celou zprávu popisující počasí v roce 2014 najdete na webu infomet.cz

Ledenšpatné rozptylové podmínky i silná námraza

Začátek roku byl ve znamení nepříznivých rozptylových podmínek, které vedly k vyhlášení smogové situace na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Zajímavý byl 3. leden na Lysé hoře v Beskydech, kde naměřili 21 cm silnou vrstvu námrazy. 

Maximální denní teplota se pohybovala kolem +10 °C. Loňskou nejvyšší lednovou teplotu +16,2 °C naměřili v Ropici u Třince 19. ledna, nejnižší -24,8 °C v Kořenově na Jizerce 26. ledna. Na dvou stanicích v okrese Bruntál meteorologové 26. ledna zaznamenali takzvaný arktický den (maximální teplota byla nižší než -10 °C).

Únorprudký vítr a silná vrstva námrazků na Milešovce

Hned první únorový den foukal v horských oblastech Jeseníků a Beskyd velmi silný vítr. Na Šeráku až 138 km/h, na Slaměnce 134 km/h a Lysé hoře 129 km/h. O dva dny později byla na Milešovce naměřena 27 cm silná vrstva námrazků, tedy kombinace námrazy, ledovky a jinovatky.

Nejvyšší únorovou teplotu +16,7 °C naměřili ve Volarech na Prachaticku 15. února, nejnižší -16,5 °C na šumavském Březníku 12. února.

Březensmog vystřídal silný vítr, v Dobřichovicích až 24 stupňů

Nepříznivé rozptylové podmínky se od 12. do 14. března vyskytly opět v na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Zlepšení přišlo s postupně sílícím větrem. Nejsilnější nárazy zaznamenaly 16. března stanice Sněžka (152 km/h) a Fichtelberg (126 km/h).

První jarní den 21. března byl nejteplejším dnem měsíce. Teplota sice na žádné stanici nepřesáhla hranici letního dne 25 °C, ale v Dobřichovicích nedaleko Prahy vystoupala až na 24,1 °C . Nejnižší březnovou teplotu -17,1 °C zaznamenali na šumavské Rokytské slati 26. března.

Dubenvydatné sněžení a téměř letní den

Počasí se snažilo v dubnu dohnat deficit sněhových srážek, a tak 15. dubna napadlo i přes 10 centimetrů nového sněhu - na Pomezních boudách a Lysé hoře v Beskydech 15 cm a na Luční boudě 13 cm. 

Nejteplejším dnem byl 25. duben, kdy v Doksanech na Litoměřicku dosáhla teplota téměř k hranici letního dne 24,9 °C, nejchladněji bylo 17. dubna na Horské Kvildě -13,6 °C. 

Květenpovodně i první tropické noci

V květnu se objevily i vydatné deště. Denní úhrny srážek na stanicích v Moravskoslezských Beskydech 15. května přesahovaly hranici 100 mm. To způsobilo o den později krátkodobý vzestup Olše v Českém Těšíně mírně nad hranici třetího stupně povodňové aktivity, což lze považovat za první povodňovou situaci v roce. Intenzivní srážky se vyskytly i 17. května odpoledne v Krkonoších, což vedlo k překročení třetích povodňových stupňů na Labi a na Smědé.

Devatenáctý květen byl prvním dnem s teplotou nad 25 stupňů, tedy letním dnem. Naměřili ji ve Staňkově na Domažlicku a v dalších dnech na mnoha stanicích. V poslední dekádě května se vyskytly první dny s tropickou nocí, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C

Na konci května se ve východní části Čech a na Moravě objevily přívalové srážky. Třídenní vysoké úhrny srážek znamenaly překročení třetích stupňů povodňové aktivity na Úslavě, Klabavě, Jičínce a na Černém potoce.

Červennejteplejší den roku i chlad v mrazových kotlinách

V červnu se po nočním vyjasnění vyskytovalo velké kmitání u denních teploty. Například 9. června, kdy na některých jihočeských stanicích ranní minimální teplota klesla pod 5 °C a odpolední maximální teplota dosahovala hodnot vyšších než 30 °C.

Nejteplejším dnem v roce byl 10. červen. Ve Strážnici na moravsko-slovenském pomezí naměřili maximální denní teplotu 35,9 °C, v Ústí nad Labem, Vaňově 35,8 °C nebo v Brodě nad Dyjí 35,7 °C.

Na konci června v oblastech, které jsou označovány jako mrazové kotliny, ještě docela běžně klesá minimální teplota měřená ve 2 metrech nad povrchem do záporných hodnot. Tak tomu bylo i 27. června na Rokytské slati -4,7 °C, na Březníku -3,4 °C nebo na Horské Kvildě -2,8 °C.

