„Teplotní odchylka v jednotlivých měsících kolísala od +3,7 °C v březnu až po -0,5 °C v srpnu. Teplotně silně nadnormální březen 2014 s průměrnou teplotou 6,1 °C a březen v roce 1990 se stejnou průměrnou teplotou jsou nejteplejšími březny od roku 1961. Jen dva měsíce (květen a srpen) byly chladnější, než by odpovídalo dlouhodobému průměru,“ uvedl Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Srážkově byl loňský rok normální. Celkový průměrný úhrn srážek činí 674 milimetrů, což je 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem. Nejvíce pršelo v květnu, nejméně pak v únoru.
Analýza 148 stanic s řadou měření delší než 30 let ukázala, že rok 2014 byl na 134 stanicích nejteplejším rokem v historii pozorování. Celou zprávu popisující počasí v roce 2014 najdete na webu infomet.cz
Leden špatné rozptylové podmínky i silná námraza
Začátek roku byl ve znamení nepříznivých rozptylových podmínek, které vedly k vyhlášení smogové situace na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Zajímavý byl 3. leden na Lysé hoře v Beskydech, kde naměřili 21 cm silnou vrstvu námrazy.
Maximální denní teplota se pohybovala kolem +10 °C. Loňskou nejvyšší lednovou teplotu +16,2 °C naměřili v Ropici u Třince 19. ledna, nejnižší -24,8 °C v Kořenově na Jizerce 26. ledna. Na dvou stanicích v okrese Bruntál meteorologové 26. ledna zaznamenali takzvaný arktický den (maximální teplota byla nižší než -10 °C).
Únor prudký vítr a silná vrstva námrazků na Milešovce
Hned první únorový den foukal v horských oblastech Jeseníků a Beskyd velmi silný vítr. Na Šeráku až 138 km/h, na Slaměnce 134 km/h a Lysé hoře 129 km/h. O dva dny později byla na Milešovce naměřena 27 cm silná vrstva námrazků, tedy kombinace námrazy, ledovky a jinovatky.
Nejvyšší únorovou teplotu +16,7 °C naměřili ve Volarech na Prachaticku 15. února, nejnižší -16,5 °C na šumavském Březníku 12. února.
Březen smog vystřídal silný vítr, v Dobřichovicích až 24 stupňů
Nepříznivé rozptylové podmínky se od 12. do 14. března vyskytly opět v na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Zlepšení přišlo s postupně sílícím větrem. Nejsilnější nárazy zaznamenaly 16. března stanice Sněžka (152 km/h) a Fichtelberg (126 km/h).
První jarní den 21. března byl nejteplejším dnem měsíce. Teplota sice na žádné stanici nepřesáhla hranici letního dne 25 °C, ale v Dobřichovicích nedaleko Prahy vystoupala až na 24,1 °C . Nejnižší březnovou teplotu -17,1 °C zaznamenali na šumavské Rokytské slati 26. března.
Duben vydatné sněžení a téměř letní den
Počasí se snažilo v dubnu dohnat deficit sněhových srážek, a tak 15. dubna napadlo i přes 10 centimetrů nového sněhu - na Pomezních boudách a Lysé hoře v Beskydech 15 cm a na Luční boudě 13 cm.
Nejteplejším dnem byl 25. duben, kdy v Doksanech na Litoměřicku dosáhla teplota téměř k hranici letního dne 24,9 °C, nejchladněji bylo 17. dubna na Horské Kvildě -13,6 °C.
Květen povodně i první tropické noci
V květnu se objevily i vydatné deště. Denní úhrny srážek na stanicích v Moravskoslezských Beskydech 15. května přesahovaly hranici 100 mm. To způsobilo o den později krátkodobý vzestup Olše v Českém Těšíně mírně nad hranici třetího stupně povodňové aktivity, což lze považovat za první povodňovou situaci v roce. Intenzivní srážky se vyskytly i 17. května odpoledne v Krkonoších, což vedlo k překročení třetích povodňových stupňů na Labi a na Smědé.
Devatenáctý květen byl prvním dnem s teplotou nad 25 stupňů, tedy letním dnem. Naměřili ji ve Staňkově na Domažlicku a v dalších dnech na mnoha stanicích. V poslední dekádě května se vyskytly první dny s tropickou nocí, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C
Na konci května se ve východní části Čech a na Moravě objevily přívalové srážky. Třídenní vysoké úhrny srážek znamenaly překročení třetích stupňů povodňové aktivity na Úslavě, Klabavě, Jičínce a na Černém potoce.
