Jsou přece na oslavu nového papeže, který se před 78 lety narodil právě zde, jen několik metrů od tohoto místa.
Rodiště nového papeže Josepha Ratzingera v hornobavorské vesničce Marktl am Inn oslavuje svého nejslavnějšího rodáka.
Bohoslužby, ale také dechovka a pivo. Rodný dům s prostou našedlou cedulí oznamující narození Josepha Ratzingera se utápí v blescích fotoaparátů.
Dům je v soukromém vlastnictví a radní by si z něj - pokud by našli peníze na koupi - přáli mít muzeum Benedicta XVI. Vždyť zde se nový papež 16. dubna 1927 narodil rodičům s přímo biblickými jmény - Marii a Josefovi.
Vatikánský chléb s bílým křížem z mouky se také stává "rekvizitou" stovek novinářů z celého světa, na které místní obyvatelé pohlížejí s pochopením a trpělivě překračují kilometry kabelů vysílací techniky a odpovídají na nesčetné dotazy. "Je to úžasné mít tak slavného rodáka, Německo má konečně opravdovou superstar," usmívá se hrdě třináctiletý Max.
Hlavní mediální hvězdou zde teď není papež, ale starosta Hubert Gschwendtner. Hubert Gschwendtner je starostou bavorské vesničky s necelými třemi tisíci obyvatel, kterou nyní zná celý svět. Neexistuje snad televizní štáb světa, který by tohoto muže nevyzpovídal.
"Je to pro nás obrovská čest i odpovědnost. Musíme se také připravit na davy poutníků. Německý papež, náš rodák, bude rovněž stimulací pro zdejší hospodářství," řekl mi starosta, který se nejenom zná osobně s novým papežem, ale měl možnost také dvakrát být na soukromé audienci u zesnulého Jana Pavla II.
"Bylo to neopakovatelné setkání s charizmatickým, velmi komunikativním mužem. Myslím, že Karol Wojtyla i Joseph Ratzinger mají mnoho společného."
Starosta, který od zvolení Ratzingera ani nezahmouřil oko a jeho mobil pod tíhou dotazů zkolaboval, bere neuvěřitelný mumraj v papežově rodišti s nadhledem a řeší pouze dva problémy: pořídit dar a sehnat letenky pro asi dvacet lidí z Marktlu do Vatikánu na inauguraci, což se zatím jeví jako zázrak.
"Možná pojedeme autobusem, tam se nás vejde více," uvažuje. Jet by si přál také místní farář Josef Kaiser. "Je to velká osobnost a je pro mě obrovskou ctí sloužit na počest jeho zvolení mši. Moc bych si přál potkat ho osobně."
V papežově rodišti převládají radost, sláva, pýcha, ale z jiných částí země zaznívá také skepse i kritické hlasy. Vše se nyní v Německu točí kolem nové hlavy katolické církve, kterou se po 483 letech opět stal Němec.
Zatímco pro jedny tento šedovlasý muž, který odmítá například interrupce, ženy-kněze či manželství párů stejného pohlaví, symbolizuje dogmatismus a konzervatismus, pro jiné je strážcem hodnot katolické církve.
Mnozí věřící Němci doufají, že nový, "jejich" papež by mohl konzumní společnosti přinést podobné duchovní povzbuzení, jaké u Poláků vzbudil "jejich" papež Karol Wojtyla.
Kritické hlasy jeho odpůrců i části německého a britského tisku připomínají jeho členství v dětské nacistické organizaci Hitlerjugend, kam Ratzinger - podle vlastních slov - musel jako čtrnáctiletý vstoupit.
Podle bleskového průzkumu institutu Forsa čtyři z pěti německých katolíků volbu Ratzingera nevítají. Ti, kteří dosavadního kardinála znají osobně, jej však brání.
"Snad není teologa, o kterém se toho popsalo tolik smyšleného jako o Ratzingerovi. Neprávem," obhajuje svého bývalého učitele Vinzenz Pfnür. Papeže si pamatuje jako laskavého muže, který si pro své studenty vždy našel čas a občas je pozval i na jídlo. Oni mu za jeho péči jednou darovali ojeté kolo.
Místo školy rozjímání
Děti v místní škole dostaly zdarma sice jen koláč, zato nepsaly žádnou písemku. "Paní učitelka nám řekla, že v tak historický okamžik budeme v klidu rozjímat," svěřila se osmiletá Anna, která si v ruce hrdě nesla fotografii nového papeže vystřiženou z novin. "Vypadá jako můj hodný dědeček."
Katolické konzervativní Bavorsko se stovkami klášterů a poutních míst intenzivně prožívá okamžik slávy svého syna, který ještě nedávno přemýšlel o tom, jak se v roli penzisty vrátí do rodné vísky.
"Bavorsko je proto tak krásné, protože víra budí v lidech ty nejlepší síly a úmysly," řekl jednou Ratzinger, který do Německa zřejmě již brzy zavítá - v létě na festival Světového dne mládeže do Kolína nad Rýnem.
Zatím se jak novináři, tak i poutníci musí spokojit s jeho fotografiemi a zápisem v pamětní knize hostů v místním vlastivědném muzeu. K nahlédnutí je zde také rozsáhlá dokumentace článků o nejslavnějším německém kardinálovi, který se v roce 1997 stal čestným občanem rodiště, kde vlastně žil pouze první dva roky svého života.
"Už to tady nikdy nebude tak poklidné jako dosud," říká Richard Bernert, správce muzea. "Ačkoli nemyslete si - Marktl vůbec není Bohem zapomenutý kout. Naopak.
A nyní nás má papež a Bůh přímo na očích."
