Letos sice několik škol po celé zemi otevřelo první třídy pro nadané děti, ale je jich málo a navíc rodiče, kteří mají starší dítě, musí vzít zavděk běžnými třídami.
Někde už se do věci vložil i kraj, tak například na Zlínsku chtějí v každém ze čtyř okresů mít brzy minimálně jednu třídu pro nadané děti.
Jenže to prostě nestačí. Rodiče se tedy několikrát za rok scházejí na takzvaném klubu rodičů, který pořádá Společnost pro talent a nadání. Tam si předávají zkušenosti a hlavně radí, která škola jim je ochotna vyjít vstříc.
Najít školu, která vyjde nadanému dítěti vstříc, je totiž často velmi obtížné. Takové dítě je v mnoha předmětech napřed oproti svým vrstevníkům nebo má ve školce jiné zájmy než ostatní děti, a tak se nudí a pak třeba i vyrušuje a zlobí. Podle zkušeností rodičů ale na většině škol a školek přičítají takové chování chybě ve výchově rodičů.
"Učitelé syna nepochopili"
Daniel Demovič už ve dvou letech poznával například značky a typy aut, když šel do školy, uměl číst, psát i počítat. „Ve školce se ale nudil. Nebavily ho běžné dětské hry, chtěl si třeba číst a potřeboval, aby se mu někdo dospělý věnoval a bavil se s ním,“ vzpomíná jeho matka Katka Demovičová.
Když viděla, že se její syn v mateřské škole trápí a nikdo se mu nevěnuje, vydala se tam promluvit si o tom s učitelkami a ředitelkou.
"Říkaly mi, že mu dají vždycky nějakou hračku a ona ho za chvíli přestane bavit. Vůbec nedovedly pochopit, že on potřebuje individuální přístup," říká Demovičová.
"Myslely si, že ho učím číst a psát, ale on se učil sám. Jen se ptal a já odpovídala," dodává.
Daniel má navíc problémy s jemnou motorikou ruky, takže mu například dělalo větší problémy zavázat si tkaničku. Učitelky ve školce proto mamince Daniela říkaly, ať ho raději naučí zavazovat si tkaničku, a ne číst a počítat.
Když šel Daniel do školy, byla už jeho matka ve spojení se Společností pro talent. Dostala tip na školu, a tak chlapec nyní chodí do Základní školy Chlupova ve Stodůlkách a ve svých devíti letech navštěvuje už čtvrtou třídu. Je o rok mladší než jeho spolužáci.
Jeho třídní učitel se mu navíc zvlášť věnuje. "Daniel je velmi nadaný v matematice, takže tam mu dávám úkoly navíc, aby se nenudil," říká jeho učitel Jan Šebrle.
"Nadané dítě právě potřebuje především individuální přístup, protože je někde na vyšší úrovni než jeho vrstevníci, ale někde má naopak třeba rezervy, to se stává velmi často," říká Eva Vondráková, která se vzdělávání nadaných dětí dlouhodobě věnuje.
Podle ní je problém Česka v tom, že se o nadané děti dříve nikdo příliš nezajímal, a tak chybějí informace. "Školení pro učitele je také málo. Musím říct, že se podle mě například dělá více pro děti s poruchami učení. Přitom spousta těchto dětí má zároveň s poruchou i výjimečné nadání," dodává Vondráková.
Spolužáci starší o dva a půl roku
To potvrzuje sedmiletý Vojtěch Kadaňka. Přestože u něj lékaři zjistili takzvaný Aspergerův syndrom (má problémy s navazováním sociálních kontaktů), zvládá chodit do třídy s dětmi až o dva a půl roku staršími a bez problémů se učí jejich látku. Navíc chodí na hodiny zeměpisu ve vyšších třídách.
I on měl v mateřské škole potíže. "Většinu času si tam četl a psal. Dost záleželo na tom, jakou měl učitelku. Některé se mu věnovaly a to bylo dobré, ale jiné ho vůbec nedovedly pochopit," vypráví jeho matka Milota Kadaňková.
"Mnohokrát jsme to s nimi řešili, ale nemělo to cenu. Bylo nám řečeno, ať ho neučíme psát a počítat, že mu to uškodí. Když jsme ho chtěli dát dřív do školy, tak nám to rozmlouvaly, že to nezvládne," říká Kadaňková.
Navzdory varování od učitelek ve školce se Vojta ve věku čtyř a půl roku zapojil do projektu Škola dětem, který se zaměřoval právě na výuku nadaných dětí. Jenže ten po necelém roce skončil, a tak museli Kadaňkovi hledat jiné řešení. Nakonec začal jejich syn v pěti a půl letech se svolením ředitele navštěvovat první třídu v Základní škole Londýnská. Když pak měl oficiálně nastoupit do první třídy, složil srovnávací zkoušky a šel rovnou do druhé.
"Řekla bych, že v rámci možností je to to nejlepší, co jsme mohli udělat," říká Kadaňková.