Červen nejteplejší den roku i chlad v mrazových kotlinách
V červnu se po nočním vyjasnění vyskytovalo velké kmitání u denních teploty. Například 9. června, kdy na některých jihočeských stanicích ranní minimální teplota klesla pod 5 °C a odpolední maximální teplota dosahovala hodnot vyšších než 30 °C.
Nejteplejším dnem v roce byl 10. červen. Ve Strážnici na moravsko-slovenském pomezí naměřili maximální denní teplotu 35,9 °C, v Ústí nad Labem, Vaňově 35,8 °C nebo v Brodě nad Dyjí 35,7 °C.
Na konci června v oblastech, které jsou označovány jako mrazové kotliny, ještě docela běžně klesá minimální teplota měřená ve 2 metrech nad povrchem do záporných hodnot. Tak tomu bylo i 27. června na Rokytské slati -4,7 °C, na Březníku -3,4 °C nebo na Horské Kvildě -2,8 °C.
Červenec poslední tropická noc
Také na začátku července ještě klesala v mrazových kotlinách teplota pod bod mrazu. Naopak jedním z nejteplejších dní v roce byl 20. červenec, kdy teploty na mnoha místech středních Čech přesáhly hranici 35 °C. O dva dny později se vyskytla poslední tropická noc s minimální teplotou nad 20 °C, a to na Jičínsku a Královéhradecku. V historii přitom meteorologové zaznamenali tropické noci i v září, nejpozději v Ostravě, Mošnově a Holešově 30. září 1991.
Srpen povodně a poslední tropický den
V srpnu byl pouze v šesti dnech zaznamenán tropický den a poslední v roce byl už 11. srpna. Tropické dny se přitom u nás běžně vyskytují i kolem 20. září a nejpozději zaznamenaný byl 4. října 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Roční počet tropických dní se však na stanicích pohyboval na jednotlivých stanicích kolem průměru.
Přívalové srážky na počátku srpna způsobily na horním toku Novohradky překročení třetího povodňového stupně v profilu Luže.
Září vrátily se letní teploty
Na začátku září skončilo více než 25 dní trvající chladné počasí a 4. září byl zaznamenán letní den.
Tlaková níže Biggy přinesla na konci první a na začátku druhé dekády září do střední Evropy deštivé počasí. Tok Jevišovky 14. září přesáhl třetí povodňový stupeň v Jevišovicích a Výrovicích (kde dokonce dosáhl úrovně padesátileté vody) a Božice, o den později ještě v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Říjen poslední lení den a první sníh v Beskydech
Poslední letní den se na našem území vyskytl 9. října. Teplotní hranici pro letní den překonaly stanice Staňkov na Domažlicku 25,9 °C a šumavská horská stanice Hliniště na Prachaticku 25,8 °C.
22. října byly na celém území republiky zaznamenávány trvalé, místy vydatné, frontální srážky. Třetí povodňový stupeň byl překročen na Černé v Ličově a na Otavě v Sušici.
První sněhovou pokrývku loňské zimy zaznamenali meteorologové až 23. října v Beskydech 10 cm. Sníh však postupně do konce měsíce roztál.
Listopad minimum sněhu a problémy se smogem
Začátek listopadu přinesl do střední Evropy návrat teplého počasí. Padla řada rekordů. Například v Krásném Údolí na Karlovarsku byla naměřena hned 1. listopadu maximální teplota 18,6 °C, což bylo o celé 2 stupně více než předchozí maximum ze 14. listopadu 2010. Rekord padl i v Mariánských Lázních.
Od 14. do 16 listopadu trvala první smogová situace zimní sezony na Ostravsku, Karvisku a Frýdecko-Místecku bez Třinecka. V průběhu listopadu se ani na horách nevytvořila významnější vrstva sněhu.
Prosinec ledovka zastavila vlaky
Hned 1. prosince odpoledne se začala na téměř celém území vytvářet ledovka. a způsobila problémy hlavně v trolejové dopravě, tedy vlakům, tramvajím a trolejbusům. Na severní Moravě byla ledovka plynule vystřídána inverzním zvrstvením atmosféry a špatnými rozptylovými podmínkami. Smogová situace trvala až 89 hodin. Delší smogová situace byla vyhlášena naposledy v listopadu 2012.
V noci na 27. prosince v mrazových kotlinách na Šumavě naměřili nejsilnější mráz na stanicích Rokytská slať -27,2 °C, Březník -26,1 °C, a Horská Kvilda -21,3 °C.
Víc než deseticentimetrová výška sněhově pokrývky se na horách udržela až po 12. prosinci a na konci roku leželo nejvíce na Labské boudě 49 cm.
