Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodiny žádají Clarkovo svědectví

  14:57aktualizováno  14:57
Americký generál Wesley Clark půjde možná znovu svědčit proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi. O výpověď ho požádali rodiče zaměstnanců srbské státní televize zabitých při náletech NATO. Má dosvědčit, že Miloševič věděl o úderu aliance předem a mohl zabránit ztrátám.

Při bombardování Bělehradu během 78denní války o Kosovo zahynulo 16 zaměstnanců srbské státní televize RTS.

Budovu zasáhlo 23. dubna 1999 několik raket NATO. Zemřeli technici televizních studií, vrátní a maskér. Wesley Clark tehdy z pozice vrchního velitel sil NATO v Evropě útokům na srbské pozice přímo velel.

Jak napsal slovenský deník SME, Zanka Stojajovičová, matka jednoho ze zabitých, v neděli oznámila, že spolu s ostatními rodiči vyzývá současné kandidáta na post amerického prezidenta Wesley Clarka, aby v Bělehradě odhalil vše, co ví.

"Chceme jen, aby pravda vyšla najevo," uvedla Stojanovičová v telefonickém rozhovoru pro agenturu AP.

Rodiče zabitých zaměstnanců totiž předpokládají, že bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič o útocích NATO věděl předem. Mohl tak včas uvědomit zaměstnance televize a zabránit ztrátám na životech.

Sám Clark 26. ledna v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Democracy Now! uvedl, že Miloševič byl v pozici, aby o bombardování televize RTS věděl.

Aliance podle jeho slov předem o plánech útoku a budovu televize informovala zpravodajskou televizní stanici CNN s ujištěním, že se Miloševič o chystané operaci dozví.

Stojanovičová prohlásila, že spolu s dalšími rodiči proto napíší Clarkovi dopis. Penzionovaného generála bude žádat, aby uvedl jméno zpravodaje CNN a zda informaci tehdejší jugoslávský prezident skutečně dostal.

Miloševič, který se před Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu zodpovídá z válečných zločinů a genocidy, dosud nebyl v Srbsku v souvislosti s bombardováním televize souzen. Tehdejšího ředitele televize RTS Dragoljuba Milanoviče přitom v roce 2002 poslal bělehradský soud na deset let do vězení za to, že zaměstnance neevakuoval.

Clark svědčil proti Miloševičovi už jednou přímo před haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Jako jeden z nejvýše postavených svědků tohoto procesu líčil hlavní žalobkyni Carle del Ponteové v půli prosince dva dny podrobnosti války o Kosovo včetně svých setkání s Miloševičem.

U soudu v Haagu se sešel s Miloševičem poprvé tváří v tvář od bombardování Srbska v roce 1999. Poznal ho však ještě před kosovskou válkou, a to jako hlavního vojenského vyjednávače daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily válku v Bosně. "Jednáním s Miloševičem jsem promarnil tucty hodin," prohlásil tehdy Clark.

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.