Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodiny žádají Clarkovo svědectví

  14:57aktualizováno  14:57
Americký generál Wesley Clark půjde možná znovu svědčit proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi. O výpověď ho požádali rodiče zaměstnanců srbské státní televize zabitých při náletech NATO. Má dosvědčit, že Miloševič věděl o úderu aliance předem a mohl zabránit ztrátám.

Při bombardování Bělehradu během 78denní války o Kosovo zahynulo 16 zaměstnanců srbské státní televize RTS.

Budovu zasáhlo 23. dubna 1999 několik raket NATO. Zemřeli technici televizních studií, vrátní a maskér. Wesley Clark tehdy z pozice vrchního velitel sil NATO v Evropě útokům na srbské pozice přímo velel.

Jak napsal slovenský deník SME, Zanka Stojajovičová, matka jednoho ze zabitých, v neděli oznámila, že spolu s ostatními rodiči vyzývá současné kandidáta na post amerického prezidenta Wesley Clarka, aby v Bělehradě odhalil vše, co ví.

"Chceme jen, aby pravda vyšla najevo," uvedla Stojanovičová v telefonickém rozhovoru pro agenturu AP.

Rodiče zabitých zaměstnanců totiž předpokládají, že bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič o útocích NATO věděl předem. Mohl tak včas uvědomit zaměstnance televize a zabránit ztrátám na životech.

Sám Clark 26. ledna v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Democracy Now! uvedl, že Miloševič byl v pozici, aby o bombardování televize RTS věděl.

Aliance podle jeho slov předem o plánech útoku a budovu televize informovala zpravodajskou televizní stanici CNN s ujištěním, že se Miloševič o chystané operaci dozví.

Stojanovičová prohlásila, že spolu s dalšími rodiči proto napíší Clarkovi dopis. Penzionovaného generála bude žádat, aby uvedl jméno zpravodaje CNN a zda informaci tehdejší jugoslávský prezident skutečně dostal.

Miloševič, který se před Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu zodpovídá z válečných zločinů a genocidy, dosud nebyl v Srbsku v souvislosti s bombardováním televize souzen. Tehdejšího ředitele televize RTS Dragoljuba Milanoviče přitom v roce 2002 poslal bělehradský soud na deset let do vězení za to, že zaměstnance neevakuoval.

Clark svědčil proti Miloševičovi už jednou přímo před haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Jako jeden z nejvýše postavených svědků tohoto procesu líčil hlavní žalobkyni Carle del Ponteové v půli prosince dva dny podrobnosti války o Kosovo včetně svých setkání s Miloševičem.

U soudu v Haagu se sešel s Miloševičem poprvé tváří v tvář od bombardování Srbska v roce 1999. Poznal ho však ještě před kosovskou válkou, a to jako hlavního vojenského vyjednávače daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily válku v Bosně. "Jednáním s Miloševičem jsem promarnil tucty hodin," prohlásil tehdy Clark.

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.