Červenecposlední tropická noc

Také na začátku července ještě klesala v mrazových kotlinách teplota pod bod mrazu. Naopak jedním z nejteplejších dní v roce byl 20. červenec, kdy teploty na mnoha místech středních Čech přesáhly hranici 35 °C. O dva dny později se vyskytla poslední tropická noc s minimální teplotou nad 20 °C, a to na Jičínsku a Královéhradecku. V historii přitom meteorologové zaznamenali tropické noci i v září, nejpozději v Ostravě, Mošnově a Holešově 30. září 1991.

Srpenpovodně a poslední tropický den

V srpnu byl pouze v šesti dnech zaznamenán tropický den a poslední v roce byl už 11. srpna. Tropické dny se přitom u nás běžně vyskytují i kolem 20. září a nejpozději zaznamenaný byl 4. října 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Roční počet tropických dní se však na stanicích pohyboval na jednotlivých stanicích kolem průměru.

Přívalové srážky na počátku srpna způsobily na horním toku Novohradky překročení třetího povodňového stupně v profilu Luže.

Zářívrátily se letní teploty

Na začátku září skončilo více než 25 dní trvající chladné počasí a 4. září byl zaznamenán letní den. 

Tlaková níže Biggy přinesla na konci první a na začátku druhé dekády září do střední Evropy deštivé počasí. Tok Jevišovky 14. září přesáhl třetí povodňový stupeň v Jevišovicích a Výrovicích (kde dokonce dosáhl úrovně padesátileté vody) a Božice, o den později ještě v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Říjenposlední lení den a první sníh v Beskydech

Poslední letní den se na našem území vyskytl 9. října. Teplotní hranici pro letní den překonaly stanice Staňkov na Domažlicku 25,9 °C a šumavská horská stanice Hliniště na Prachaticku 25,8 °C.

22. října byly na celém území republiky zaznamenávány trvalé, místy vydatné, frontální srážky. Třetí povodňový stupeň byl překročen na Černé v Ličově a na Otavě v Sušici.

První sněhovou pokrývku loňské zimy zaznamenali meteorologové až 23. října v Beskydech 10 cm. Sníh však postupně do konce měsíce roztál.

Listopadminimum sněhu a problémy se smogem

Začátek listopadu přinesl do střední Evropy návrat teplého počasí. Padla řada rekordů. Například v Krásném Údolí na Karlovarsku byla naměřena hned 1. listopadu maximální teplota 18,6 °C, což bylo o celé 2 stupně více než předchozí maximum ze 14. listopadu 2010. Rekord padl i v Mariánských Lázních.

Od 14. do 16 listopadu trvala první smogová situace zimní sezony na Ostravsku, Karvisku a Frýdecko-Místecku bez Třinecka. V průběhu listopadu se ani na horách nevytvořila významnější vrstva sněhu.

Prosinecledovka zastavila vlaky

Hned 1. prosince odpoledne se začala na téměř celém území vytvářet ledovka. a způsobila problémy hlavně v trolejové dopravě, tedy vlakům, tramvajím a  trolejbusům. Na severní Moravě byla ledovka plynule vystřídána inverzním zvrstvením atmosféry a špatnými rozptylovými podmínkami. Smogová situace trvala až 89 hodin. Delší smogová situace byla vyhlášena naposledy v listopadu 2012.

V noci na 27. prosince v mrazových kotlinách na Šumavě naměřili nejsilnější mráz na stanicích Rokytská slať -27,2 °C, Březník -26,1 °C, a Horská Kvilda -21,3 °C.

Víc než deseticentimetrová výška sněhově pokrývky se na horách udržela až po 12. prosinci a na konci roku leželo nejvíce na Labské boudě 49 cm.

Autor:




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Advokát Zdeněk Altner
ČSSD nabídla Altnerovým dědicům 180 milionů jako mimosoudní vyrovnání

ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší...  celý článek

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová
Pelikán navrhl odvolat soudkyni z kauzy Nečasové, ta vyjádření odmítla

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podal kárnou žalobu k Nejvyššímu soudu na soudkyni Helenu Královou a navrhuje ji odvolat z funkce. Soudkyně, známá...  celý článek

Ministr životního prostředí Richard Brabec v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel...
Ovlivní ekologická témata volby? Hostem Rozstřelu bude ministr Brabec

Jako ministr životního prostředí dohlíží na kotlíkové dotace či program Dešťovka. Zároveň je místopředsedou hnutí ANO a po odvolání Andreje Babiše z vlády také...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.