Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovství s myší pomocí

aktualizováno 
Neplodnost některých mužů je způsobena tím, že pohlavní buňky -
spermie se sice v jejich varlatech tvoří, ale nedozrávají do své konečné pohyblivé podoby. Vědci však dokazují, že pomoc se dá najít na nečekaném místě - u laboratorních myší.
Již v roce 1996 američtí biologové zjistili, že nezralé spermie potkanů mohou dozrávat ve varlatech myší. Tímto objevem se nechal inspirovat kontroverzní italský reprodukční biolog Severino Antinori. Položil si otázku: Mohly by podobným způsobem dozrávat i lidské spermie?

O myších a lidech

Odpověď začal hledat v experimentech se spermiemi na myších samcích. V loňském roce ohlásil úspěšný porod čtyř dětí, jež byly počaty ve zkumavce za přispění spermií, které dozrály ve speciální nádobě v přítomnosti potkaních spermií, nebo dokonce přímo ve varlatech těchto laboratorních hlodavců. Tři z dětí byly údajně počaty v Itálii a čtvrté v Japonsku. Nejstarší z nich nedávno oslavilo druhé narozeniny. Toto sdělení, které rozproudilo mohutnou diskusi odborníků, sice Antinori přednesl na odborném světovém setkání reprodukčních biologů v Benátkách, ale dosud je nezveřejnil v žádném z odborných časopisů. O podrobnostech rovněž odmítá informovat novináře, nelze jej zastihnout na telefonu a nereaguje ani na dotazy zaslané elektronickou poštou. Profesor Antinori se dostal do povědomí veřejnosti před několika lety, kdy s pomocí umělého oploďnění umožnil mateřství dvaašedesátileté ženě.

Japonská etika

Dozráváním lidských spermií v myších varlatech se zabývá i Nikolaos Sofitikis z Totorijské univerzity v Japonsku. Téměř tři roky hledal způsob, jak "pěstovat" lidské spermie vnesené injekcí do varlat speciálních myší, které mají geneticky potlačenou imunitu, a tedy minimální odmítavou reakci na přítomnost cizí tkáně. Nakonec to dokázal s pomocí bílkoviny, jež utlumovala i zbytkový imunitní systém hlodavců. Jak Sofitikis spokojeně konstatoval v časopise New Scientist, v úspěšných pokusech dozrávaly nevyvinuté pohlavní buňky neplodného muže v plně vyvinuté spermie s pohyblivostí větší než u některých zdravých lidských jedinců. Také Sofitikis se chystá takto "donošené" lidské spermie použít k oplození při asistované reprodukci. Zatím však pokorně čeká na souhlas etické komise. Kromě toho, že mohou "myší kmotříčci" pomoci neplodným mužům dosáhnout otcovství, lze jich také využít ke studiu zrání spermií mimo tělo člověka. Takový výzkum je nezbytný například pro vývoj mužských antikoncepčních pilulek.

Naděje i pro ženy

Laboratorní hlodavci však dávají naději i ženám, jejichž plodnost je ohrožena chemickou léčbou či ozařováním při nádorových onemocněních. Pacientkám je sice možné, ještě než podstoupí protinádorovou léčbu, zamrazit zralá vajíčka a později je použít při umělém oplodnění; citlivé vajíčko se však může velmi snadno poškodit. Příliš úspěšné nebyly ani pokusy odebrat ženě před léčbou tkáň vaječníků a pak ji transplantovat zpět. Navíc při tom hrozí riziko zanesení nádorové tkáně z vaječníku zpět do těla. Nedávno však tým vědců z Toronta oznámil na konferenci Evropské společnosti pro rozmnožování člověka v Itálii, že úspěšně transplantoval do zádových svalů laboratorní myši tkáň lidského vaječníku s nezralými vajíčky. Po devíti týdnech zrání získal tři lidská vajíčka připravená k oplození ve zkumavce a k následné implantaci do dělohy. Tato vajíčka vědci nyní podrobně studují, především se soustřeďují na to, zda nebyla poškozena nebo pozměněna jejich genetická informace,. Pacientce před protinádorovou terapií by díky této metodě bylo možno odebrat a zamrazit část vaječníku obsahující nezralé vaječné buňky. Po vyléčení by byla rozmražená tkáň implantována do myši, kde by vajíčka dozrála. Vajíčka pak lékaři mohou oplodnit ve zkumavce spermiemi manžela a implantovat do dělohy.

Obavy ze smíšení tkání

Možnost využití myších "chůviček" dává také naději dětským onkologickým pacientkám, jejichž vajíčka by mohla být uchována do doby, než budou vyléčeny a dospějí natolik, aby se mohly stát matkami. Dobré výsledky s dozráváním lidských spermií a vajíček v tělech hlodavců přinášejí však také obavy z možných rizik poškození pohlavních buněk. "Je nutná opatrnost. Lidé se samozřejmě hrozí smíšení lidské a myší tkáně," shrnul renomovaný britský odborník na asistovanou reprodukci Alan Handyside. Potvrdit, nebo vyvrátit obavy může až další výzkum. Jestli neplodné páry dokážou překonat obvyklou lidskou nechuť k hlodavcům a hledat u nich pomoc v tak citlivém problému, jakým je rodičovství, je ovšem jiná otázka.

Autor je spolupracovníkem redakce
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.