Přespolní může zapsat jen tehdy, když zbude volné místo. Praxe "spádových" škol se přitom podle připraveného školského zákona ani v budoucnu nemá změnit.
"Nedá se to nazvat jinak než porušováním práva rodičů na možnost výběru," tvrdí Petr Kolínský z Unie rodičů, která zastupuje zájmy zhruba čtyř stovek občanských sdružení, jež se zabývají školskou problematikou.
"Zrovna nedávno jsme řešili případ rodiny, která chtěla své dítě zapsat do jedné budějovické školy. Měli skvělé reference na tamní učitele i způsob výuky. Po zápise jim ale ředitel oznámil, že mají plno a nemůže je přijmout. Ať se hlásí do školy v blízkosti bydliště," popisuje Kolínský.
Takové jednání nařizuje současný zákon o státní správě a samosprávě ve školství, který dává obcím možnost zájem o jednotlivé školy regulovat. "Zákon především chrání děti a zaručuje jim právo na školu, v níž je určitě přijmou," říká ředitel odboru základních škol na ministerstvu školství Karel Tomek. "Pochopitelně je to škola nejbližší, protože by byl nesmysl, aby dítě nemohlo do školy, kterou má přes ulici, jen proto, že se ředitel z nějakých důvodů rozhodl radši zařadit dítě odjinud. A ty důvody by často mohly být velmi, velmi sporné," soudí Tomek.
Na druhou stranu tak ovšem zákon umožňuje uměle držet školu, o kterou rodiče nemají zájem a které se chtějí vyhnout. Pokud se radní domluví a využijí možnosti zájem o školu regulovat, nemusí se ani "špatná" škola příliš snažit: dostatek žáků jí zákonem zajistí stát.
"Chápu snahu rodičů vybrat pro dítě to nejlepší. Zároveň ale chceme, aby školy ve městě byly rovnoměrně naplněny," vysvětluje místostarosta Uherského Brodu Jan Kočař. A Tomek z ministerstva školství doplňuje: "Škola, o kterou není zájem, by měla dostat prostor a šanci, aby se mohla změnit.
Rodiče mohou své výhrady sdělit přes radu školy, snažit se změnám napomoci. Ne rezignovat na spoluúčast a problém řešit tím, že dají dítě jinam." S tím však nesouhlasí řada rodičů: "Když pochybuji o kvalitě školy a jsem přesvědčen, že jinde by se o mé dítě starali lépe, tak nad čím váhat? Že původní škole budou chybět peníze? To ale není moje starost," podotkl pražský učitel a otec dvou dětí Karel Veselý.
Právě přetahování se o peníze dnes přechody dětí na jinou školu značně komplikují. Obec totiž ze zákona musí jiné obci či městu za dojíždějícího žáka platit část výdajů, které s ním bude nová škola mít. A to se mnohým radním, kterým se pak nedostává peněz na vlastní školu, nelíbí. A na žáka dnes jednoduše neplatí.
Tato praxe se má změnit. V připraveném novém školském zákoně se totiž píše, že podmínkou pro přijetí žáka na jinou školu je dohoda o vyrovnání výdajů. "Ředitel tedy bude moci přijmout dítě jen v případě, že bude mít příslib, že si obce mezi sebou peníze vymění," prohlásil Tomek.
Pokud se obce nedohodnou, může ještě zasáhnout starosta. Ten má možnost písemně se zaručit, že je ochoten za žáka, který má přijít z jiné obce, platit z obecních peněz.
