Rodné číslo není většinou třeba, tvrdí úřad

Rodné číslo, které o konkrétním člověku prozrazuje jeho věk a pohlaví, většina institucí podle Úřadu pro ochranu osobních údajů vůbec nepotřebuje. Podle předsedy úřadu Karla Neuwirta by nic neřešilo ani pouhé nahrazení tohoto čísla jiným identifikátorem, o čemž se uvažuje. Ten by byl podle něho stejně zneužitelný. "Mělo by se zákonem vymezit, které úřady mají právo používat rodné číslo. Všichni ostatní by si měli občana identifikovat svým způsobem," řekl na dotaz zpravodaje TVD Neuwirt.

O úpravě zákona jedná Neuwirtův úřad s ministerstvy vnitra a práce a sociálních věcí. "Každý systém by si měl jedince identifikovat sám, aby neexistovala možnost propojování mezi sytémy," míní Neuwirt.

Úřad jedná například s ministerstvem financí o nahrazení daňového identifikačního čísla (DIČ) a se zdravotními pojišťovnami o číslu pojištěnce. Ministerstvo zdravotnictví úřad upozornil na některá zpracovávání osobních údajů s tím, že nebudou-li uvedena do souladu se zákonem o ochraně dat, musel by je zakázat.

Úřad na ochranu dat zatím vyhověl 2201 žádostem o povolení zpracovávat osobní data z 2713 podaných. Zamítnuto zřejmě bude 35 žádostí od žadatelů, kteří nesplňují příslušné podmínky. Úřad pokládá počet žádostí za nízký a obává se nárůstu koncem května, kdy lhůta pro jejich podání končí. Novela zákona o ochraně osobních údajů, která má z okruhu žadatelů vyčlenit například politické strany, náboženské společnosti či nevýdělečné organizace. (čtk)

"Sociální číslo by mohlo být například používáno pro sociální a zdravotní oblast, pro policii a vnitro a evidenci obyvatel by mělo být vymezeno, kdo potřebuje přímo rodné číslo," říká Neuwirt.
 
V knihovnách a jiných institucích by měl podle Neuwirta nastat způsob, kdy se člověk zaidentifikuje svým jménem, a personál by jej měl najít podle vlastního klíče. "Cílem je, aby velké systémy měly lokální identifikaci občana," dodal předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů.