"Tu malou dívku Pirku jsem tehdy v roce 1945 učil takové slovenské říkadlo. Když jsem ji v roce 1992 opět potkal, tak mi ji hned odříkala," vzpomíná Emil Klimo na nejdojemnější moment ze setkání s lidmi, kterým jeho rodina zachránila život.
Příběh připomínající spíše válečná dramata začal krátce po porážce Slovenského národního povstání na konci roku 1944. Tehdy prezident "štátu" Jozef Tiso pozval zesílené německé jednotky, které spolu s Hlinkovými gardami vyrazily do hor likvidovat partyzány.
Dalším terčem ale byli také Židé. "Když byla obsazená Stará Turá, Židé se báli, prchali do hor. Za nimi se hnali gardisté se psi a Němci. Tehdy už bylo ze Slovenska deportováno 68 tisíc Židů. Lidé si je proto brali k sobě," vypráví Klimo.
Tajná místnost v komoře
Samotnému Emilovi bylo třináct let, když jeho rodiče Martin a Eva poskytli úkryt rodině Fríderově. "Měli jsme komoru, která vedla do podzemí. Otec vyrobil falešnou zeď a zamaloval ji vápnem. Z půdy se do ní ale dalo vlézt. Odklápěcí víko na půdě jsme zaházeli slámou. Paní Fríderová se skrývat nemusela, byla to blondýnka a nosila matčin kroj. Když přišli na kontrolu Němci, nic nepoznali a dokonce si s ní povídali."
Protože měšťanka ve Staré Turé, kam třináctiletý Emil chodil, byla zavřená a pan Fríder byl učitel, ukrývaný Žid syna svých zachránců také doučoval.
spravedlivý mezi národyTitul uděluje Komise pro rozpoznávání spravedlivých založená v roce 1963 při památníku Jad Vašem. Vede ji izraelský nejvyšší soud. Titul zatím dostalo téměř 22 tisíc lidí. Na seznamu je nyní 118 Čechů. |
"Štěstí bylo, že celá obec byla luteránská, takže lidé nesouhlasili s Tisovým katolickým režimem. Humanismus státní a lidský se často liší. Když stát posílal lidi do koncentráku, další obyčejní lidé je s nasazením života zachraňovali," vypráví Klimo.
Když popisuje situaci v malé osadě na slovenském úpatí Karpat, neskrývá pohnutí. "Všude hořela stavení, denně se střílelo. Má teta z té hrůzy zešílela a skočila do studny. To se dnes opravdu těžko vysvětluje."
Ukrývaná rodina později odešla do Izraele, kde Fríder působí jako ředitel školy v Netánii. V roce 1992 přijeli do Brna navštívit Klimovy. Byli se podívat i na stavení, kde se skrývali. Emil Klimo zde vystavěl muzeum, v němž shromáždil památky na válku. Sám už desítky let žije v Brně.
Zmínka o Klimových se objevila také v knize Zápisky mladého rabína, kterou v Izraeli napsal pan Fríder. Popisuje v ní například kontakt na jednoho z členů Tisovy vlády, který mu předával informace o chystaných opatřeních proti Židům.
Cesta do seznamu spravedlivých
Právě po návštěvě Fríderových začal složitý proces zápisu Klimových na seznam Spravedlivých mezi národy.
Iniciativa vzešla od starosty obce Lubina a Fríderových. Klimo musel shromáždit potřebné podklady a svědectví, které poslal izraelské ambasádě. Ta je předala památníku Jad Vašem, který rozhoduje, kdo může být do seznamu zapsán.
"K práci velvyslance patří řada oficialit, setkání a povinností. Ale výsadou izraelského velvyslance je jedna povinnost, kterou vykonávám velmi rád," řekl při předávání certifikátu izraelský velvyslanec Yaakov Levy.
