Rodina si stěžuje na veterinární kliniku kvůli smrti své fenky

Žaloby na lékaře nejsou ničím ojedinělým. Martina Mordinská z Ostravy ale řeší péči, po níž zemřela její fenka. Ze smrti viní veterinární kliniku. Obrací se na Komoru veterinárních lékařů a chce si stěžovat.

Ilustrační foto | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Možná měli manželé Mordinští jen smůlu a jejich tříletá fenka francouzského buldočka Amélie neměla šanci přežít. Téměř jistě se ale některý z veterinárních lékařů spletl při určování neurologické diagnózy či přinejmenším při hodnocení detailů. Názory dvou odborníků se totiž liší.

A právě to přimělo nešťastné majitele psa upozornit na problémy s veterinární péčí a podat stížnost profesní komoře.

"Jsme přesvědčení, že ostravské Vetcentrum, které jsme navštívili jako první, pochybilo. Chceme zabránit opakování takové situace. Zjišťovali jsme, jak máme postupovat, a už víme, že se obrátíme na Komoru veterinárních lékařů," říká devětadvacetiletá Martina Mordinská.

Stížností na veterináře je dost, oprávněných méně

Stížností na veterinární péči je v zemi dost. "Ale oprávněných mnohem méně," říká brněnský veterinář a prezident Komory veterinárních lékařů Jan Bernardy.

Kolik stížností komora dostává?
Někdy žádnou, jindy se jich sejde celý balík. Za rok jich bývá kolem dvou až tří stovek, takže v průměru dostáváme jednu denně.

To ale není zrovna málo...
To není. Lidé si rádi postěžují, když se jim něco nelíbí. Jenže jde také o to, že těch oprávněných je ve skutečnosti mnohem méně.

Chcete říci, že si lidé vymýšlejí?
To neříkám. Ale prokázat podstatu pochybení není snadné. Často se ukáže, že nešlo ani tak o odborný problém jako spíš o problém v komunikaci. Mnozí lidé si stěžují také proto, že jeden veterinář před nimi vyjádří pochybnosti o postupu léčby kolegy, prostě ho pomluví...

Jakou mají lidé záruku, že komora nebude případná odborná pochybení svých členů krýt?
Každou stížnost řeší naše revizní komise složená z nezávislých lidí. Ta může všechny strany vyslechnout nebo jen vycházet z posudků. Ale její verdikt ještě posuzuje čestná rada, která vždy zve lidi k osobnímu pohovoru. Je to podobný dvoukolový systém jako při vyšetřování trestných činů. Nejdřív policie, pak soud.

Proč je šetření tak složité?
Protože komora může své členy trestat za provinění například pokutou nebo v krajním případě vyloučením z komory, což by jim znemožnilo vykonávat veterinární péči. Potrestaný lékař má ale možnost se odvolat k soudu. Proto musí být prohřešek jasně prokázaný a trest odůvodněný.

Mohou se u komory lidé domoci i nějakého odškodnění?
To určitě ne. Ale náš verdikt opřený o znalecký posudek specialisty jim může pomoci u soudu.

Manželé ale nevylučují ani to, že bude následovat občanskoprávní spor o peníze. "Pokud někdo pochybil, měl by uhradit alespoň těch 17 tisíc korun, které jsme zaplatili dvěma klinikám za péči," míní Jan Mordinský.

Problém, který bude muset posoudit veterinární komora, nastal v neděli 16. června večer. Fenka přestala chodit, neudržela se na zadních nohou, měla bolesti a zrychleně dýchala.

Majitelé telefonovali do Vetcentra, kam běžně chodí, a lékařka držící pohotovost na telefonu poradila klidový režim. Chovatelům se to ale nezdálo a trvali na tom, aby ji lékařka prohlédla. A to se i stalo.

Lékařka usoudila, že fenka má problém se zády, a navrhla ponechat ji na klinice do rána s tím, že ji pak vyšetří neurolog. V pondělí odpoledne klinika vrátila fenku majitelům s tím, že její stav se zlepšil, sama chodí i močí.

Majitelé ale tvrdí opak. "Pravda je, že když se otevřely dveře ordinace, Amélie byla ráda, že nás vidí, ale seděla na zemi a ani se nepohnula. Nemohla. Do auta i domů jsem ji nesl. Vůbec se nehýbala, stav byl stejný," líčí Jan Mordinský.

To byl důvod, proč majitelé fenky záhy začali shánět jiného lékaře a dostali kontakt na kliniku v Bohumíně, která se věnuje neurologickým, ortopedickým a traumatologickým diagnózám.

Zatímco první klinika propustila fenku s diagnózou vertebrogenní syndrom (bolest páteře s omezením pohyblivosti), druhá klinika už při popisu příznaků po telefonu doporučovala okamžitou návštěvu s tím, že může jít o vyhřezlou ploténku.

A tam se majitelé dozvěděli zdrcující zprávu. Ploténka už zdevastovala míchu natolik, že pro Amálii je nejspíš pozdě.

"Museli jsme se rozhodnout, zda nechat naši fenku operovat, ale s vědomím, že naděje nemusí být velká. Šli jsme do toho a zaplatili 15 tisíc korun. Fenka bojovala skoro deset dní, pak nezbylo než ji utratit," smutní Mordinští.

Ve zprávě od operujícího lékaře mají uvedeno, že stav trval déle než 36 hodin, což je utvrzuje v domnění, že pochybila první klinika.

"Kdybychom tehdy věděli to, co dnes, mohla Amélie třeba ještě žít. Už při prvním vyšetření totiž vůbec nereagovala na test hluboké citlivosti. Lékařka ho sice udělala, ale nijak nereagovala, což byla chyba," míní Mordinská.

Pochybili spíš majitelé psa, míní šéf kliniky

Majitel kliniky, veterinární lékař se specializací na neurologii Roman Nejez, ale pochybení odmítá. "Diagnózu jsme stanovili správně. Postup léčby také. Mám pět svědků, kteří viděli, že pes se u nás zlepšil, chodil i močil. Chybu jsme neudělali. To si odborně zcela jistě zdůvodním," tvrdí Nejez.

Podle něj pochybili spíš majitelé, když nepřišli na kontrolu při zhoršení stavu, i konkurenční veterinář, když uvedl do zprávy, že stav psa trval déle než 36 hodin.

"Právě tohle vyvolalo v majitelích dojem, že jsme chybili. Je to ale nesmysl. Když vystřelí ploténka, může míchu rozdrtit ve vteřině," argumentuje Nejez s tím, že chce, ať případ posoudí komora. "Za tohle musí kolegu potrestat," domnívá se.

Lékařka, která psa vyšetřila, se k tomu nechce vyjadřovat. Lékař, který ho operoval, nechce zveřejnit jméno, ale stojí si za svým tvrzením. Stejně tak majitelé psa.

Šéf ostravské veterinární komory Pavel Müller pracuje ve Vetcentru. "Právě kvůli možným střetům zájmu řeší všechny spory nezávislá revizní komise komory se sídlem v Brně. Tam se mohou lidé obracet," sdělil.