Rodina nezanikne, ale změní se

Ještě nikdy nebylo v Česku tolik rozvodů jako nyní. A zároveň se ještě nikdy neženilo a nevdávalo méně lidí než teď. Znamená to, že tradiční rodina je už přežitek? Ano, model rodiny je nabourán, shodují se většinou odborníci.

Věra a Josef Pichovi z Milevska neřešili, kolik budou mít jednou dětí. Teď jich mají pět. Nejmladší je teprve čtvrt roku, ale když jich bude jednou víc, bránit se nebudou.

Mezi mladými českými rodinami jsou však s takovým počtem dětí i se svým prorodinným myšlením výjimkou.

I to je důvod, který vede sociology k tvrzení, že rodina u nás je v hluboké krizi. "Model rodiny je již silně nabourán," říká například sociolog Ivan Šotkovský, který vyučuje na ostravské univerzitě.

"Rodiny dnes neplní žádnou ze tří svých základních funkcí, tedy reprodukční, výchovnou a sociální. Rodí se méně lidí, než umírá, vzrůstá kriminalita i brutalita dětí, rodiny se už nestarají o své prarodiče a příbuzné, dávají přednost kamarádům," vypočítává Šotkovský.

Průzkumy přitom ukazují, že lidé řadí rodinu stále velmi vysoko na žebříčku svých hodnot. A to i teenageři. "Jde však jen o přání, za kterým praxe silně pokulhává," tvrdí sociolog.

Kde se v dětech bere zločin? Čtěte ZDE

Přání podle něho vychází z toho, že generace prarodičů a rodičů si rodiny stále váží a něco z toho zůstalo i v mladých. Ale ve skutečnosti žijí už ve zcela jiném světě.

Důkazem, že trend zániku rodin je nastartován, jsou podle Šotkovského i domácnosti jednotlivců. "V šedesátých letech minulého století tvořily jen 16 procent ze všech domácností v zemi. V roce 1991 to bylo už 27 procent. A dnes už tvoří třetinu," popisuje.

Krize? Ale kdepak, jen se měníme
Psycholog Josef Zeman z brněnského Centra pro rodinu naopak míní, že žádná krize rodiny není. "Jen jsme se změnili. A neznamená to, že k horšímu," tvrdí.

"Rodina už není důležitá proto, že by bez ní člověk nepřežil, jako tomu bylo před sto lety. Teď spolu zakládají rodinu lidé nikoliv z ekonomických důvodů, ale proto, že se mají rádi. Stavíme víc na citech, což taky znamená, že takové svazky jsou labilnější. Proto tolik rozvodů."

Rozvody jsou i dědictvím minulosti
Co se týče rozvodů, sexuolog Petr Weiss si nemyslí, že by bylo tak zle, jak se říká. "V roce 1989 bylo 31 376 rozvodů. V roce 2002 jich bylo 31 758, to znamená o necelých čtyři sta ročně víc. Je to tak moc? Nemyslím, že je to taková tragédie," říká sexuolog.

Rostoucí počet rozvodů má podle olomouckého psychologa Lubomíra Smékala, který pracuje v poradně pro rodiny, na svědomí i doba nedávno minulá. "Odpovědnost za nás nesla strana, nést vlastní odpovědnost nemělo moc cenu a my jsme se to moc nenaučili," říká.

"Spousta věcí je nám jedno. Je nám jedno, že někdo týrá psa, je nám jedno, že pohodíme papír na ulici, je nám jedno, jestli se rozvedeme. Důležitější je výkon a úspěch,"  vysvětluje.

Dana Hamplová ze sociologického ústavu Akademie věd k tomu přidává další "dědičnou zátěž": "Svým způsobem rozvody dědíme. Děti z rodin, které se rozpadly, mají také větší sklony řešit konflikty v manželství rozvodem."

Hamplová míní, že by se možná děti už na školách měly naučit, že když nastanou problémy, je to normální. "Rodina má v každé době nějaké problémy. Ale člověk by neměl mít pocit, že když jsou konflikty, tak si svého partnera špatně vybral, a proto ho raději vymění," dodává socioložka.

Potíž je, alespoň podle sociogeografa Ivana Šotkovského, že jeden model rodiny jsme zničili, přežil se, ale žádný jiný, který by ho nahradil, ještě neznáme.

Budoucnost? Rodina přežije
"Z hlediska přírody jsme pouhými přenašeči genů, i když si namlouváme, že jsme něco víc," argumentuje Petr Weiss, proč rodina přežije i tak hektickou dobu, jako je ta současná.

"Naprostá většina zdravých lidí má jako jednu z nejsilnějších potřeb předat svou genetickou informaci dál. Sexuální pud patří k nejsilnějším lidským potřebám a lidé k sobě budou pociťovat tělesnou přitažlivost bez ohledu na to, jaký rok se píše," říká Weiss.

Jen se podle něho typická rodina trochu změní. Přibude párů složených ze dvou mužů či žen, které budou vychovávat dítě, a bude i více těch, kteří se o potomka starají, aniž měli partnera, a to jak žen, tak mužů.

"A přibude lidí, kteří jsou spolu ne proto, že je váže pokrevní příbuznost. Rodinu budoucnosti budou tvořit lidé, kteří jsou spolu dobrovolně, mají se rádi a nevadí, že společně vychovávají děti ze svých předešlých vztahů," míní spisovatelka Irena Obermannová.

Psycholog Josef Zeman k tomu dodává, že pocit štěstí lidem dlouhodobě dokáže zajistit ne úspěch v práci, to je krátkodobá radost, ale právě fungující rodina. A lidé to podle něho podvědomě tuší. "Pěkný a živý vztah je přeci to největší bohatství, kterého lze v životě dosáhnout," říká Zeman.

Rodina - ilustrační foto