"Odpoledne po obědě jsem šla odkrýt pískoviště, aby vyschlo, než se vrátí dcery, které v tu dobu byly s babičkou pryč. Najednou náš pes začal strašně štěkat. U pískoviště ležela zmije. Jak na ní pes útočil, byla proti němu celá vzpřímená," vzpomíná na nedělní odpoledne Dagmar Fuksová.
Nemít dvě malé děti, nechala by rodina Fuksových zřejmě zmiji odlézt pryč. "Jenže takhle jsme se báli, že ji někam zaženeme, ale ona se zase vrátí zpátky. Vždyť mohla být v pískovišti, když si tam hrály dcery. Ani nechci domyslet, co všechno se mohlo stát," přemýšlí žena.
A tak se na lov zmije vydal její muž a také dědeček vnuček. "Snažili se ji nabrat hráběmi a hodit do vědra. Podařilo se jim to, ale museli ji neustále hlídat, aby nevylezla, což se jí nakonec podařilo. Ale naštěstí ji zase chytli," popisuje žena.
"Normálně bych měla problém poznat, o jakého jde hada, ale tahle zmije byla téměř ukázková. Byla černá a na hřbetě měla klikatý pruh," vypráví Fuksová.
Na pomoc rodina zavolala strážníky, kteří přivolali záchranáře zvířat Karla Bobála. Ten šedesát centimetrů dlouhou zmiji chytil a v pondělí ji vypustil do přírody mimo obydlí. "Vypadá to, že letos bude spousta hadů. Už před týdnem mě jeden muž volal k pěti užovkám, které vylezly ze zídky, když ji boural," říká Karel Bobál.
Jediným jedovatým hadem žijícím v tuzemsku je právě zmije obecná. Uštknutí není pro zdravého člověka smrtelné, ale rána může otékat. Pokud had člověka kousne, je třeba ránu podvázat, chladit a co nejrychleji vyhledat lékaře.
"Pokud se had vyskytuje u obydlí, je dobré ho nějak zabezpečit a zavolat nás. Had by se u domu stále držel. Takhle ho odvezeme na jiné místo," říká Karel Bobál. Hadi se nejčastěji vyskytují na teplých místech. "Běžně jsou ve sklenících, pod fóliemi, ve stanech nebo třeba v odložených pneumatikách," říká Bobál.
 Zmije obecná |
