Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisté z něj udělali Němce. Český rodák nyní marně žádá odškodnění

  15:21aktualizováno  15:21
Zažil násilné poněmčení, ale dosud se stejně jako tisíce dalších nedočkal omluvy ani odškodnění. "Kdo mluvil česky, toho potopili do ledové řeky," popisuje Karl Vitovec nucenou germanizaci za druhé světové války. U německých soudů však zatím rodilý Čechoslovák bojuje marně.

Děti zavlečené do Německa měly zapomenout na svůj původ a věrně sloužit třetí říši. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Během druhé světové války zavlekli nacisté do Německa desetitisíce dětí z okupovaných území, aby je germanizovali. Nikdo ale zatím neuznal, že se stali oběťmi nacistického režimu. Karl Vitovec teď bojuje za změnu, píše v aktuálním vydání německý magazín Der Spiegel.

Dnes jednaosmdesátiletý důchodce z Porýní byl v roce 1940 vybrán nacistickým důstojníkem v Českých Budějovicích na poněmčení. Po matce měl totiž v těle "germánskou krev". Několik měsíců žil tehdy osmiletý chlapec v náhradní rodině poblíž Lipska, pak nastoupil na německou školu v Táboře, kde byl s ostatními spolužáky vychováván k němectví.

"Kdo mluvil česky, byl potopen do nedaleké ledové řeky," zavzpomínal na tehdejší dobu Vitovec. "Rychle jsme se to proto odnaučili." Na konci války sloužil muž převychovaný na Němce jako pomocník u protiletadlového děla, za což dostal i vyznamenání. Krátce nato však padl do ruského zajetí. "Moc dlouho jsme mlčeli," tvrdí teď s odstupem.  

Soud žádost odmítl

Vitovec už dva roky usiluje o to, aby byl uznán obětí nacismu a získal odškodnění za "uloupenou identitu". Ke germanizaci nejprve vybírali děti s německou krví jako byl Vitovec, později nouze o vojáky donutila nacisty výběr rozšířit například o sirotky po mrtvých partyzánech. Mnoho z nich vyrostlo v Německu pod změněným jménem a dodnes ani neznají svou pravou totožnost.

Vitovec, původním křestním jménem Karel, ji zná, uznání svých nároků se ale zatím nedočkal. V listopadu dostal zamítavé stanovisko od petičního výboru Spolkového sněmu.

"Popsaný osud postihl v rámci válečného dění množství rodin a byl součástí válečné strategie. Jeho cílem nebyla primárně likvidace nebo odejmutí svobody postiženého, nýbrž jeho získání pro vlastní využití. Jedná se tak o obecný osud v důsledku války," sdělil Vitovcovi výbor.

Rakousko zavlečené lidi odškodnilo

Podle historika Christopha Schwarze, který při přípravě knihy na toto téma spolupracoval s více než desítkou tehdejších dětí zatažených do Německa na převýchovu, je reakce zákonodárců dokladem ignorance německých institucí.

"Většina obětí je již staršího věku a už nemají síly samy bojovat. Je smutné, jak německý stát osud těchto lidí ignoruje," uvedl Schwarz, který k pomoci germanizovaným loni vyzval poslance všech parlamentních stran. Odpovědnost za minulost ale podle něj nikdo necítí.

Německo se prý může k obětem postavit podobně jako Rakousko, které v roce 2000 zřídilo speciální fond na odškodnění lidí zavlečených na otrocké a nucené práce. Finanční náhradu v jeho rámci dostaly i osoby zařazené k poněmčení - každý 1 453 eur.

Podle historičky Ines Hopferové-Pfisterové to sice není příliš vysoká suma, ale je to důležitý signál. "Mnoho postižených trpí dodnes svým násilným vykořeněním," říká vědkyně z univerzity ve Štýrském Hradci, která se osudy těchto lidí intenzivně zabývala.

Autoři: ,


Témata: Důchodci, Euro, Fond, NATO




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.