Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodiče skrývali Židy v tajné komoře. Syn je dostal na seznam spravedlivých

  10:05aktualizováno  10:05
Seznam Spravedlivých mezi národy, lidí, kteří za války zachraňovali židy, se rozrostl o další dvě jména - rodiče Emila Klima. V tajné komoře schované za falešnou stěnou skrývali v malé osadě Podkornice v Karpatech sedm měsíců židovskou rodinu.

Emil Klimo přebírá potvrzení Jad Vašem | foto: Jiří ŠťastnýiDNES.cz

"Tu malou dívku Pirku jsem tehdy v roce 1945 učil takové slovenské říkadlo. Když jsem ji v roce 1992 opět potkal, tak mi ji hned odříkala," vzpomíná Emil Klimo na nejdojemnější moment ze setkání s lidmi, kterým jeho rodina zachránila život.

Příběh připomínající spíše válečná dramata začal krátce po porážce Slovenského národního povstání na konci roku 1944. Tehdy prezident "štátu" Jozef Tiso pozval zesílené německé jednotky, které spolu s Hlinkovými gardami vyrazily do hor likvidovat partyzány.

Dalším terčem ale byli také Židé. "Když byla obsazená Stará Turá, Židé se báli, prchali do hor. Za nimi se hnali gardisté se psi a Němci. Tehdy už bylo ze Slovenska deportováno 68 tisíc Židů. Lidé si je proto brali k sobě," vypráví Klimo.

Tajná místnost v komoře

Samotnému Emilovi bylo třináct let, když jeho rodiče Martin a Eva poskytli úkryt rodině Fríderově. "Měli jsme komoru, která vedla do podzemí. Otec vyrobil falešnou zeď a zamaloval ji vápnem. Z půdy se do ní ale dalo vlézt. Odklápěcí víko na půdě jsme zaházeli slámou. Paní Fríderová se skrývat nemusela, byla to blondýnka a nosila matčin kroj. Když přišli na kontrolu Němci, nic nepoznali a dokonce si s ní povídali."

Protože měšťanka ve Staré Turé, kam třináctiletý Emil chodil, byla zavřená a pan Fríder byl učitel, ukrývaný Žid syna svých zachránců také doučoval.

spravedlivý mezi národy

Titul uděluje Komise pro rozpoznávání spravedlivých založená v roce 1963 při památníku Jad Vašem. Vede ji izraelský nejvyšší soud. Titul zatím dostalo téměř 22 tisíc lidí. Na seznamu je nyní 118 Čechů.

"Štěstí bylo, že celá obec byla luteránská, takže lidé nesouhlasili s Tisovým katolickým režimem. Humanismus státní a lidský se často liší. Když stát posílal lidi do koncentráku, další obyčejní lidé je s nasazením života zachraňovali," vypráví Klimo.

Když popisuje situaci v malé osadě na slovenském úpatí Karpat, neskrývá pohnutí. "Všude hořela stavení, denně se střílelo. Má teta z té hrůzy zešílela a skočila do studny. To se dnes opravdu těžko vysvětluje."

Ukrývaná rodina později odešla do Izraele, kde Fríder působí jako ředitel školy v Netánii. V roce 1992 přijeli do Brna navštívit Klimovy. Byli se podívat i na stavení, kde se skrývali. Emil Klimo zde vystavěl muzeum, v němž shromáždil památky na válku. Sám už desítky let žije v Brně.

Zmínka o Klimových se objevila také v knize Zápisky mladého rabína, kterou v Izraeli napsal pan Fríder. Popisuje v ní například kontakt na jednoho z členů Tisovy vlády, který mu předával informace o chystaných opatřeních proti Židům.

Cesta do seznamu spravedlivých

Právě po návštěvě Fríderových začal složitý proces zápisu Klimových na seznam Spravedlivých mezi národy.

Iniciativa vzešla od starosty obce Lubina a Fríderových. Klimo musel shromáždit potřebné podklady a svědectví, které poslal izraelské ambasádě. Ta je předala památníku Jad Vašem, který rozhoduje, kdo může být do seznamu zapsán.

"K práci velvyslance patří řada oficialit, setkání a povinností. Ale výsadou izraelského velvyslance je jedna povinnost, kterou vykonávám velmi rád," řekl při předávání certifikátu izraelský velvyslanec Yaakov Levy.

Ocenění Spravedlivý mezi národy







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš v dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. A nasbírali jich zatím 78 321....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.