Při bombardování Bělehradu během 78denní války o Kosovo zahynulo 16 zaměstnanců srbské státní televize RTS.
Budovu zasáhlo 23. dubna 1999 několik raket NATO. Zemřeli technici televizních studií, vrátní a maskér. Wesley Clark tehdy z pozice vrchního velitel sil NATO v Evropě útokům na srbské pozice přímo velel.
Jak napsal slovenský deník SME, Zanka Stojajovičová, matka jednoho ze zabitých, v neděli oznámila, že spolu s ostatními rodiči vyzývá současné kandidáta na post amerického prezidenta Wesley Clarka, aby v Bělehradě odhalil vše, co ví.
"Chceme jen, aby pravda vyšla najevo," uvedla Stojanovičová v telefonickém rozhovoru pro agenturu AP.
Rodiče zabitých zaměstnanců totiž předpokládají, že bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič o útocích NATO věděl předem. Mohl tak včas uvědomit zaměstnance televize a zabránit ztrátám na životech.
Sám Clark 26. ledna v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Democracy Now! uvedl, že Miloševič byl v pozici, aby o bombardování televize RTS věděl.
Aliance podle jeho slov předem o plánech útoku a budovu televize informovala zpravodajskou televizní stanici CNN s ujištěním, že se Miloševič o chystané operaci dozví.
Stojanovičová prohlásila, že spolu s dalšími rodiči proto napíší Clarkovi dopis. Penzionovaného generála bude žádat, aby uvedl jméno zpravodaje CNN a zda informaci tehdejší jugoslávský prezident skutečně dostal.
Miloševič, který se před Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu zodpovídá z válečných zločinů a genocidy, dosud nebyl v Srbsku v souvislosti s bombardováním televize souzen. Tehdejšího ředitele televize RTS Dragoljuba Milanoviče přitom v roce 2002 poslal bělehradský soud na deset let do vězení za to, že zaměstnance neevakuoval.
Clark svědčil proti Miloševičovi už jednou přímo před haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Jako jeden z nejvýše postavených svědků tohoto procesu líčil hlavní žalobkyni Carle del Ponteové v půli prosince dva dny podrobnosti války o Kosovo včetně svých setkání s Miloševičem.
U soudu v Haagu se sešel s Miloševičem poprvé tváří v tvář od bombardování Srbska v roce 1999. Poznal ho však ještě před kosovskou válkou, a to jako hlavního vojenského vyjednávače daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily válku v Bosně. "Jednáním s Miloševičem jsem promarnil tucty hodin," prohlásil tehdy Clark.
