Andrea Kuchtíková přišla o vytouženou dceru. V ložnici jí vytvořila pietní místo. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Rodina dítěte zavražděného schizofreničkou hledá viníka. A žádá trest

  • 477
Chceme trest pro lidi, kteří zavinili, že agresivní schizofrenička zůstala neléčená na svobodě a zabila nám dcerku, říkají manželé Kuchtíkovi z Frýdku-Místku. Už si najali právníka. Lékaři však říkají, že nic víc kvůli legislativě nemohli udělat.

V neděli 22. ledna vpodvečer zazvonila jednačtyřicetiletá duševně nemocná Monika Kolesíková na byt osmapadesátileté sousedky Márie Bartošové. Ta se podívala kukátkem na chodbu. Nikdo tam nebyl. Věřila, že si její dcera přišla pro devatenáctiměsíční vnučku, proto bzučákem otevřela vstupní dveře do domu a pootevřela dveře bytu. Jenže v té chvíli vtrhla dovnitř její těžce duševně nemocná sousedka.

"Šermovala nožem a stále opakovala stejná slova: "Co ty máš ke mně?" Ustupovala jsem dozadu, za sebou schovávala vnučku. V kuchyni jsem ale upadla na zem, ona mě přiklekla a pak bodala a bodala jako rozzuřený býk. Když se vyřádila, vstala a odcházela. Ale ještě se obrátila k malé, která brečela. Bodla ji do zad," líčí Mária Bartošová.

Sousedé dávali Andrejce první pomoc

Jediná rána, kterou běsnící žena zasadila malé dívce, byla smrtelná.

"Já křičela o pomoc, malá řvala, pes štěkal jako pominutý. Ale sousedé si nejdřív mysleli, že zase dělá kravál schizofrenička, proto jim trvalo delší dobu, než se sběhli. Pak už volali záchranku a dávali první pomoc Andrejce. Já volala, ať ji zachrání. Věděla jsem, že je zle. V náručí mi vydechla, hlavička jí klesla a začala modrat," vzpomíná žena.

Pietní místo po zavražděné malé Andrejce.

Matka zavražděné dívenky Andrea Kuchtíková (vpravo) s babičkou Márií Bartošovou stále cítí obrovskou bolest.

Byla v šoku a dlouho si ani neuvědomovala, že sama je vážně zraněná. Zjistila to až lékařka, která přijela s druhou sanitkou. To upadala do mdlob. Ztratila hodně krve. Skončila na operačním sále. "Asi tři hodiny jsme seděli v nemocnici a věděli jen to, že mamka je v kritickém stavu. O Andreječce jsme neměli žádné informace. Až pak nám řekli, že ji oživovali, operovali, dávali krev, ale zachránit ji nemohli," svěřuje se matka dívky.

Nyní jsou příbuzní dívenky přesvědčeni, že se tragédie nemusela stát. "Stačilo, kdyby se lékaři, příbuzní nemocné ženy, sociální pracovníci nebo třeba i zaměstnanci společnosti RPG Byty, které dům patří, postarali o to, aby se pořádně léčila," říkají.

Nemocná žena žila od rozvodu sama a nezvládala to. Sousedé upozornili obvodní lékařku i vlastníka bytu, že nebere léky, pije alkohol, vidí duchy či ufony, je agresivní. "Proto podáme trestní oznámení. Zatím ale nevíme, jak to zformulovat. Poradíme se s naším právníkem," říká matka zabité dívky.

Všichni se hájí, že dělali vše, co umožňují zákony

Lidé, kteří podle ní mohli tragédii zabránit, vinu odmítají. Tvrdí, že dělali vše, co umožňují zákony. "Město není opatrovníkem nemocné ženy. Ani nás nikdo nežádal o řešení problémů. Nic jsme tudíž nemohli zanedbat," říká mluvčí Frýdku-Místku Jana Matějíková.

To říká i mluvčí RPG Petr Handl. "V říjnu jsme dostali první stížnost od nájemníků. Upozornili na opakované potíže se sousedkou i na výjezdy policie. Záhy jsme ženě poslali výpověď z nájmu. Z naší strany nebyl ani den prodlení," ujistil Handl. Dodal ale, že proces vystěhování trvá několik měsíců. Ale i let - to když nájemník nespolupracuje.

Matka zavražděné dívenky Andrea Kuchtíková (vpravo) s babičkou Márií Bartošovou stále cítí obrovskou bolest.

Obvodní lékařka nemocné ženy řekla MF DNES, že o tragickém případu hodně přemýšlela, ale je vázána lékařským tajemstvím a s médii se bavit nechce. "Je nutné změnit legislativu," míní lékařka.

Monika Kolesíková často pobývala v opavské psychiatrické léčebně, dnes je na tamním uzavřeném oddělení. Její sousedé míní, že tam měla skončit už dávno. Šéf léčebny Ivan Drábek ale oponuje: "Nesmíme tu pacienty držet proti jejich vůli, když to nevyžaduje jejich aktuální zdravotní stav."

Julius Kopčanský z Bílého kruhu bezpečí radí, aby rodina dívky podala trestní oznámení na neznámého pachatele. "Policie musí prošetřit, zda všichni konali, jak měli, a vyhodnotit míru případného zavinění," vysvětluje.

Postýlka je zaplněná plyšovými hračkami

Manželé Kuchtíkovi na dcerku čekali hodně dlouho. Snu o holčičce se nevzdali ani poté, kdy už vychovávali tři syny. Těm je dnes 21, 18 a 11 let.

"Teď je tu ubíjející ticho," říká smutně osmatřicetiletá Andrea Kuchtíková a do očí se jí tlačí slzy. Dceru nedávno pohřbila. Ale zatím se s ní nedokáže rozloučit. Místo Andrejky hladí bílou urnu s jejím popelem. Stojí v ložnici na komodě vedle velké fotografie dětské tváře, přes kterou procházejí sluneční paprsky. Vedle stojí postýlka zaplněná plyšovými hračkami, na nich leží smuteční kytice.

"Pro všechny je to bolestné. Malou jsme milovali. Byla chytrá, šikovná, krásná, měla blond vlasy, modré oči... I pes Koudy si s ní rád hrál. Ale pro dceru je to nejhorší. Ještě ji kojila," dodává její matka.

Ačkoli truchlí a o Andrejce stále mluví, snaží se žít dál. Už kvůli synům. "Nejmladší odjel od babičky asi hodinu před útokem. Vyčítal si, že kdyby zůstal, třeba by pomohl. Vysvětlila jsem mu, že ani dospělý neví, jak se v takovém stresu zachová," říká Andrea Kuchtíková, která se teď stará i o zraněnou matku. Kuchtíkovi se chtějí přestěhovat. Touží po odplatě za smrt své milované dcery. A přáli by si mít ještě dítě.


Video